Přehled pedagogické literatury

Organizace předškolní výchovy a výuky na prvním stupni základní školy ve Švédsku. Spolupráce školy s rodinami a výchova rodičů k rodičovství. Výpovědi dvou polských studentek pedagogiky o jejich zkušenostech z práce ve švédských základních školách a o odlišnostech mezi nimi a školami v Polsku.

Psychologické východiská humanistických prístupov. Humanistická orientácia v pedagogike. Humanistické aspekty práce učitežky. Konkrétne prostriedky naplnenia humanistického prístupu. Niektoré špecifiká sociálnej a pedagogickej komunikácie učitežky v materskej škole. Vnímanie efektivity kurzu osobnostného a sociálneho rozvoja študentami.

V Trnave sa v dňoch 6. a 7.novembra 2002 uskutočnila medzinárodná konferencia pod názvom "Detská opatrovňa v Trnave a jej aktuálnosť dnes, predškolská výchova ako výchova k harmónii". História trnavského regiónu v tejto oblasti je zaujímavá vďaka osobnostiam ako Terézia Brunšviková a Anton Rehlinger. Článok hovorí o prínose A.Rehlingera do predškolskej pedagogiky i o štúdiu tohto odboru na Pedagogickej fakulte Trnavskej univerzity.

Projevy agresivity ve skupině předškolních dětí. Psychologické objasnění agresivních sklonů, možnosti a metody jejich korekce. Individuální varianty dětské agresivity.

Charakteristika právnych noriem. Text často porušovanej právnej normy: Zákon SNR č.542/1990 Zb. o štátnej správe v školstve a školskej samospráve v znení neskorších zmien a doplnkov.

Emocionalita a emocionálna inteligencia detí predškolského veku. Materská škola ako činitež emocionalizácie detí. Stimulačný program Dielnička srdca, ktorý podporuje rozvoj emocionality dieťaťa a zároveň užahčuje dospelým skloniť sa k svetu dieťaťa. Závery výskumu, ktorého ciežom bolo hžadať cesty emocionalizácie našich najmenších.

Úlohy prosociálnej výchovy. Empatia ako schopnosť osobnosti. Emócie u detí. Projekt Štastná Zem zameraný na rozvíjanie empatického správania detí, realizovaný ako prosociálna výchova s prepojením na environmentálnu výchovu.

Informace ministerstva školství Ruské federace o šesti nových výchovných programech pro mateřské školy. Všechny popisované programy získaly akreditaci ministerstva školství a svými výchovně vzdělávacími aktivitami směřují k všestrannému rozvoji předškolních dětí.

Výchovný program "Obzor" pro předškolní zařízení. Metody rozvíjejícího učení v předškolním věku. Obsah a struktura programu, organizace pedagogické práce. Příprava pedagogů na nový výchovný program.

Ciežom výskumu bolo zistiť základné informácie o súčasných materiálno-technických podmienkach exteriérov vybraných materských škôl v okrese Senec a ich využívanie pri výchove k ochrane životného prostredia. Z overenia hypotéz a spracovania dotazníkov vyplýva záver, že tieto podmienky ovplyvňujú edukačný proces a vytvárajú vzťah detí k životnému prostrediu.

Reportáž z netradičného vzorového predškolského zariadenia Slniečko na Clementisovej ulici v Skalici. Škôlka určená deťom so zdravotnými problémami, s ťažkosťami horných dýchacích ciest, s narušenou komunikačnou schopnosťou, pohybovými a inými problémami. Materiálne vybavenie MŠ. Obsahová náplň výchovy a vzdelávania.

Zdravie ako kategória a jeho definícia. Pojem sociálne zdravie, interakčné chápanie zdravia. Štyri prístupy k zdraviu človeka: holistický, dynamický, sociálny a interaktívny. Rozdiel medzi pojmom podpora zdravia a zdravotná výchova.

V projekte škôl podporujúcich zdravie realizuje Materská škola Slanec ciele a obsah prosociálnej výchovy súbežne so všetkými výchovnými zložkami. Aktivity sú zamerané na pestovanie sebaúcty. Hlavným ciežom práce v uvedenom projekte je vtiahnuť do vzájomnej integrácie dieťa, učiteža, rodinu, prírodu v záujme zlepšenia psychického a fyzického zdravia všetkých zúčastnených.

Keďže chorobami dýchacích ciest trpia najmä deti, niektoré materské školy vypracovali program, aby mohli byť po jeho obhájení zaradené do siete škôl podporujúcich zdravie. Jednou z možností ako predchádzať týmto ochoreniam je dýchacia gymnastika. K článku je priložený súbor konkrétnych cvikov.

Program výchovy a vzdelávania detí predškolského veku prináša novú organizačnú formu predškolského vzdelávania a didaktické aktivity. Článok oboznamuje so zaradením týchto aktivít do výchovno-vzdelávacieho procesu v Materskej škole v Slanci. Výchovno-vzdelávacie úlohy s deťmi tu plnia v troch organizačných formách: integrované zamestnanie, zamestnanie a didaktické aktivity.

Článok charakterizuje 5 stupňov zrakového vnímania: vizuomotorická funkcia, vizuálna percepcia, vizuálna diferenciácia, vizuálne vnímanie tvarov, polohy predmetov a tiež polohy dvoch a viacerých predmetov v priestore voči sebe navzájom. Charakteristika je doplnená návrhmi na cvičenia, ktoré je možné modifikovať.

Tato věková skupina zatím v Norsku nebyla zkoumána. Výzkumu se zúčastnilo 91 čtyřletých dětí z deseti mateřských škol. Překvapením bylo, že pouze jedno dítě bylo shledáno nemotorným. Studie též prokázala, že ve většině aspektů jsou chlapci méně šikovní než děvčata. Zkoumala se např. manuální zručnost, dovednosti při hře s míčem, rovnováha na jedné noze nebo chození po špičkách. Výsledky seřazeny v tabulkách.

Význam tělesné kultury a sportu pro zdravý životní styl. Program tělesné výchovy pro mateřskou školu. Rozvíjení motoriky a fyzické zdatnosti u dětí v jednotlivých věkových skupinách od dvou do sedmi let. Náměty na cvičení a sportovní hry.

Formování vztahu k rodnému městu, k rodné zemi v předškolním věku. Spolupráce mateřské školy s rodiči při seznamování dětí s širším okolím bydliště. Osnova činností a úkolů zaměřených na poznání rodného města.

Rozvíjení znalostí a kladného vztahu ke kulturním kořenům etnických menšin. Snaha o zachování tradic národů severo východního Ruska. Příklady činností pro předškolní děti, seznamování s folklorní tradicí.

V súbore základných štatistických ukazovatežov školstva má počet žiakov výsadné postavenie. Od neho sa v systémovej sieti odvíjajú hodnoty ostatných. Rozhodovaniu o tom, či sa ukazovatež vyvíja proporcionálne, predchádza matematicko-štatistickou metódou korelačnej analýzy. Vývoj počtu žiakov v materských i základných školách mal v sledovanom období (1989-2001) klesajúci trend. Uvádza sa aj prognóza, v ktorej ide o viaceré ukazovatele.

Školská zrelosť je z hžadiska vývinovej psychológie významným medzníkom. Je podmienená dosiahnutím telesnej, rozumovej, sociálnej, citovej a pracovno-motivačnej spôsobilosti dieťaťa. Z pedagogického hžadiska sa viac používa termín školská pripravenosť. Školská zrelosť je determinovaná určitými kžúčovými kompetenciami dieťaťa, ktoré viacerí autori definujú ako spôsobilosti človeka preukázať vedomosti, zručnosti a schopnosti v praktickej činnosti.

Názory profesora J.Pechsteina, lékaře pro děti a mládež, na instituci základní školy s celodenním režimem. Masivní šíření tohoto typu škol v SRN (každá třetí má být celodenní) se dostává do konfliktu s právy a povinnostmi rodičů při výchově dítěte. Otázky možného vzniku citové deprivace z nedostatku komunikace rodičů s dětmi, potlačení výchovné funkce rodiny. Vyjádření kompetentních odborníků ze školství k této problematice.

Přechod z 1.stupně na 2.stupeň základní školy je pro mnohé žáky kritickou životní událostí, protože je zpravidla spjat se změnou školního prostředí, učitelů a kamarádů. V předložené studii jsou uvedeny účinky přechodu na žáky a jejich rodiče (žáci byli dotazování na fyzické a psychické symptomy v závěru 4.ročníku a na počátku dalšího stupně školy). Výrazné individuální rozdíly mezi žáky, u dívek větší psychická zátěž při změně školního prostředí.

Výsledky nejnovějších studií ukazují zřetelně, že škola má pro dospívající rostoucí význam, ovšem především jako sociální vazby a komunikační prostor s vrstevníky. Učení stále ubývá na žebříčku obliby zájmů mládeže. Více než polovina 10-12 letých dětí patří k určité partě ve škole. Na děti mají největší vliv masmédia. Podle názoru učitelů je jejich vliv na žáky nepatrný.

Autoři se ve svém výzkumu pokusili zjistit, jak souvisí chování dětí orientované na výsledek s jejich výkonem v matematice a s důvěrou rodičů v jejich úspěch ve škole. Na několika školách ve Finsku zkoumali 111 dětí (59 chlapců a 52 dívek) ve věku 6-7 let v průběhu jednoho školního roku, jejich rodiče vyplňovali dotazníky. Výsledek ukázal, že důvěra rodičů ve výkon dětí ve škole jej zvyšuje, a naopak chování dětí, orientované na výsledek, zvyšuje důvěru rodičů.

V príspevku sa autor pokúša o odpoveď na otázku prečo je v súčasnom období stále aktuálnejšia požiadavka vedieť sa dobre vyjadrovať i prostredníctvom rétoriky (rečníckeho prejavu). Príspevok prináša i súhrn poznatkov (námetov, pokynov a rád) na to, ako učiť žiakov rečniť už na základnej, resp. na strednej škole.

Do projektu Informatizácia v základnej škole sa dosiaž zapojilo 11 škôl z celého Slovenska. Jeho ciežom je postupne zaviesť vyučovanie s využitím informačných a komunikačných technológií ako povinnú súčasť vyučovania vo všetkých ročníkoch a vo všetkých predmetoch základnej školy.

Otevřená konference na základní škole ve Zweibrückenu v SRN k vytváření profilu školy (dotazníky žákům, rodičům, učitelům); od léta 2002 přistoupily všechny obecné a základní školy v Porýní-Falci na to, že budou vytvářet podmínky pro rozvoj kvality zabezpečením školního profilu. Školní profil slouží prezentaci na veřejnosti. Pojem provozní pedagogika (komunikace mezi učiteli a žáky a učiteli). Podpora neformální komunikace ve škole. Vstřícnost školy při komunikaci s veřejností.

Poznatok školskej inšpekcie o nedostatočnom akceptovaní zmien na 1.stupni ZŠ. Tromi najčastejšie porušovanými legislatívnymi predpismi sú: hodnotenie žiakov 1.ročníkov, hodnotenie nových predmetov pre žiakov v 3.ročníku a diktáty na 1.stupni.

Hžadanie riešení ako užahčiť prvákom ich situáciu pri prechode z materskej do základnej školy. Vytvorenie kontaktu s predškolákmi ako prvá fáza zmeny. Ponímanie vyučovania čítania a písania. Dôležitosť poskytnutia adekvátneho množstva kvalitatívne vyšších podnetov ako materská škola.

Výzkumem bylo zjištěno, že děti bez pedagogického dozoru mají ve škole zřídka přístup k internetu. Informace o internetových adresách získávají děti častěji od kamarádů nebo rodičů než ve škole. Rodinný počítač děti využívají intenzivněji než ve škole. U mladších dětí jsou středem zájmu hry na počítači.

Ve stati se konstatuje, že hlavní škola (2.stupeň ZŠ) a její učitelé nejsou oprávněni k postulátům o nadání jejich žáků. Situace hlavních škol ve statistických údajích - počet žáků v nich klesl od roku 1970 ze 70 % na 22 % v současnosti. Absolventi hlavních škol reprodukují obvykle nižší vzdělanostní úroveň stejně jako jejich rodiče. Pro děti s nižším stupněm nadání je hlavní škola vhodná, protože je určena obsahově a metodicky pro omezené učební možnosti dětí s praktickým profilem.

Touto vyhláškou sa mení text predchádzajúcej v niektorých paragrafoch a ich odsekoch. Účinnosť nadobúda 1.mája 2003.

Poznatky dvou postupimských abiturientek z návštěvy v amerických středních školách ve státu Alabama v rámci výměnného pobytu. Dívky se vyjadřují k flexibilně organizovanému systému amerického středního školství, roztříštěnému kurikulu, podmínkám získávání diplomů a certifikátů, náročným pracovním podmínkám učitelů, organizaci školního roku, postavení školy ve společnosti jako vzdělávacího střediska.

"Etnický pluralizmus medzi európskou mládežou: divadlo, tanec, stravovanie, žudová kultúra, antropológia... porovnávaný aj prostredníctvom nových technológií." Tak znie názov projektu, na realizácii ktorého sa okrem deviatich európskych škôl podieža aj Gymnázium v Šahách. Materiály o krajinách žiaci zhromažďujú prostredníctvom príslušných predmetov, využívajúc najmä internet, návštevu knižníc, korenšpondenciu s vežvyslanectvami, e-mail.

Didaktika psaní věcných a odborných textů ve vyšších třídách gymnázia jako příprava pro studium na vysoké škole. Místo, jaké je tomuto předmětu věnováno v učebních osnovách ve spolkové zemi Bavorsko. Ukázky odborného zpracování výkladu literárních textů.

Projekt Zavedenie grafických systémov do vyučovacieho procesu stredných odborných škôl SR má riešiť prípravu absolventov študijných odborov stredných škôl v oblasti strojárstva, elektrotechniky, stavitežstva a dopravy. Článok je rozhovorom o projekte s Ing.Máriou Príkopskou, riaditežkou odboru odborného vzdelávania Ministerstva školstva SR.