Přehled pedagogické literatury

Úvahy nad budoucností vysokoškolského vzdělávání a úlohou výzkumu na univerzitách ve světovém měřítku. Orientace vzdělávání na potřeby trhu. Neudržitelnost stávajících systémů financování státem; přechod univerzit na hledání vlastních finančních zdrojů. Faktory ovlivňující stanovení priorit ve výzkumu. Generační výměna vědců zabývajících se výzkumem na univerzitách.

Problémy polského vědeckého výzkumu na vysokých školách se zajištěním mladých výzkumných pracovníků. Obtížnost prevence jejich odchodu na finančně výhodnější místa ve výzkumu orientovaném na průmysl. Náklady na výchovu nových vědců. Statistická data o rozmístění akademicky vzdělaných zaměstnanců v sektorech průmyslu, správy a vzdělávání v Polsku. Státní rozpočet jako hlavní zdroj financování rozvoje vědy a techniky.

Prokazatelná přínosnost přístupů soustředěných na studenty a založených na získávání zkušeností pro lepší pochopení učiva i zvládnutí dovedností umožňujících řízení výzkumné činnosti. Uplatnění těchto přístupů v přípravě studentů marketingu Lancasterské univerzity ve Velké Británii. Hodnocení učebního cyklu zahrnujícího získávání konkrétních zkušeností, reflexi, koncipování abstraktů a aktivní experimentování.

Přednáška proslovená na generální konferenci IMHE (Institucionální řízení ve vysokém školství) v Paříži 18.9. 2002. Úloha UNESCA při podpoře rozvoje vysokoškolského vzdělávání na celém světě. Motivace k práci, zaměstnanecká práva a příležitost k osobnímu rozvoji vyučovacího personálu v zemích OECD. Spolupráce vysokých škol na mezinárodním trhu se vzděláváním. Vývoj otevřených univerzit v Evropě od r.1970.

Analýza 510 mezinárodních univerzit probíhající od r.1996 je založena na výzkumu spolupráce formou mezinárodních univerzitních konsorcií, aliancí a agentur při sdružování finančních zdrojů na výzkum, zakládání satelitních kampusů, spolupráce s výrobními a finančními skupinami v regionech. Celostní teorie (gestaltismus) rakousko-amerického psychologa Maxe Wertheimera (1880-1943) o "funkci celku jako útvaru nerozložitelného na prvky, které ho tvoří", aplikovaná na pojem globalizace a internacionalizace vysokoškolského vzdělávání.

Výše nákladů na vysokoškolské vzdělávání z veřejných zdrojů v zemích OECD a v rozvojových zemích. Současný trend ve vysokém školství omezit financování ze státních rozpočtů a zavádět reformy, které by vedly k zapojení vzdělávacích institucí do tržní ekonomiky. Charakteristika společných rysů veřejných vzdělávacích systémů (standardizace a korporalizace univerzit). Způsoby alternativního financování výzkumu v Norsku, Ugandě, Malajsii a Georgii.

Do německého systému vysokoškolského vzdělávání jsou zaváděny metody financování vědeckého výzkumu a výuky prostřednictvím grantových agentur. Projekt Německé výzkumné nadace zjišťuje, do jaké míry způsob poskytování grantů ovlivňuje práci vědců, vztahy mezi nimi a atmosféru spolupráce na vysokých školách. Výzkum byl veden metodou rozhovorů se 170 vědci v SRN, USA a Velké Británii. Počty a druhy univerzit financovaných státem, církví, nadacemi a soukromými firmami v těchto zemích v poměru k počtu studentů, kvalitě výzkumu, počtu vydaných vědeckých publikací a magisterských a doktorských prací. Školné v USA a v SRN.

Technologie výuky a vzdělávání, úlohy výuky, výzkumu a služeb oboru na fakultách. Úloha při řízení a hodnocení výzkumu i při zveřejňování prací školy. Význam publikační činnosti jako nástroje pro hodnocení fakulty. Historie, současnost a budoucnost publikování. Školní a mimoškolní publikování. Top 10 deseti doporučovaných oborových prestižních časopisů.

Autoři definují angažovanost studenta jako jeho celkové uspokojení, pocit sounáležitosti, dobrý dojem z kvality výuky a vůli instituci navštěvovat. Studie na bázi dat sesbíraných v r.1997 z 51 veřejných vysokých škol a odpovědí více než 5000 respondentů. Výsledky podle věku, podle náležitosti k určité skupině a podle rodinného stavu. Dalšími rozhodujícími faktory angažovanosti jsou finanční pomoc, sociální integrace, společennský vzestup a akademická integrace a postup.

Autor se snaží dokázat, že společenské vědy, kterými se zaštiťují zastánci pozitivní diskriminace, naopak plodí rasové rozdíly a potvrzují její relevanci v organizaci společnosti. To se týká i politiky pozitivní diskriminace na vysokých školách. Jak ovlivňuje rasová rozmanitost kvalitu vyučování, vyučovací metody, obsah kurzů a akademickou kvalitu vůbec. Kulturní aspekty rasové rozmanitosti. Diferenciace z jiného pohledu.

Představení hodnocení projektu spolupráce mezi Sheffield Hallam University a regionálními institucemi dalšího (postsekundárního nevysokoškolského) vzdělávání v oblasti péče o mladší děti a pedagogiky raného dětství. Vytypování faktorů, které v pozitivním i negativním směru ovlivnily přístup studentů dalšího vzdělávání k vysokoškolskému studiu uvedené problematiky.

Španělský výzkum se zaměřil na nesprávné chápání podstaty magnetického pole univerzitními studenty inženýrství a fyzikálních věd. Analýza koncepcí studentů vycházela ze skutečnosti, že jednotlivci si vytvářejí mentální reprezentace, které jim pomáhají vysvětlit a porozumět fungování nějakého fyzikálního systému. Odhalila, že studenti zaměňují pojem magnetická síla a magnetické pole a nedaří se jim identifikovat zdroj magnetického pole. Výsledky poslouží k lepšímu koncipování vysokoškolské výuky fyziky.

Výsledky průzkumu mezi studenty ekonomie na 3 britských univerzitách, který sledoval, jaký vliv na postoj studenta k výukovému softwaru a na hodnocení jeho užitečnosti má skutečnost, že student používá program povinně nebo si ho může vybrat. Studenti hodnotili relevantnost, snadnost používání, kvalitu obsahu, srozumitelnost textu, interaktivitu a zpětnou vazbu.

Centrum navrhování výuky Brigham Young University v USA používá ke zvyšování kvality a efektivnosti navrhovaných výukových programů testování jejich použitelnosti. Jak testování probíhá a jak jsou využívány jeho výsledky ke zdokonalování programů je ukázáno na příkladu hodnocení a zlepšování výukového kursu chemie.

Praxe v průběhu studia nejen pomáhá získávat praktické zkušenosti, ale také ovlivňuje školní výsledky studentů. Organizace různých modelů praxe. Učení založené na práci (work-based learning - WBL) ve Velké Británii.

Výzkum se zabývá analýzou časové dotace věnované na univerzitách a vysokých školách ve Velké Británii výzkumné činnosti a výuce domácích i zahraničních studentů v doktorském studiu. Efektivita doktorského vzdělávání podle zkušenosti studentů. Hodnocení týmové práce (studenti pracují se svým supervisorem na stejném projektu) a individuální výuky (každý student pracuje na svém projektu s možností odborné asistence a konzultace) ve výzkumu. Typy studentů věnujících se výzkumné práci.

Případová studie stručně popisuje vývoj vysokoškolského studia v oblasti turismu ve Spojeném království. Výsledky osmiletého zkoumání zkušeností, které studenti získají během roční stáže. Sedm stanovených cílů, kterých má být v průběhu stáže dosaženo. Přenositelné dovednosti získané zkušeností.

Systém vysokých škol v SRN je v mezinárodním srovnání s nejdůležitějšími průmyslovými státy příliš drahý a málo efektivní. To je výsledek studie Centra pro evropský hospodářský výzkum a vysokoškolský informační systém. Zvýšení kvality akademického vzdělání není otázkou peněz, ale otázkou organizačních struktur na vysokých školách.

Kvalita vzdělání a zajištění perspektiv pro vědecký dorost jsou velmi důležité pro budoucnost společnosti. Po úspěšném dokončení sociální reformy mohou vysoké školy a výzkum získat více finančních prostředků od spolkové vlády. Snahy o změnu postojů veřejnosti a politiků k vědeckému výzkumu na vysokých školách.

Univerzity v některých německých městech (Freiburg, Stuttgart, Ulm...) obdržely 1 milion eur k vyzkoušení modelu výběru studijního oboru pro budoucí studenty. Abiturienti mohou sami online ocenit, pro které studijní obory se hodí. Další výběr eventuálního jiného oboru je řízen pomocí internetu. Univerzita v Hohenheimu zkoumá diagnostiku předpovědi studijního úspěchu a rozvíjí následně model k zajištění kvality studia.

Zvýšení kvality vysokoškolského studia chtějí dosáhnout konference rektorů vysokých škol SRN, Rakouska a Švýcarska. Význam promoce, která připravuje studenty na výzkumně orientovanou činnost. Různorodost požadavků pracovního trhu a zodpovědnost vysokých škol za přípravu absolventů.

Navrhované změny v autonomii a gremiální struktuře německých vysokých škol. Dosud byl rektorát volen vysokoškolským senátem a kontrolován vysokoškolskou radou, od roku 2005 má být představenstvo vysokých škol voleno a kontrolováno dozorčí radou a potvrzeno senátem.

Požadavek na evropské univerzity - musí se dále specializovat a sjednocovat svůj výzkum a výuku. To jsou výsledky evropské konference, která se konala koncem dubna 2004 v belgickém Lüttichu a zabývala se budoucností univerzitního výzkumu a vzdělání. Často opouští kvalifikovaní vědci SRN a odcházejí do USA, kde je 35 % graduovaných cizinců.

Mnoho mladých lidí v SRN nemá potřebnou kvalifikaci pro budoucí povolání. Podle názorů badatelů z vysokých škol by se měl počet vysoce kvalifikovaných odborníků zvyšovat. Čtvrtina studentů VŠ ukončuje své vzdělání bakalářskou zkouškou. Hrozí nebezpečí, že německá společnost nebude dostatečně vzdělána.

Príspevok stručne charakterizuje pojem e-learning a jeho postupné zavádzanie do vyučovacieho procesu na vysokých školách v Českej republike.

Podiel sociológie na príprave vysokoškolsky vzdelaných príslušníkov Policajného zboru SR. Cieľ a doterajšie skúsenosti z jej výučby. Konštituovanie vyučovacieho predmetu "sociológia polície". Možnosti využitia sociológie pri poznávaní policajno-bezpečnostných problémov.

Vliv globalizace na výzkumnou činnost světových univerzit; zapojení do mezinárodního výzkumu znamená pro jednotlivé univerzity větší efektivitu, ale i přílišnou specializaci. Nové trendy na francouzských univerzitách za posledních 20 let: otevření světovému trhu se vzděláváním, vývoj mezinárodních vzdělávacích programů, masivní nárůst počtu studujících, zavádění funkcí manažerů studijních programů, tříštění vědeckých disciplín. Typologie pěti druhů univerzit s novými multidisciplinárními obory.

Prehľad webstránok s dôležitými informáciami pre záujemcov o štúdium vo Francúzsku. Štruktúra štúdia. Podmienky na prijatie. Štipendiá francúzskej vlády.

Ekonomika globálního trhu a transformace vysokého školství v JAR. Principy a cíle transformace. Přijímání studentů a měnící se požadavky trhu práce. Změny ve vysokoškolském kurikulu a výzkumu.

Výklad pojmů globalizace a internacionalizace. Dopad globalizace na ekonomický vývoj a pedagogiku australských univerzit. Počty studentů v posledním období a možnosti získávání finančních prostředků na jednotlivé výchovné programy.

Vývoz vzdělávacích služeb je v australském vysokém školství nejvýraznějším rysem jeho internacionalizace. Vysoký počet zahraničních studentů (21% všech studujících) je významným zdrojem finančního příjmu univerzit. Poskytování vzdělávacích služeb i v satelitních univerzitních kampusech v zahraničí. Vysvětlení pojmu internacionalizace vysokoškolského vzdělávání. Nástin vývoje vysokoškolské vzdělávací politiky v rámci GATS v Austrálii od 80.let do r.2000; vývoj poplatků za studium.

Vzhledem k rozmanitosti ras amerických studentů rostou vnitřní i vnější tlaky na školy, aby zaměstnávaly i učitelský sbor z různých etnických skupin. Autorky provedly studii na třech elitních veřejných univerzitách v USA a zajímaly se o různá kriteria používaná při přijímání učitelů jiné barvy pleti: popis práce učitele, předmět, který bude vyučovat, rasové složení výběrového výboru, rasa a pohlaví přijímaného učitele, instituce, ze kterých noví učitelé přišli, flexibilita a diverzita konečného výběru. Kvalitativní a kvantitativní analýza dat zaznamenána v tabulkách.

Diskuse o úřednickém statusu učitelů v 70.letech 20.století. Návrhy na zrušení statusu, který je zastaralý a neflexibilní. Mnozí politici požadovali "osvobození" vysokých škol od úřednických práv, aby bylo dosaženo zvýšení kvality výuky. Německý svaz filologů dokazuje, že úřednický status je pro učitele nezbytný a že je předpokladem pro osobní zodpovědnost, svobodu a nezávislost učitelů.

Analýza politiky sociální inkluze ve vysokoškolském vzdělávání v Anglii, Walesu, Skotsku a Severním Irsku, která umožňuje studovat i studentům ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí. Formy a výše státních příspěvků na studium (školné, odměny, stipendia) a školská legislativa umožňující jejich poskytování. Metodou klastrové analýzy se shromažďují základní demografické údaje ze sociálně a ekonomicky příbuzných regionů (charakter trhu práce, bydlení) pro Radu pro financování vysokoškolského vzdělávání v Anglii, poskytující univerzitám příspěvky na studenty z chudých oblastí.

Porovnávání se s vrstevníky je pro žáky ve škole jedním z určujících motivačních prvků. Výzkum ukazuje, že i pro vysokoškolské studenty je kooperativní výuka více motivující. Pozorování a hodnocení reakcí několika skupin studentů na frontální a skupinovou výuku, podíl jednotlivých členů skupin na společné práci, rozvoj strategie učení a vytváření pracovních vztahů ve skupinách. Charakteristika čtyř typů stylů učení: divergentního, akomodačního, asimilačního a konvergentního.

Studie provedená na vzorku studentů psychologie z univerzity v Grenoblu. Pracovali po dvojicích, během 20 minut si měl jeden nastudovat text a vysvětlit jeho obsah svému kolegovi. Potom se role vyměnily. Celý postup se natáčel na videokameru a autoři posuzovali interakci a výkon studentů. Výsledky se lišily podle toho, zda se jednalo o výklad identické informace nebo doplňující informace k tomu, co se studenti naučili již dříve.

Britská výzkumná studie zjišťovala, jak vnímají vysokoškolští pedagogové roli přednášek ve vysokoškolském studiu a možnosti využívání moderních technologií v nich. Většina účastníků vnímá přednášku jako přenos vědomostí, názory na roli technologií se značně liší (od odmítání po nadšenou obhajobu prezentací pomocí Power Pointu, videa apod.).

Švédský výzkum se zaměřil na analýzu praktické gnozeologie (poznávacího procesu a přístupů) univerzitních studentů během laboratorní práce z chemie. Jeho cílem bylo vytvoření teoretického rámce učení využitelného výzkumnými pracovníky i pedagogy, kterým usnadní pochopení procesů poznávání a učení, které během jejich výuky u studentů probíhají. Demonstroval zároveň pojetí učení jako určitých návyků, jejichž pozorování slouží učiteli pro jeho lepší informovanost.

Britská výzkumná studie se zabývala problematikou motivace vysokoškolského studia, příčinami a vzorci jeho předčasného ukončení a faktory pozitivně či negativně ovlivňujícími zájem studentů o studium a jeho úspěšné završení. Vycházela z Maslowova trojúhelníku znázorňujícícho nejvýznamnější faktory působící na spokojenost a motivaci (uspokojení fyzických a sociálních potřeb).

Výzkum týkající se zkušeností a výsledků tzv. studentů první generace, tj. těch, jejichž rodiče absolvovali nanejvýše střední školu. Výzkum trval od podzimu 1992 do jara 1995 a zahrnoval vzorky studentů z osmnácti čtyřletých vysokých škol. Zkoumal orientaci studentů v učení, jejich dovednosti v psaní a v pochopení a interpretaci přírodních věd, čtecí dovednosti a schopnost kritického myšlení. Ukázalo se, že studenti první generace splňují méně kreditů, zapisují se do menšího počtu kurzů a mají nižší akademickou motivaci než jejich kolegové, jejichž rodiče studovali na vysoké škole.

Zdůraznění potřeby stanovení jednotného postupu vysokoškolské instituce vůči plagiátorství studentů. Definice plagiátorství. Jeho nebezpečnost spočívající v narušování akademické integrity. Důraz na prevenci a výchovné působení podpořené transparentními postupy při odhalování a trestání. Klíčová kritéria pro hodnocení užitečnosti institucionálního rámce pro potírání tohoto nežádoucího jevu.

Výzkum autorů formou dotazníku a diskuze týkající se svazu absolventů, kteří většinou pracují jako asistenti na univerzitě. Názory na problém sdružování, jak jej vidí studenti, pedagogové, administrátoři. Vznik svazu vždy těsně propojen s kulturou dané školy. Výsledky výzkumu na Kalifornské univerzitě.

Příspěvek se kriticky vyjadřuje k množství programů a zákonodárných iniciativ v USA, které jsou zaměřeny na zlepšení přechodové situace na institucionalizaci koordinačních a kooperačních forem mezi školou a hospodářstvím. Tato opatření dosud jen málo přispívala k řešení problému přechodu z vysoké školy do zaměstnání. Téměř polovina ročníku studentů opouští vzdělávací systém bez využitelného závěru a je odkázána k nástupu na nestabilní pracovní místa.

Podle údajů Spolku německých inženýrů je nedostatek odborníků "překážkou číslo 1 v inovacích". Chybí obsazení 15000 inženýrských míst, 27000 pracovních míst ve výzkumu a vývoji a dalších 7500 pozic v obchodě. Dlouhodobě se očekává zvýšení počtu absolventů, přesto však potřeba nebude zcela pokryta.

Požiadavky na uchádzačov. Žiadosť o štipendium. Finančné položky, ktoré štipendium zahŕňa. Ponuka aktuálnych štipendijných programov, o ktoré sa môžu uchádzať aj slovenskí občania.

Britský výzkum se zaměřil na důvody práce vysokoškolských studentů během jejich studia a na názory zaměstnavatelů na přínosnost přijímání zaměstnání studenty během studia pro jejich zaměstnatelnost po studiu. Sledoval pozitivní a negativní dopady práce při studiu, získané dovednosti, které lze uplatnit v příštím povolání a vliv práce při studiu na získání stálého místa po ukončení školy.

Úloha výzkumných univerzit a institucí v oživování domácích ekonomik. Příprava doktorandů a výzkumných pracovníků pro získání vědeckých hodností; formování nové generace vědců přejímajících zodpovědnost za efektivitu výzkumné produkce. Internacionalita a komparativnost jako základní charakteristiky novodobého výzkumu. Porovnání organizace výzkumu v USA a v zemích EU ("Humboldtův systém"). Profesionalizace vědeckého výzkumu po druhé světové válce. Úroveň, mezinárodní ocenění a pořadí důležitosti výzkumu v jednotlivých vědeckých odvětvích na univerzitách a vysokých školách v zemích OECD.

Výzkum jako jedna ze základních činností univerzity. Získávání komerčních zakázek průmyslu jako jedna z možností finanční podpory univerzit a jejich záchrana před krachem. Reorganizace v doktorské přípravě studentů pro vědecký výzkum v zájmu vyvíjející se "ekonomiky znalostí" elektronického průmyslu a průmyslu služeb ve Francii, Velké Británii, Nizozemsku a SRN. Vládní podpory obchodního partnerství podniků a vysokých škol.

Rakouská vláda schválila nový Zákon o univerzitách, který umožňuje existenci univerzit s legálním statusem právnických osob. Tato reforma (červen 2002) je nejpronikavější změnou v systému univerzit za posledních 150 let; jmenovaní vyučující již nebudou mít status státního úředníka. Omezení pravomocí Ministerstva vzdělávání při kontrole činnosti univerzit. Současné orgány řízení univerzit a jejich administrativní a právní kompetence.

V Jihoafrické republice bojují deset let po odstranění apartheidu s dědictvím minulosti. V devadesátých letech získali černoši přístup na univerzity, ale ty se rozdělily na "černé" a "bílé". "Černé" nyní bojují s nedostatkem finančních prostředků, protože značná část jejich studentů je závislá na stipendiích, zatímco "bílé" univerzity dostávají podporu ze soukromých zdrojů. Univerzity se snaží situaci řešit vzájemným slučováním. Z toho však plyne jednak nebezpečí, že si osvojí elitářské chování, jednak hrozba dalšího rozvoje rasismu.

Článok prináša rozhovor s doc.PhDr.Gabrielou Porubskou, CSc., ktorá pôsobí na Pedagogickej fakulte Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre a vo svojej práci sa orientuje na problémy didaktiky, andragogiky a pedeutológie. V rozhovore predstavuje Pedagogickú fakultu Univerzity Konštantína Filozofa a jej jednotlivé študijné odbory.

30 rokov od vzniku Vysokej vojenskej technickej školy v Liptovskom Mikuláši ako príležitosť pre bilancovanie. Kritika súčasnej situácie a vymenovanie existujúcich nedostatkov, ktorým je napríklad nedostatočné vyučovanie matematiky.