Přehled pedagogické literatury

Pedagogické myšlenky filozofa Emmanuela Lévinase. Nedůvěra vůči současné náboženské pedagogice. Problematičnost některých Lévinasových idejí. Náboženská pedagogika a nové perspektivy humanity a transcendence.

Historie hodnocení výuky a vzdělávání, vše má svá pravidla. Zásluhy Kirkpatrickova čtyřúrovňového modelu (1959). Hodnocení návratnosti a výnosu investic (ROI) do vzdělávání. Tři překážky, technická, obchodní a analytická, při měření významu vzdělávání. Minulost, přítomnost a perspektivy měření a hodnocení vzdělávání.

Dosavadní malá pozornost věnovaná oblasti vzdělávání a zlepšování práce. Dvacet náhledů do problematiky, shromážděných během 30 let praxe. Největší hodnoty bývají obsaženy v základních pravdách. Charakteristiky dvaceti základních předpokladů a pravidel. Sdílení autorových v praxi ověřených poznatků.

Jedním ze způsobů získání dobrých výsledků z výcviku je pečlivý výběr správných výcvikových potřeb. Ukázka jednoduchého, ale novátorského základu pro prioritní tréninkové potřeby. Důležité složky efektivního studia. Potřeba vymanit se z tradičního rámce evaluace. Příklad systému tří krabiček, popis jejich náplně, závěry z jeho použití.

Historie zlepšování kvality (QI) v průmyslu. Vztah pojmu zlepšování kvality a pojmu zlepšování lidských činností (HPI) - zaměření na jedince a zlepšování práce. Využitelnost QI pro HPI, zaměření na osm nejvýraznějších rysů. Pojmy a definice, vzájemné porovnání osmi východisek, prostředků, zaměření a cílů. Zaměření na zákazníka, efektivnost, průběžné zlepšování, standardy, specializace, obecné posílení znalostí. Využitelnost ve školství a vzdělávacích technologiích.

Styčné body hermeneutiky a pedagogiky, komunikativní a vztahová dimenze. Hermeneutická tradice a filozofie pedagogiky. Výchovný kontext hermeneutického kruhu.

Dynamické pojetí vzdělávání v dnešní době. Intenzivní přizpůsobování vzdělávání ve škole rychle se měnícím ekonomickým, společenským, mediálním a globalizačním požadavkům doby. Výchova studentů ke kreativitě, týmové práci a samostatnosti. Využití informačně komunikační technologie ve výuce.

Pojem strategie. Škola musí brát v úvahu strategii retrospektivní, deskriptivní, transgresivní a prospektivní. Všechny tyto strategie se musí kontinuálně propojit a uplatňovat současně. Jen pod touto podmínkou je možné chápat vzdělávání jako staticko-dynamickou strukturu práce a myšlení, v níž se uplatňuje příprava, realizace a hodnocení. Výuka může splnit svůj úkol, jestliže učitel i žák budou využívat svůj intelekt, smysly, emoce a intuici. Potřeba správného spojení jednoty a mnohosti.

Život dětí v současném Německu ovlivňují negativní faktory, jako: nezaměstnanost rodičů a ekonomická slabost rodin, vzrůstající rozvodovost a neporozumění dospělých. Problematické je i sjednocování výuky mezi západem a východem Německa, které souvisí s výchovou nové generace učitelů. Škola se musí vyrovnávat s tím, že děti mají většinou víc peněz než dříve, jsou mnohem samostatnější a začínají dříve sexuálně žít, na druhé straně však potřebují zvýšené pochopení učitelů pro své problémy, protože rodina jim ho neposkytuje.

Príspevok venuje pozornosť novým pojmom, diskurzu a vplyvu postmoderných teórií na koncepciu procesu socializácie. Tento proces spostredkovávajú meniace sa socializačné činitele. V dôsledku vývoja postmoderných sociálnych vied vzniká dnes možnosť vytvorenia novej teórie socializácie, ktorá by sa opierala o empirické poznatky o mládeži na našom území, a ktorá by súčasne nadväzovala na vývojové kontinuum sociológie výchovy a sociológie mládeže a to tak v slovenskom ako aj v európskom kontexte.

Vzdělávání dospělých charakterizuje jeho "permanentnost" a "transverzalita". Pedagogika dospělých musí zohledňovat věkové rozpětí i rozdílné životní a pracovní zkušenosti účastníků vzdělávacího procesu. Formativní působení a rozvoj osobnosti je značně individuální a diferencovaný.

Rozhovor s členom Akreditačnej komisie prof.ing.V.Janečkom o zmenách v legislatíve, ktoré ovplyvnia chod vysokých škôl v roku 2002. Ide o tieto zákony: zákon o vysokých školách, zákon o vede a technike, zákon o SAV, zákon o verejnej službe a Zákonník práce. Vyjadruje názor na tieto zmeny, na budúcnosť vojenského vysokého školstva, ktoré je v súčasnosti v "útlmovom" režime a tiež na niektoré nové trendy v technológii vzdelávania.

Autorka sa zamýšža nad tým, ako by mala vyzerať škola 21.storočia. Porovnáva tradičnú školu s modernou školou 21.storočia, kde žiak využíva moderné informačné a komunikačné technológie. Približuje projekt Infovek, ktorý sa realizuje na Slovensku od roku 1999. Uvádza príklady slovenských škôl, ktoré možno zaradiť medzi moderné školy 21.storočia.

RVŠ SR v príspevku potvrdzuje svoje stanovisko a nesúhlasí so zavedením poplatkov za štúdium v prípade zavedenia školného a prikláňa sa k spoplatneniu externého štúdia.

ŠR VŠ v stanovisku uvádza dôvody pre ktoré nesúhlasí s navrhovanou formou spoluúčasti študentov na financovaní vysokoškolského štúdia v dennej aj externej forme. Apeluje na poslancov, aby pri rokovaní o tomto návrhu zvážili dôsledky spôsobené spoluúčasťou študentov na financovaní štúdia.

Reálne a virtuálne počítačom podporované laboratória v odbornej príprave. Hlavné výstupy projektu. Implementácia výsledkov projektu do praxe.

Definice lidského a sociálního kapitálu (souhrn znalostí, dovedností a kompetencí jednotlivce, který mu usnadňuje osobní, sociální a ekonomické uplatnění). Pojetí gramotnosti jako všeobecné dovednosti potřebné k tomu, aby člověk získal přístup k vědění. Vývoj chápání těchto pojmů. Sociální, politické a ekonomické aspekty gramotnosti. Lidský kapitál a průmyslová revoluce. Vztah školního vzdělávání a gramotnosti - poučení z minulosti.

Autor zdôvodňuje naliehavú potrebu informačnej gramotnosti žudí v informačnej, učiacej sa spoločnosti. Na základe porovnávania definícií informačnej gramotnosti z rôznych zdrojov, najmä amerických, charakterizuje pojem informačná gramotnosť. Ďalšia časť príspevku je venovaná ciežom výučby informačnej gramotnosti a štandardom kompetencií v tejto oblasti v USA. V závere autor naznačuje možnosti rozvíjania informačnej gramotnosti žiakov i študentov a uvádza problémy, ktoré je potrebné vyriešiť v školstve v SR, aby sa osvojovanie informačnej gramotnosti stalo jedným z hlavných ciežov našich škôl.

Princip vzdělávacího systému otevřeného širšímu světu. Podpora těsnějších vztahů s prací, sociálními partnery, mobilitou a jazykovými znalostmi. Jedním z cílů středoškolského vzdělání je znalost dvou cizích jazyků, v r.2001 nehovořila žádným cizím jazykem jedna třetina mladých lidí ve věku 15-24 let. Přínos projektů Erasmus a Socrates k mobilitě studentů. Veřejné výdaje na vzdělávání vyjádřené procenty HNP v r.1999.

Charakteristika programu CEEPUS (Stredoeurópsky výmenný program univerzitných štúdií). Spolupráca univerzít v rámci CEEPUS. Podmienky pre uchádzanie sa o štipendijný pobyt. Dôležité termíny v roku 2003 atď.

Oblasti spolupráce Rakouska s UNESkem v organizaci a koordinaci projektů globální výchovy, plánovaných v časovém rozmezí let 2003-2012. Projekty realizované v evropských a afrických zemích prostřednictvím široké škály kulturních a výchovných zařízení, se zaměřují na zachování jazykové různorodosti v globální perspektivě, ochranu vodních zdrojů, zachování světového kulturního dědictví, odstraňování negramotnosti.

Autor v príspevku kriticky hodnotí reformu vysokých škôl. Porovnáva európsky vzdelávací priestor, ktorý zabezpečuje konkurencieschopnosť a prosperitu so slovenským vzdelávacím priestorom.

Informace o průběhu třetího pražského fóra o školských reformách v Evropě, které se konalo ve dnech 10.- 12.dubna 2003 na Univerzitě Karlově v Praze. Hodnocení kvality a úrovně vzdělávání v zemích EU a v ostatních evropských státech.

Body, kde existuje naléhavá potřeba reformy: komplexní učení, aplikace poznatků a učení v souvislostech orientovaných na praxi, sociální integrace a rovné šance pro všechny žáky, mateřské školy s pověřením vzdělávat a celodenním dozorem, celodenní školy, změny v organizaci výuky.

Typy středních všeobecně vzdělávacích škol v Rakousku v minulém století a v současné době. Argumentace pro nutnost redukce základního učiva v učebních plánech. Vysvětlení pojmu "pedagogická autonomie" a "flexibilita učebního plánu".

Realizace návrhu reformy učebních plánů na vyšším stupni všeobecně vzdělávacích škol (gymnázia, reálná gymnázia a národohospodářská reálná gymnázia) v Rakousku. O náplni učebních plánů a jejich časové dotaci vytvářené na základě vzdělávacích požadavků rodičů, žáků a učitelů, organizovaných ve školských výborech. Výběr kmenového učiva.

Prudký rozvoj spolupráce ve vzdělávání od březnového evropského summitu v Lisabonu v r.2000 v zemích EU. Evropská unie do r.2010 jako nejdynamičtěji se rozvíjející společnost, založená na znalostech. Propojení politiky, programů a nástrojů, společná perspektiva. Tvorba Evropy jako prostoru celoživotního vzdělávání. Elektronické vzdělávání. Spolupráce v Evropském měřítku. Nejdůležitější hodnoty - tolerance, demokracie a duch občanské odpovědnosti.

Porovnání dynamiky a strategií integrace žáků a přístupů k faktu multikulturality v Anglii a ve francouzsky mluvící Belgii provádí autorka jednak ze stanoviska vlivu národních integračních modelů, jednak podle způsobů regulace výchovných systémů. Toto hypotetické východisko rozvíjí v článku ve třech rovinách: 1)z hlediska perspektivy školské politiky v Anglii a ve francouzsky mluvící Belgii, 2)pomocí analýzy dynamiky rozvoje úrovně škol při začleňování multikulturní populace, 3)z hlediska identifikačních strategií žáků.

Porovnání francouzského (republikánského) a anglického (multikulturního) modelu integrace žáků z rodin emigrantů. Článek se dotýká oficiální politiky v přístupu k menšinám, teorie a praxe učitelů ve výchovném procesu a ukazuje, jak se oba modely přizpůsobují zkušenostem integrovaných žáků.

V r.1997 byly v městě Vic v Katalánii spojeny čtyři státní základní školy do dvou větších, aby bylo možné lépe řešit problematiku spojenou se vzděláváním dětí emigrantů. Článek se zabývá změnami, ke kterým došlo v této souvislosti ve školství v městě, a to jak ve školách státních, tak soukromých, podporovaných státem. Autoři si všímají i změn v práci dalších místních institucí, které souvisejí se změnami ve školství.

Příspěvek se zabývá: 1)realitou etnické segregace v Nizozemsku, 2)nerovnoměrností školních výsledků dětí emigrantů, 3)vládní politikou týkající se integrace těchto žáků, 4)skrytou diskriminací dětí emigrantů ve škole, 5)teoretickým přístupem k otázkám spojeným se školními výsledky dětí a s jejich vztahem k práci ve škole a osobním úsilím každého z nich o přizpůsobení.

Značná část dětí z rodin praktikujících muslimů žijících ve Francii navštěvuje katolické školy. Je to dáno jednak tradicí (většina jejich rodičů prošla církevními katolickými školami), jednak se zde děti (zvláště dívky) cítí bezpečněji a nejsou z náboženského hlediska nijak diskriminovány. Státní školy se naopak v rámci proklamované absolutní neutrality snaží potlačit každou sebemenší odchylku. V neposlední řadě mají absolventi katolické školy v obecném povědomí lepší výchozí pozici pro další vzdělávání i pro život.

Autor provedl výzkum formou dotazníků, kterého se zúčastnilo 1194 učitelů z 210 základních škol z celého Turecka. Zjistil, že plánování výuky je ovlivněno mnoha faktory: obsahem učebnic, směrnicemi kurikula, zájmem studentů či dřívějšími zkušenostmi učitele. Dále zkoumá, s jakými problémy se učitelé při plánování hodin potýkají a navrhuje opatření, která by zlepšila jeho efektivitu.

Historické zprávy o vzniku projektování výuky jako oboru, směřování k apolitickému vývoji. Vznik projektování výuky, přehodnocení historie zformování jeho rámce. Zpevnění hranic oboru projektování výuky na univerzitách. Doporučení změn při definování oboru, překročení jeho dosavadního rámce. Předpokládané směry dalšího rozvoje.

Autor zverejňuje analýzu slovenskej aplikácie portugalského modelu alokácie verejných prostriedkov na vysoké školy. Vyjadruje sa negatívne k realizovanému modelu a uvádza, že model neobsahuje kvalitatívne parametre a nepatrí medzi tzv. výkonové modely financovania.

V príspevku sa uvádzajú základné teoretické poznatky a štatistické údaje o trendoch v nákladoch na vzdelávanie. Na základe týchto štatistických ukazovatežov sa kvantifikujú vývinové trendy v štátoch OECD vrátane Slovenska.

Snaha uplatniť v novele zákona 506 o financovaní školstva myšlienky z programového vyhlásenia vlády. Viaczdrojové financovanie a jeho vyššia efektivita prostredníctvom normatívneho financovania na žiaka. Priestor pre obecné a regionálne samosprávy na obnovu školskej infraštruktúry. Presun kompetencií školám z oblasti podporných školských služieb - metodickej a poradenskej činnosti.

Výdaje na školství v Polsku v letech 1990-2001, jejich zdroje a rozdělení na jednotlivé stupně škol. Rozdíly mezi městskými a vesnickými školami, nárůst počtu dětí, které do školy dojíždějí. Největší část finančních prostředků je nyní vynakládána na žáka na prvním stupni základní školy, ukazuje se však, že by bylo třeba situaci změnit ve prospěch gymnázií. Vybavení škol (výpočetní technika, tělocvičny) ve městech a na vesnicích a finanční zajištění oprav školních budov.

Problematika financování školství ve Francii. Rozpočet na školství byl snížen, proto se vláda musí snažit, aby peníze, které jsou k dispozici, byly vynaloženy skutečně účelně. Někteří odborníci právě v tom vidí jádro problému a poukazují na to, že při stejném objemu financí mají jednotlivé školy značně rozdílné výsledky. Těžko řešitelná je také letitá disproporce ve financování lyceí a vyššího středního školství (lycea jsou na tom velmi dobře, i když stupeň vzdělání, který poskytují, je nižší než u gymnázií).

Výsledky nedávných případových studií vývoje evropských ekonomik ve 20.století odhalily existenci dvou rozdílných vzorců ve vztahu mezi ekonomickým růstem či stagnací a výdaji na vzdělání. U vysoce rozvinutých ekonomik se lišil tento vztah v období před 2.světovou válkou a po ní (Francie, Velká Británie, Německo), v případě Španělska se tento vztah nezměnil. Článek zjišťuje, jak se vyvíjel vztah mezi ekonomikou a výdaji na vzdělávání v Portugalsku a konstatuje podobnost s vývojem ve Španělsku.

Získávání finančních prostředků pro vysokoškolské vzdělávání - reakce na poptávku trhu placených vzdělávacích služeb. Vzájemné působení dostupnosti vzdělání a kvality přípravy budoucích specialistů, faktory charakterizující tyto ukazatele. Matrice investiční přitažlivosti vzdělávacího zařízení. Využití ratingové metody hodnocení VŠ - ukázka hodnocení konkrétní školy. Využívání výsledků tohoto typu hodnocení.

Školská inšpekcia v Rakúsko-Uhorsku, v Československej republike a počas obdobia Slovenského štátu. Jej vývin v rokoch 1945-1960, 1960-1970 a v období 70-tych a 80-tych rokov. Školská inšpekcia po roku 1989. Štátna školská inšpekcia 21.storočia.

Diskuse k nástrojům a pokračování v úspěšné evaluaci. Východiska evaluace, její proměnné, okolnosti a rozvržení činností. Metody sběru dat - prameny, rozhovory, pozorování a jejich výběr. Návrhy nástrojů pro sběr dat. Zavedení vytvořeného systému evaluace do praxe, závěrečné zhodnocení úspěšnosti či neúspěšnosti vaší třetí úrovně.

Ciežom tematickej inšpekcie v 9.ročníku základnej školy (ZŠ) bola kontrola a zhodnotenie úrovne dosiahnutých vzdelávacích výsledkov z matematiky a jej jednotlivých častí na úrovni požiadaviek vzdelávacieho štandardu z matematiky pre základné školy. V 4.ročníku gymnázia s osemročným štúdiom (OGY) sa okrem kontroly vedomostí porovnávala aj úspešnosť výsledkov v OGY a ZŠ. Úroveň vzdelávacích výsledkov sa overovala v 59 ZŠ a 26 gymnáziách. V závere článku sú uvedené odporúčania pre školy, zriaďovatežov, MŠ SR, metodické centrá a pre ŠŠI.

Ciežom tematickej inšpekcie bola kontrola a zhodnotenie úrovne dosiahnutých vzdelávacích výsledkov žiakov 9.ročníka základnej školy (ZŠ) z jazykovej zložky slovenského jazyka a literatúry v porovnaní so vzdelávacími štandardami z tohto predmetu pre základné školy. Vo 4.ročníku gymnázia s osemročným štúdiom (OGY) okrem zistenia vedomostnej úrovne sa porovnávali zistené výsledky s výsledkami v ZŠ. Článok obsahuje aj odporúčania pre školy, pre zriaďovatežov, pre MŠ SR, pre MC a pre ŠŠI.

Zákony a vyhlášky o školských a predškolských zariadeniach a ich aplikácia a rešpektovanie v praxi. Komentáre k jednotlivým zákonom a hodnotenie situácie v materských školách z tohto hžadiska.

Problematika hodnocení kvality vzdělávání. Situace v Rusku - neexistence hodnotících kritérií a standardů v západoevropském stylu (reakce na požadavky trhu). Ukazatele určující kvalitu vzdělávání. Vytváření systému zabezpečení kvality vysokoškolského vzdělávání. Odborná příprava specialistů na hodnocení kvality výuky i dalších manažerských kádrů pro VŠ. Systém vnitřního auditu VŠ (formou ratingu) - srovnání činnosti fakult v oblasti vědy, učebního procesu a rozvoje.

Príspevok vyzdvihuje význam výučbového cieža ako potenciálneho prostriedku zvyšovania kvality vyučovacieho procesu. Poukazuje na jeho význam ako motivačného činiteža v žudskej činnosti a z hžadiska zvyšovania efektívnosti učitežovej práce v etape plánovania, realizácie a hodnotenia vyučovacieho procesu. Výučbový ciež má nezastupitežné miesto v riadení procesu učenia sa.

Informace o 42.mezinárodním zasedání Evropského parlamentu mládeže (EYP - European Youth Parliament), který se konal ve dnech 4.-13.4.2003 v Praze. Hlavním cílem aktivit EYP je prohlubovat u mladých lidí vědomí evropanství a kolektivní spoluzodpovědnosti za osudy Evropy a celého světa.

Príspevok je zameraný na humanistickú orientáciu edukácie. Jeho autorka popisuje klady humanizácie vzdelávania, ale zároveň kriticky hodnotí postupy, najmä z hžadiska didaktického a pedagogicko-psychologického, ktoré táto koncepcia preferuje. Apeluje na uváženosť pri zavádzaní zmien do koncepcie vzdelávania.

Socializace a rozvoj osobnosti dítěte, nová výchovná teorie Judith Rich Harrisové. Asimilace a diferenciace dítěte v sociální skupině. Skupinová socializační teorie vývoje dítěte.

Pro rozvoj čtenářství jsou vytvořeny nejdůležitější předpoklady již v raném dětství v rodině. Vzor rodičů a vzdělání rodičů jsou základem pro rozvoj dětského čtenářství. Projekt podpory čtenářství a doporučování vhodné literatury na berlínských školách.

Ciežom príspevku je prezentovať jeden zo spôsobov, ako zapojiť rodičov do formovania kladného vzťahu k čítaniu kníh u svojich detí. Je zameraný na zdokonažovanie čítania s porozumením, vyhžadávanie kžúčových slov, vyjadrovanie deja príbehu ilustráciou. Podporiť spoločné čítanie rodičov a detí by mal aj Mesiac hlasného čítania, aktivita, pri ktorej rodičia čítajú svojim deťom a deti získajú za spoluprácu so svojimi blízkymi certifikát za Mesiac hlasného čítania.

Perspektívy rozvoja fenoménu spolupráce rodiny a školy. Komunikácia medzi učitežom a rodinou. Dosah pôsobenia správania sa učiteža. Zásady, na ktoré je dobré myslieť pred organizovaním spoločného stretnutia s rodičmi.

Škola ako iniciátor zmien aj v oblasti rozvoja spolupráce rodiny a školy. Podoba tejto spolupráce. Triedny učitež či vyučujúci jednotlivých predmetov ako najvýznamnejší činitelia tohto rozvoja. Niekožko príkladov, ako využiť angažovanosť rodičov pri učení sa doma v predmete matematika.

Dôležitosť spolupráce školy s rodinou. Pokus o neformálne vedenie schôdzok s rodičmi formou komunitného kruhu. Spôsob ako viesť komunitu. Témy na komunitné stretnutia, ktoré majú prispieť k tomu, aby sa rodičia zamysleli nad svojimi deťmi, a aby učitelia cez rodičov lepšie spoznali svojich žiakov.

Netradičné stretnutia rodičov s deťmi a učitežkami. Dva príklady takýchto stretnutí, ktoré pomôžu k lepšej spolupráci s rodičmi. Program stretnutí na tému Hallowen a riešenie problémov a konfliktov v triede.

Možnosť overenia toho ako poznajú rodičia svoje deti na spoločnom stretnutí s triednym učitežom. Otázky pre žiakov, na ktoré odpovedali deň pred stretnutím. Otázky pre rodičov, ktorí na ne odpovedali počas stretnutia. Hra Bingo šťastného rodiča, ktorej podstatou je porovnanie odpovedí detí a rodičov. Počet súhlasných odpovedí dáva rodičom na vedomie, do akej miery poznajú svoje deti.

Dôležitosť prvého stretnutia učiteža s rodičmi. Aktivity, ktoré užahčia vytvorenie dobrej spolupráce medzi nimi (pavučina vzťahov, zahrievačka, konfrontácia ciežov, listy rodičom).

Skúsenosti autorky s usporadúvaním rodičovských združení, na ktoré okrem rodičov pozýva aj ich deti. Prostredie a atmosféra triedy. Rôzne aktivity pomáhajúce k nadviazaniu vzťahov či k lepšiemu spoznaniu sa. Niekožko užitočných rád ako sa stať lepším rodičom a lepším dieťaťom.

Uskutočňovanie rodičovských združení netradičným spôsobom. Stretnutie učiteža s rodičmi a deťmi pri hrách a súťažiach. Priebeh jedného z týchto stretnutí.

Rodičovské združenie ako vhodné miesto na prediskutovanie aktuálnych a naliehavých tém akou je aj sledovanosť televízie. Ciele takýchto stretnutí - nezamedziť úplne sledovanie televízie, ale naučiť sa vyberať si vhodné programy a hžadať náhradné riešenia využitia vožného času. Návrhy zo strany učiteža s ciežom pomôcť rodičom prekonať ťažké začiatky a v spolupráci s rodičmi vyriešiť tento problém.

Princip otevřeného distančního vzdělávání dospělých, jeho cíle, požadavky na absolventa. Tři přístupy syntetizované v modelu otevřeného distančního vzdělávání dospělých "LINK": andragogický, rozvíjející (rozvoj schopností ke čtyřem základním řídícím činnostem - myšlení, kreativita, komunikace, reflexe), kontextový (orientace na předmětný a sociální kontext odborné činnosti specialistů, jejich zkušenosti apod.). Interpretace jednotlivých přístupů. Využití základních pedagogických principů. Specifické využití informačních technologií. Obsah vzdělávání dospělých. Organizační formy dalšího vzdělávání.

Novovzniknutá informačná spoločnosť vyžaduje moderný prístup k výučbe. Mnoho pedagógov už bežne používa informačné a komunikačné technológie ako vhodný doplnok svojho výkladu. V posledných rokoch sa informačné a komunikačné technológie novej generácie, hlavne počítačové siete typu Internet, začínajú vežmi využívať v dištančných formách štúdia. Dochádza k rozvoju virtuálnych študijných prostredí, ktoré obsahujú prostriedky na riadenie priebehu štúdia, distribúciu študijných materiálov a diskusné prostredia.

Škola v prírode a jej zdravotný, rekreačný a výchovno-vzdelávací ciež. Výhody, príprava a pravidlá jej dennej formy. Spolupráca s rodičmi. Ukážky plánu výchovno-vzdelávacej činnosti.

Poznatky a skúsenosti autorky z pobytov v škole v prírode. Pohybové aktivity detí v MŠ: telesná výchova v predškolskom veku, pobyt vonku, vychádzky, zdravotné cviky, chôdza, beh, hudobno-pohybová činnosť a iné. Zásady správnej výživy detí.

Od začátku školního roku 2003/4 je v SRN zaváděn (hlavně pod vlivem neuspokojivých výsledků dosažených v hodnocení PISA) celodenní výchovný systém na základních školách. Autorka stručně porovnává situaci ve Francii a v SRN a uvádí některé limitující faktory, které toto úsilí brzdí: je to zvláště nedostatek finančních prostředků, rozdělování financí a rozhodovacích pravomocí mezi centrum a vlády spolkových zemí a nedostatek a vysoký věk pedagogů. Různé přístupy k problematice.

Príspevok sa zaoberá prehžadom niektorých zahraničných výskumov, uskutočnených v súvislosti s rozvojom sociálno-emocionálnej inteligencie u detí za súčasného vplyvu rodiny a školy. Systemicko-holistická paradigma pre školské výkony slúži ako model na vypracovanie rozvojových poradenských programov v edukatívnom prostredí. Takéto programy by sa mohli zameriavať na poradenské a konzultačné služby rodičom/rodinám a učitežom, kým súčasne v triede a malých skupinách by tiež prebiehali psycho-edukatívne programy, ktoré by priamo trénovali mládež v sociálnych zručnostiach, spojených so sociálno-emocionálnou inteligenciou.

Stručný výklad systému výuky myšlení anglického badatele E.de Bono. Vychází z rozlišení inteligence a myšlení. Důležité je, aby žáci nedostávali příliš těžké úkoly, ale vždy takové, které odpovídají jejich možnostem. Rozdíl mezi reaktivním (reakce na problém) a aktivním (tvůrčím) myšlením a možnosti jeho výuky. Motivace a její místo ve výuce myšlení. Pravidla reálného myšlení. Pravidlo využití jen jednoho typu myšlení v daném okamžiku. Metody výuky tzv. laterálního (rozšiřujícího) myšlení, které cvičí postřeh. Výuka rychlého rozhodování a psychologického rozboru situace.

Souborná studie zahrnující výsledky testového měření různých druhů inteligence (analytické, praktické, verbální a tvůrčí) a vztahů mezi nimi. Reprezentativní vzorek zkoumaných osob zahrnuje žáky a studenty základních, středních a vysokých škol různých věkových kategorií v USA, Rusku, Finsku a Španělsku. Ukázky obsahů testových úloh, metod jejich řešení a hodnocení. Náměty učitelům všech typů škol pro podporu kreativního myšlení žáků.

Teorie vytváření programů podporujících tvořivé myšlení žáků a studentů v souboru znalostí typických pro určité vědní obory a oblasti řízení společnosti. Modifikace těchto programů a jejich experimentální ověřování v různých typech vzdělávacích zařízení a na všech stupních vzdělávání, včetně vzdělávání dospělých. Definice kreativity a otázka její "naučitelnosti". Analýza odborných publikací na toto téma v USA od r.1962.

Seminár s názvom Tvorivosť vo vyučovaní literatúry (máj 2003, Bratislava) sa uskutočnil pod vedením Daniela Heviera. Formou tvorivej dielne ponúkol učitežom všetkých stupňov škôl zaujímavé skúsenosti a nápady. Otázne je, či je školská prax ochotná a schopná prijať tieto "iné" metódy.

Porovnání zařazení obsahu morálky v názorovém systému, hodnotové žebříčky učitelů a studentů. Ideální vlastnosti studentů podle učitelů, řazení priorit studentů a učitelů. Náznaky podobné, neměnící se struktury názorů na morálku, ale odlišný důraz na priority v různých duševních stavech, výsledky několika studií. Rozdíly priorit obsahu morálky v osobním a pedagogickém systému učitelů a studentů, další vzdělávání učitelů při zaměstnání.

Zkoumání morálních problémů a orientace žáků 6. a 9.ročníku základních škol. Analýza písemných prací o morálních konfliktech ve škole podle jejich obsahu. Zkoumání povahy morálních problémů žáků. Oba ročníky se liší odlišným vnímáním vlastností morálních konfliktů ve škole. Minimální rozdíly v řešení konfliktů u obou pohlaví, dívky jsou pečlivější, emfatičtější, vnímají konflikty v širších souvislostech než chlapci.

Výzkum asociálního chování a násilí žáků v základní škole (4.-6.ročník), prováděný na základě dotazníků vyplněných učiteli, zjišťuje příčiny násilného chování žáků a jaký vliv má posilování pozitivního přístupu ke spolužákům a spoluobčanům na žáky. Sociální chování chlapců a dívek. Didaktický návod pro učitele, jak mají žáky k sociálnímu chování vést.

Etika vzdělávání se často uvádí jako morální výchova. Občas se zdá, že etika ve skutečnosti neexistuje, ačkoli jsou morální aspekty patrné ve všech souvislostech výzkumu. V ohraničeném systému vzdělávání není potřeba, aby morální aspekty byly vědomé. Zavedení pedagogiky jako pojmu pro kontext vzdělávání činí jeho morální rozměr jasným a viditelným. Cílem článku je odůvodnit užívání pedagogiky a doporučit jeho vhodné možnosti.

Objasnění koncepčních a empirických problémů morálky a etiky odborné praxe ve výuce. Etická úloha učitelů v kontextu formální a neformální morálky třídy, diskuse o teorii i praxi zkoumání tzv. morálních lekcí. Přehled současné literatury, dvouúrovňová analýza výsledků výzkumné studie dvou kulturně odlišných tříd na městské základní škole.

Dnešní představy rodičů, učitelů a studentů o morální úloze středoškolského učitele, jejich názory na ni, Nizozemsko. Předávání hodnot a užitečnost komunikace. Studie a skupinové pohovory potvrzují význam jak předávání hodnot, tak i užitečnosti komunikace pro vzdělávací praxi. Snahy o kombinaci uvedených modelů učiteli, zpětná vazba se studenty.

Využití ohně (resp. popela) v umělecké a výtvarné výchově. Práce s ohněm ve volné přírodě (využití zahradního grilu). Koláže s ohořelým papírem, využití svíčky k zhotovení různých obrazů. Práce s půdou (tvorba různých pískových figur, využití různých barev a odstínů půdy).

Výzkum standardního pojetí kreativity ve vztahu k inteligenci a imaginaci. Nová taxonomie různých druhů kreativity a inteligentního chování; jejím základním rysem je rozlišování mezi proaktivní (novost stimulů) a reaktivní (novost odezvy, originální řešení problémů v rámci daného schématu) reakcí na podněty. Využití nového modelu pro obohacení dosavadních testů kreativity v praktické pedagogice.

Studie vycházející z analýzy různých typů tvořivosti (talent, originalita, schopnost řešit problémy). Umožňuje širší pojetí kreativity; jako osobní interpretaci, sebevyjádření, které není dáno pouze úrovní inteligence. Toto pojetí je výchovnou výzvou pro učitele i rodiče - dát dětem možnost individuálně se projevit.

Kreativita jako mentální biologicky daná schopnost člověka a její ovlivňování socio-kulturními systémy, které ho obklopují. Porovnání pojetí kreativity v západních a východních kulturách vzhledem k převládajícím společenským ideálům a principům: individualismu, nezávislosti a originality na straně jedné, kolektivismu, autoritářství, tradic, modifikace a adaptace na straně druhé. Rozvoj kreativity v procesu socializace člověka v obou kulturách.

Americká longitudinální studie zabývající se otázkou, do jaké míry ovlivňuje řízená hra tvůrčí myšlení dětí předškolního věku. Vztah mezi afektivními a poznávacími procesy myšlení. Rozvíjení fantazie a myšlení dětí pomocí her, v nichž jsou motivovány k řešení problému. Studie zahrnuje analýzu odborné literatury na toto téma za posledních 50 let.

Rozhodování po ukončení školy. Zájem o duální vzdělávání. Regionální mobilita.Informovanost o vybraných učebních oborech a jejich perspektivě.

Proces přechodu ze základní školy do profesní přípravy u mladých žen v první etapě: orientace v povoláních a strategie při jeho volbě. Vyhlídky a perspektivy mladých žen v duálním vzdělávání. Porovnávání situace žen ze starých a nových spolkových zemí a imigrantek.

Problémy přechodu studentů ze sekundárního stupně na vysokou odbornou školu - Joanneum v Grazu v Rakousku. Rozbor příčin problémů (dotazníkovou metodou; odděleně u chlapců a dívek) a jejich typy: a)odborně kognitivní, b)spočívající v jiném typu studijního režimu a organizace času, c)sociálně komunikativní.

V článku sú prezentované výsledky medzinárodného prieskumu žiakov 1.ročníka stredných škôl v Miškovci a v Košiciach. Spracovaná je tu informovanosť, názory a postoje žiakov na otázky Európskej únie, euroobčianstva, demokracie a občianskych hodnôt.

Učenie ako problém, ktorý riešia spolu učitež a dieťa. Vzťah medzi subjektom a objektom edukácie. Štýly, stratégie a metódy adekvátne edukačnej situácii.

Autor popisuje anonymný dotazníkový výskum uskutočnený medzi učitežmi 2.cyklu škôl neučňovských aj učňovských na 46 ústavoch z rozličných miest Slovenska. Respondenti mali udať, aké typy žiakov, žiačok, resp. kolegov, kolegýň, aké ich vlastnosti, črty, činy vyvolávajú odpor, dráždia ich, znechucujú a pod. Autor vo svojom príspevku referuje o negativizujúcich momentoch u skupiny najmladších a skupiny najstarších učitežov, čiže o stave vývinu od profesionálne mladých k profesionálne starým respondentom.

Ověření účinnosti programu výcviku sociálních dovedností (asertivní chování, navazování přátelství, zaujímání tělesných postojů) a nácviku sebeobrany proti projevům šikany. Během jednoho roku skupina 28 anglických žáků ve věku 9-11 let analyzovala za pomoci profesionálního psychologa chování spolužáků, kteří se stali obětí šikany a efektivitu zásahu proti jejím iniciátorům. V perspektivě modelu odstraňování šikany se předpokládá, že se do něho simultánně zapojí celá škola na všech svých úrovních interakce; třídy, skupiny, dyády, rodiče, učitelé.

Smernica vymedzuje rozsah pôsobnosti pracovného poriadku a určuje, kto je oprávnený konať v pracovnoprávnych vzťahoch. Konkretizuje napr. vznik a skončenie pracovného pomeru, nároky z neplatného skončenia pracovného pomeru, venuje sa pracovnej disciplíne, povinnostiam vedúcich zamestnancov, pracovnému času a dovolenke, záležitostiam okolo platu. Obsahuje aj časť o sociálnej politike a pracovných podmienkach žien a mužov starajúcich sa o deti a ďalšie.