Přehled pedagogické literatury

V r.2002 byl přijat zákon 130 o podpoře výzkumu a vývoje. Letos měl být nastartován nový systém financování výzkumných záměrů nejen vysokých škol a výzkumných ústavů, ale i obcí a privátních firem. Aby mohl být nový zákon uplatněn, musí vláda vydat prováděcí předpisy. Bez nich budou muset vysoké školy (a jiné subjekty) postupovat podle starého zákona. Prováděcí předpisy dosud nevyšly.

Rozhovor s rektorem Univerzity Karlovy na téma: nutnost změny metodiky financování veřejných vysokých škol (VVŠ), zavádění bakalářských studijních programů, problémy s dvoukolejností rezortní správy VVŠ a vědy, přidělené finanční prostředky VVŠ pro rok 2003 (tj. 15 miliard korun na vzdělávání a investice).

Tři vědní disciplíny jako východisko strategie vysokoškolské výuky: teorie vysokého školství, vysokoškolská pedagogika a vysokoškolská didaktika. Formy vysokoškolské výuky. Charakteristiky a perspektivy individualizované a skupinové výuky na vysoké škole. Pojetí studenta jako klienta vzdělávací služby. Pojem profesionality vysokoškolského učitele.

Rozhovor s představiteli tří soukromých vysokých škol (Vysoká škola hotelová v Praze 8, s.r.o.; ŠkodaAuto, a.s. Vysoká škola; Evropský polytechnický institut, s.r.o.) o podobě realizace akreditovaných bakalářských studijních programů. Charakteristika vysokoškolského pracoviště jako pracovního týmu učitelů, studentů a partnerských institucí. Zapojování studentů do řízení technologie vzdělávacích procesů.

Inovace ve výuce cizích jazyků formou překladatelských soutěží na Katedře jazyků a společenských věd Soukromé vysoké školy ekonomických studií v Praze. Motivace soutěže, její průběh a způsob hodnocení, kritéria pro úroveň překladu.

Protižidovské výtržnosti na středoevropských vysokých školách na podzim 1929. V centru dění stály lékařské fakulty, prvotním důvodem protestů bylo přeplnění poslucháren židovskými studenty ze zemí, kde platil numerus clausus. K nacionálním demonstracím docházelo postupně ve Vídni, Berlíně, Praze a Krakowě.

Článek se zabývá studiem pedagogiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v letech 1945-1953. Sleduje pedagogiku jako součást učitelské přípravy, zaměřuje se na vznik pedagogiky jako samostatného studijního oboru. Předmětem zájmu jsou projektované a realizované změny v koncepci a obsahu studia, institucionální základna, osobnosti. Stranou zájmu je rozvoj pedagogiky jako vědního oboru.

Vymezení pojmů a kontextu vzdělávání a výuky na vysoké škole. Teoretické přístupy a koncepce vysokoškolské výuky. Charakteristika profese vysokoškolského učitele. Problematika studentů, motivace a bariéry učení. Předpoklady efektivní strategie vysokoškolské výuky. Aktivizující metody.

Dálkový rozhovor s profesorem dějin na Univerzitě v Ohiju Geoffreym Parkerem o jeho historické práci, která je zaměřena na dějiny Evropy, reformaci a vojenství. Vzpomínky G.Parkera na setkání s profesorem J.V.Polišenským.

Rozhovor s profesorem historie na univerzitě v Göttingenu o oboru "dějiny východní Evropy". Problémy současného německého dějepisectví na vysokých školách. Činnost berlínského Centra komparativních dějin Evropy.

Informace o způsobu přípravy ke studiu na vysokých školách technického směru na integrované střední škole technické a ekonomické, studijní obor Technické lyceum. Důraz je kladen na aplikované přírodní vědy s vysokou dotací hodin v průběhu všech čtyř let. Při maturitní zkoušce z matematiky a fyziky musí žáci prokázat hluboké znalosti v oboru.

Požadavky společností působících v oblasti informačních a komunikačních technologií na profil nastupujícího absolventa vysoké školy. Formy a možnosti interního firemního vzdělávání studentů i absolventů vysokých škol. Plánování kariérního růstu zaměstnanců, podpora zpracování bakalářských a diplomových prací, spolupráce firem s vysokými školami v přípravě budoucích absolventů pro týmovou práci.

Vyhodnocení výsledků přijímacích zkoušek ke studiu učitelství biologie na Pedagogické fakultě Univerzity v Hradci Králové. Praktické poznávání našich motýlů a analýza nesprávných odpovědí.

Distanční vzdělávání (DiV) je dnes chápáno jako multimediální forma řízeného samostatného studia, kde studenti jsou minimálně závislí na osobním kontaktu s učitelem. Rozvoj DiV velmi úzce souvisí s rozšířením a dostupností internetu. Ten se stal základním stavebním prvkem virtuálních univerzit. Výuka prostřednictvím internetu přináší kromě výhod i některé nevýhody. Rozvoj a úroveň virtuálních univerzit v České republice.

Budování nového vědeckého a studijního oboru masmediální studia a žurnalistika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Vznik Fakulty sociálních studií. Podoba studijních programů a časová organizace studia v bakalářských, magisterských a doktorandských programech na ostatních fakultách v ČR. Označení studijních oborů a institucí nabízejících žurnalistické a mediálněvědné vzdělání v zahraničí.

Informace o aktivitách Střediska českých studií na Svobodné univerzitě v Bruselu (Centre d'Etudes Tcheques, Université Libre de Bruxelles, CET-ULB) v r.2001, který Evropská unie a Rada Evropy vyhlásily za Evropský rok jazyků. Ve dnech 22.-23.6. se konal seminář Čeština jako cizí jazyk na evropských univerzitách, 24.6.-6.7. Letní univerzita českých studií 2001 ( v pořadí její 2.ročník) a 14.-15.12. mezinárodní kolokvium Milan Kundera, une oeuvre au pluriel (M.K., jedno dílo v mnohosti).