Přehled pedagogické literatury

Působení muže-učitele v mateřské škole v Moravské Třebové.

Informace o novém prezenčním bakalářském studijním programu učitelství pro mateřské školy, které bylo otevřeno na PedF Ostravské univerzity. Cíle a obsah tříletého studia. Rozvíjení osobnosti učitelky MŠ během studia i praxe. Kompetence budoucí učitelky MŠ - projektovací, plánovací, komunikativní. Význam vysokoškolské přípravy budoucích učitelek MŠ - předpoklad rozvoje vzdělání ve 3.tisíciletí.

Možnosti, jak získávat děti pro četbu. Význam četby pro vzdělání dítěte - dobré zvládnutí techniky čtení, všeobecný přehled, zájem dítěte o nové poznatky a jejich praktické uplatnění. Úkoly knihovny (ve spolupráci se školou) při získávání dětí pro četbu. Možnosti spolupráce s rodiči. Práce se staršími dětmi. Hlubší spolupráce školy a knihovny.

V Itálii je většina základních škol státních. Ze soukromých jsou to především školy církevní. Už od první třídy je vysoký počet vyučovacích hodin (z předmětů např. italština, matematika, antropologie, dějepis, zeměpis, tělesná a hudební výchova, společenské vědy, výchova představivosti, od r.2003 i angličtina). Vyučuje se většinou od 8.30 do 16.20 hod. Vyučovací hodina trvá 50 až 60 minut. Na státních i soukromých školách se o děti již od 1.třídy stará několik učitelů.

Problematika přechodu dítěte na víceleté gymnázium. Přechod znamená několik změn současně: nové prostředí, nový třídní kolektiv, odlišné metody a formy výuky se zvýšenými nároky na domácí přípravu, dojíždění.

Úkolem církevní střední školy je nastolit rovnováhu ve vztahu učitel-žák, partnerství mezi nimi. Žák si však musí být vědom toho, že odpovědnost za výuku i výchovu má učitel, že je to on, kdo řídí vyučování. Učitel i žák musí být na výuku připraven. Práce musí být poctivá, houževnatá, vytrvalá a čestná. Uplatnění na trhu práce je obtížné, proto musí být obtížná i práce ve škole. Musí zde být kázeň, ale spojená s úctou k žákovi. Úskalí státních maturit: obavy, že cílem výuky se stane správné vyplnění testů, ne tázání se po smyslu věcí. Křesťanská škola však duchovní rozměr vzdělávání nesmí zanedbat.

Dvousté výročí zavedení bakalauréatu (za napoleonských reforem) ve Francii vedlo k úvahám o jeho formě a obsahu a byly vypracovány studie srovnávající způsoby ukončování studia ve vyšších sekundárních školách v zemích EU. Země EU lze rozdělit zhruba do dvou skupin. V první skupině získávají absolventi vysvědčení, které otvírá přímou cestu na vysoké školy (Belgie, Nizozemsko, Rakousko, Dánsko, Itálie, Finsko, Německo). Ve druhé skupině jsou země, které "maturitním" vysvědčením nepodmiňují přijetí na vysoké školy, nebo země, kde závěrečné vysvědčení neposkytuje automaticky právo studovat na vysokých školách (Švédsko, Irsko, Portugalsko, Spojené království, Španělsko).