Přehled pedagogické literatury

Problematika vzdělávání knihovníků. Vzdělávání vedoucích pracovníků knihoven, seminář Rozvoj lidských zdrojů a Analýza vzdělávacích potřeb. Propojení vzdělání na mzdové předpisy, kariérní řády. Katalog prací.

Problematika oborového vzdělání a vzdělávání. Činnost sekce pro knihovnické vzdělávání SKIP, program Veřejné informační služby knihoven (VISK) a VISK 2. Kurzy základní počítačové/informační gramotnosti.

Celoživotní vzdělávání knihovníků, rekvalifikační kursy. Činnost sekce pro knihovnické vzdělávání SKIP.

Problematika výchovy a vzdělávání jedinců v postproduktivním věku. Formy vzdělávání a vymezení základních pojmů - gerontagogika, andragogika, integrální andragogika

V březnu 2003 se v Praze konala již třetí konference věnovaná problematice e-learningu. Na konferenci se odrazil fakt, že e-learning přestává být záležitostí pouze firemního vzdělávání, ale vstupuje do dalších oblastí vzdělávání. Je to např. vzdělávání vysokoškolské a vyšší odborné, zájmové, občanské atd. a otvírá tak další možnosti pro vytváření předpokladů rozvoje systému celoživotního učení. Program konference, přehled diskusních příspěvků.

Kniha se věnuje aktuální problematice - elektronickému učení "e-learningu", který stále více proniká do oblasti vzdělávání dospělých. Členění a rozvržení knihy je přehledné, zaměřené především prakticky. Obsahuje 18 kapitol a přílohu s velmi užitečným a ojedinělým slovníkem e-learningových termínů. Kapitoly jsou doplněny o obrázky, citáty, grafy aj. Autorka soustředila svou pozornost zejména na e-learning ve firmách, neopoměla ovšem ani oblast školství.

Memorandum vyšlo v říjnu 2000, konzultační proces k němu byl v zemích EU a EHP zahájen v polovině roku 2001. Analýzu národních zpráv o konzultačním procesu provedl CEDEFOP a výsledky publikoval. Méně než polovina zemí se domnívá, že celoživotní učení má přispívat k rozvíjení občanských postojů i ke zvýšení zaměstnatelnosti. Ostatní přehlížejí význam celoživotního učení pro zaměstnatelnost. Některé zprávy zdůrazňují souvislost mezi počátečním a dalším vzděláváním, jiné považují celoživotní učení za záležitost vzdělávání dospělých. Požadavek na evropskou dimenzi celoživotního učení vzbudil jen malý ohlas. V národních zprávách se objevily i kritiky samotného Memoranda.

První evropská zpráva o kvalitě celoživotního učení byla předložena pracovní skupinou složenou ze zástupců 34 zemí. Na jejím zpracování se podílely: OECD, UNESCO, Evropská komise, EURYDICE a CEDEFOP. Zatím nepříliš úspěšné snahy o zapojení celé populace do systému celoživotního učení ve většině evropských zemí. Definice celoživotního učení. 15 indikátorů kvality celoživotního učení.

Ve Švédsku existuje mnoho různých forem vzdělávání dospělých, od státního nebo obecného vzdělávání až po kurzy pro nezaměstnané, školení zaměstnanců v soukromém sektoru nebo zvyšování kvalifikace v zaměstnání. V současné době se kurzů vzdělávání dospělých účastní více než milion lidí. Článek se zabývá vzděláváním dospělých formou obecného, lidového a profesního vzdělávání.

Obecní vzdělávání dospělých je poskytováno od roku 1968 na základní středoškolské a nástavbové úrovni. Od roku 1994 má nové osnovy. Lidové vzdělávání je bezplatné a dobrovolné a nabízí širokou škálu kurzů. Kvalifikované profesní vzdělávání je uskutečňováno ve spolupráci se zaměstnavateli.