Alena Ježková

*6. 10. 1966 v Praze

Absolvovala filozofickou fakultu UK, obor čeština pedagogika, v současnosti absolvuje doktorandské studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, obor grafický design a vizuální komunikace.

Bibliografie:

• Hrochoslon. Knihcentrum 1997.
• Praha, babka měst. Albatros 2002.
• Staré pověsti české a moravské. Albatros 2005.
• Karel IV. Práh 2005.

Ceny a uznání:

• Zlatá stuha za knihu Praha babka měst
• SUK - Cena učitelů za přínos k rozvoji dětského čtenářství za knihu Praha babka měst
• Čestné uznání nakladatelství Albatros za knihu Praha babka měst

Odpovědi:

• Pamatujete si, kterou knihu jste si přečetl/přečetla jako první sám/sama?
• Ano, byl to Mikeš od Josefa Lady.
• Četl vám někdo, když jste byl malý/malá? A co?
• Odjakživa mi četl tatínek, který byl profesí kritik a teoretik dětské literatury, takže výběr knih byl úměrně mému věku skvělý: od kompletního Josefa Lady přes kompletního Václava Čtvrtka až po Bohumila Říhu. Tatínek dětským knížkám nejen rozuměl, ale uměl je i báječně předčítat.
• Měl/a jste své vzory a máte je i teď? Buď skutečné nebo hrdiny z knih, filmu, divadla...
• Moje nejstarší idoly jsou postavy z knížek - a vlastně jsou mými tajnými hrdiny dodnes: náčelník Vinetou z knih Karla Maye, major Rogers z Cesty na severozápad, Frodo z Pána prstenů a ještě nějací další. Zvláštní - samí kluci, že...?
• Který předmět ve škole byl váš oblíbený a které jste nesnášel/a? A na kterého učitele vzpomínáte rád/a, případně na kterého jste se raději honem snažil/a zapomenout?
• Český jazyk byl můj nejmilejší předmět, tím bylo dáno, že češtináři a češtinářky byli mí zamilovaní učitelé. Role zloduchů ztělesňovali učitelé matematiky, fyziky a chemie.
• Dělal/a jste si poctivě zápisky z povinné školní četby?
• Ano, zápisky jsem si vedla, dokonce velmi poctivě. Řada mých bývalých spolužáků je mi jistě dodnes vděčná - stejně jako já vděčím jim za mnohé úkoly z matematiky a fyziky.
• Nutil/a jste své děti, případně vnuky, aby četli díla renomovaných autorů?
• Nutím svou dceru, ale zatím spíš marně. Nevadí, každý má svůj čas.
• Mátě teď čas číst?
• Čtu pořád, jen jinak. V mládí jsem četla hodně doširoka - třeba i deset knih týdně, dnes čtu jednu knihu za týden, čtrnáct dní. Ale vždycky se s radostí přesvědčuji, že se do dobré knížky dokážu pořád ještě ponořit jako ke dnu hluboké tůně.
• Dočtete i knihu, o níž jste přesvědčen/a, že je pochybné literární kvality?
• Co je to literární kvalita? Každá alespoň trochu slušná knížka má někde svého čtenáře. Pokud knížka dokáže někoho oslovit nebo inspirovat, přinést odpočinek, zábavu nebo prožitek, má na světě své místo - bez ohledu na to, jak a kdo hodnotí její kvality. Já čtu všechny knížky, které mi něco dávají, bohužel mezi nimi stále přibývá naučné literatury na úkor beletrie.
• Pokusíte se definovat literární brak? A myslíte si, že má špatný vliv na vkus?
• Literární brak je kniha, která kromě slov nic nepřináší. Nic nevyvolá, nic nezmění, nic s ní neprožijete. Prostě ji jen přečtete a - zázrak se nedostaví. Číst literární brak je pro člověka stejně zhoubné, jako sledovat brak filmový a televizní, bydlet mezi harampádím, živit se špatným jídlem nebo žít mezi brakem lidským.
• Myslíte si, že kniha jako médium má budoucnost?
• Kniha budoucnost má. Samozřejmě, stejně jako čtenář - médium.
• Čím byste chtěl/a být, kdybyste nebyl/a spisovatelem, spisovatelkou ?
• Chtěla bych být černoškou, archeoložkou, cestovatelkou, etnografkou, malířkou, fotografkou, psycholožkou, učitelkou - v tomto pořadí.
• S kterým nežijícím spisovatelem byste se rád/a poznal/a? A o čem byste si povídali?
• S Karlem Hynkem Máchou. Asi bychom toho moc nenamluvili, spíš chodili krajinou, šplhali po hradech a snili v májovém podvečeru u jezera.
• Kdy se podle vašeho mínění stane člověk spisovatelem?
• Kdy se stane člověk spisovatelem? Někdo musí čekat, až najde odvahu, jiný má odvahy zase víc než talentu, u někoho spisovatelství propukne náhle jako krásná a zvláštní nemoc. Já bych řekla, že člověk se opravdovým spisovatelem stává, když už nemůže jinak.
• Kterou svou knihu máte nejraději?
• Nejraději mám vždycky tu knihu, kterou mám teprve v hlavě. Napsané knihy si nějak poradí, ale ta nenarozená mě dost zásadně potřebuje.
• Myslíte si, že je, především v dětské knize, důležitá ilustrace? Kterou vaši knihu doprovázejí podle vás nejzdařilejší ilustrace?
• Ilustrace není žádný doplněk knihy, je to druhá rovina díla, rovnocenný partner textu. V dětských knihách jsou ilustrace nezbytností - ne jako přívažek textu, protože dobrý text umí navodit vizuální představy sám. Ilustrace jsou pro děti důležité jako první setkání s výtvarným dílem, s uměním, které svébytně komentuje text, stejně jako krása komentuje svět... Už na dvou knížkách jsem spolupracovala s ilustrátorkou Renátou Fučíkovou a její profesionality i lidské osobnosti si mimořádně cením.
• Jste hodně zvědavý/á na čtenářské ohlasy?
• Ani ne - nějak si říkám, že čtenáři si s mými knížkami musí poradit už sami. Pravda ale je, že každý pozitivní ohlas mě vždycky znovu překvapí a ohromně potěší.
• Na co se vás nikdy nikdo nezeptal, a přesto byste takovou otázku rád/a zodpověděl/a?
• Otázka: Kdo je na světě nejkrásnější? Odpověď: Já, přece.