Přehled pedagogické literatury

Autorka popisuje tzv. Zlatý vek detskej kresby, ktorý sa prejavuje už v predškolskom a mladšom školskom veku, keď má dieťa o kresbu najväčší záujem. Zdôrazňuje tieto typické znaky detskej kresby: zvláštne priestorové usporiadanie, stratené perspektívy, obmena zorného uhla, detský kubizmus, personifikácia, pohyb atď.

Školská reforma v Polsku a povinná docházka šestiletých dětí do předškolních výchovných zařízení, která bude zavedena od školního roku 2004/2005. Situace v předškolní výchově dětí v některých evropských zemích a její klady (tato výchova není vázána na zaměstnání matky a je chápána jako nepovinný stupeň vzdělání, který podporuje rozvoj dítěte). Stav předškolní výchovy v Polsku: velké rozdíly mezi městem a vesnicí, rušení předškolních zařízení a nutnost postupovat při jejich zřizování podle místních podmínek.

Autoři prováděli výzkum, kterého se zúčastnilo 94 dětí z rozvedených a 95 dětí z úplných rodin, a 60 vdaných a 58 rozvedených matek. Zjistili, že existuje mnoho rozdílů ve školní, sociální a emocionální adaptabilitě mezi dětmi z úplných rodin a těmi, které žijí s rozvedenou matkou, avšak že tyto rozdíly nejsou hlubokého rozsahu. Větším problémem se zdá být vztah s otcem, který se po rozvodu odstěhoval. Výsledky jsou seřazeny podle věku a pohlaví dítěte a podle typu rodiny, ve které žije.

Jedinečnosť environmentálneho vzdelávania žiakov základných škôl tkvie v efektívnom prepojení teoretických a praktických skúseností a interdisciplinárneho prístupu. Ciežom je, aby človek s vlastnými názormi dokázal neskôr tieto svoje poznatky zhodnotiť pri prijímaní správnych rozhodnutí. Autorka hovorí o praktických skúsenostiach s týmto vzdelávaním v základnej a materskej škole v Cinobani.

Rozvíjení komunikace mezi dětmi předškolního věku. Kontakt s vrstevníky napomáhá sebehodnocení a formování obrazu sebe a druhého člověka. Vztahy mezi dětmi předškolního věku závisí na rozvoji osobnosti a vymezení sebe sama vůči okolnímu světu. Příčiny konfliktů mezi dětmi a potřeba individuálního přístupu k jejich řešení.

Výsledky výzkumu zaměřeného na úroveň čtení žáků ve třetí třídě základní školy po ukončení 1.etapy polské školské reformy, při níž byla výuka jednotlivých předmětů nahrazena integrovaným vyučováním. Autorky porovnaly úroveň čtenářských dovedností dětí v r.2002 s výzkumem provedeným v r.1987. Zjistily, že došlo ke zlepšení, které dávají do souvislosti s přiblížením výuky běžnému životu (žáci musí porozumět pokynům pro práci, které dostávají v psané formě, a to nejen v polštině, ale i v jiných předmětech).

Výsledky výzkumu úrovně psaného projevu žáků třetí třídy základní školy při předmětové a integrované výuce. Bylo zjištěno, že při integrovaném vyučování se úroveň psaní značně snížila. Týká se to zvláště grafické podoby písma a vzhledu žákovských sešitů. Nejvíce se však zhoršila znalost mluvnice. Autorky proto navrhují, aby výuka psaní byla oddělena od ostatních polonistických disciplín, probíhala samostatně a aby mluvnickému výcviku byla věnována zvláštní pozornost.

Základným ciežom zmluvy o Európskom hospodárskom spoločenstve bolo vytvoriť spoločný trh s postupným zbližovaním hospodárskych politík členských štátov. Pravým základom fungovania dnešnej Európskej únie je Maastrichtská zmluva. Jej hlavnými orgánmi sú Európska komisia, Európsky parlament, Európska rada, Rada ministrov a Európsky súdny dvor.

Potreba uvažovať o zavedení predmetu typu brannej výchovy do škôl v súčasnej medzinárodnej situácii. Návrhy autora týkajúce sa názvu a obsahu tohto predmetu.

Průběh a výsledky slovinsko-britského výzkumu mezi 3-13 letými dětmi, který sledoval vývoj jejich chápání pojmu látka, její odlišení od objektu a klasifikaci různých druhů látek. Dětem byl předložen soubor objektů tvořených různými látkami, které měly identifikovat a odlišit popisem jejich vlastností (extenzivního a intenzivního charakteru). Jejich přístup ke klasifikaci látek byly analyzován z perspektivy Piagetovy teorie.

Význam správného chápání velkých časových vzdáleností v geologii, kosmologii či vývojové biologii. Výsledky izraelského výzkumu, v rámci kterého byl vytvořen a prověřen nástroj měření stupně porozumění pojmu geologický (hluboký) čas u žáků nižších a vyšších středních škol. Výzkum porovnával míru porozumění pojmu u žáků přírodovědného a jiného zaměření.

Prírodovedná gramotnosť je vo výskume PISA definovaná ako spôsobilosť využívať prírodovedné vedomosti, klásť otázky a na základe dôkazov vyvodzovať závery, ktoré vedú k porozumeniu podstaty problémov a užahčujú rozhodovanie týkajúce sa sveta prírody a zmien, ktoré v ňom nastali v dôsledku žudskej činnosti. Článok prináša ukážkové úlohy s riešením i hodnotením.

V školskom roku 2001/2002 Štátna školská inšpekcia kontrolovala po prvý raz úroveň vedomostí z prírodovedných predmetov v 9.ročníku základnej školy a v 4. ročníku 8-ročného štúdia v gymnáziu. Zamerala sa na kontrolu a zhodnotenie dosiahnutých vzdelávacích výsledkov z prírodovedných predmetov v porovnaní s požiadavkami vzdelávacích štandardov.

Výzkumy ukázaly, že např. v USA a Kanadě pracuje v oblasti vědy a techniky jen velmi malé procento původního domorodého obyvatelstva. Autor předkládá fakta o tom, že matematické vědy se rozvíjely v nezápadních civilizacích dlouho předtím, než je západ poznal. Je toho názoru, že domorodí studenti jsou v matematice neúspěšní, protože výuka byla zbavena veškerého domorodého obsahu, prvků domorodé kultury a prostředí. Existuje i rozdíl ve stylu výuky v domorodém a západním školním systému. Domorodí studenti navíc nevidí souvislost mezi znalostmi, které získali ve škole, a jejich domácím prostředím. Proto by se v kurikulu měl objevit integrující přístup, který by bral v úvahu všechna specifika domorodých studentů.

Korejská případová studie zkoumala vzory a vývoj matematických myšlenkových procesů u žáků 10.ročníku na střední škole připravující na vysokoškolské studium. Žák během výzkumu sledujícího jeho myšlenkový vývoj při používání grafického kalkulátoru ve výuce trigonometrie postupně prošel od intuitivního k operativnímu a aplikačnímu vzorci matematického myšlení.

Studií o schopnosti matematického uvažování podle pohlaví není mnoho, přesto výzkumy prokázaly, že chlapci jsou v matematice lepší než děvčata. Autoři provedli výzkum mezi žáky 1.-5.tříd na jedné venkovské škole v Jižní Dakotě podle programu zaměřeného na vytipování nadaných dětí. Ukázalo se, že na základní škole neexistuje rozdíl v matematickém myšlení mezi chlapci a dívkami, avšak zájem dívek o matematiku na 2.stupni základní školy klesá a tento trend pokračuje na střední škole. Je pravděpodobné, že v tomto problému hrají poměrně důležitou roli biologické faktory.

Výzkum, vypracovaný učitelem matematiky v 8.třídě a univerzitním profesorem, měl zjistit úspěšnost reformovaného kurikula matematiky a jeho kombinace s tradičním kurikulem u žáků 8.třídy. Cílem reformy bylo přeměnit žáky z "konzumentů" vědomostí na "výrobce" vědomostí, vytvořit silnější vztahy mezi matematikou a životem studentů vně hodin matematiky a ukázat její praktické využití v životě. Nové kurikulum se však na vzorku 330 žáků ukázalo jako neefektivní a navíc vyžadovalo větší investice, takže ho autoři nedoporučují ostatním školám.

Přehled různých strategií při sčítání, odčítání, násobení a dělení. Autorský výzkum 200 dětí z 3. až 5.tříd z různých škol na severu Itálie. Každé dítě bylo testováno zvlášť z počítání z hlavy a z psaných výpočtů, a byly porovnávány strategie, které děti používaly. Najčastěji to byly algoritmy naučené ze školy, které se také ukázaly být nejefektivnější.

Autoři se zaměřili na zkoumání přístupu škol k inovacím ve výuce, které přináší činnost TICE (Technologies d'Information et de Communication pour l'Enseignement - Informační a komunikační technologie pro výuku). Výsledky její práce využívají školy značně voluntaristicky. Autoři si zvolili matematiku a po dobu 5 let zkoumali výsledky práce TICE v této oblasti. V závěru článku navrhují postupy umožňující lepší využití nabídky TICE ve školách.

Španělská výzkumná studie vychází z konstruktivistického pojetí učení se přírodním vědám a zabývá se přednostmi a uplatněním modelu výuky a učení jako orientovaného (směrovaného) výzkumu na příkladu učiva o elektřině a elektrickém poli a výuky 17 letých středoškolských studentů.

Výzkumná studie (Nový Zéland, Austrálie) zjišťovala a porovnávala, jaké mentální modely preferují žáci a studenti různého věku (od 12 let po postgraduální studenty) v oblasti přírodovědného učiva zaměřeného na vazby a vodivost kovů.

Príspevok sa zaoberá tvorbou pracovného zošita z Technickej výchovy pre 5.ročník ZŠ, jeho funkciami a štruktúrou. Uvádza niekožko ukážkových úloh a odpovede k nim.

Analýza znalostí, které opravňují učitele k výuce gymnastiky. Teretický metodologický rámec je tvořen na základě antropofenomenologie a obsahuje 1)empirické znalosti, které umožňují využít ve výuce prostředky zajišťující její úspěšnost, 2)teoretické vědomosti, které opravňují použití těchto prostředků. Tyto znalosti mohou být také interpretovány jako přesvědčivé. V závěru článku autoři uvažují o pragmatické vhodnosti této přesvědčivosti a o epistemologii jejího využití v dané situaci.

Zážitkové učenie zanecháva v pamäti dlhodobejšie stopy. Pri vyučovaní slovenčiny na hodinách slovenského jazyka, aj pri výučbe cudzincov, je možné využívať práve zážitkové učenie nielen ako motiváciu, ale aj ako zaujímavý a pamäť aktivujúci prvok. Motívy uvedené v príspevku sú námetom pri sprístupňovaní niektorých javov slovenskej gramatiky.

Motivace učení se cizím jazykům - okruhy povolání, v nichž je znalost cizích jazyků nezbytná. Přetěžování dětí ve škole výukou angličtiny; nátlak na psychiku dítěte různými komerčními metodami. Výuka angličtiny jako zboží, které se dobře prodává. Protežování mluveného slova jakéhokoli obsahu učiteli na úkor mluvnické a syntaktické správnosti a celkové kultury vyjadřování. Vulgarizace mateřského jazyka.

Praktické příklady využití počítače ve výuce. Digitální fotografie jako pomůcka a motivační činitel ve výuce. Návod na využití digitální kamery a fotografií ve výuce cizím jazykům. Pracovní listy a didaktické hry.

7. a 8.februára sa v Žiline konala 1.celoslovenská konferencia učitežov slovenského jazyka a literatúry. Účastníci si vypočuli referáty o kurikulárnej prestavbe, o novom modeli maturitnej skúšky, o štandardoch pre základné školy a gymnáziá i o používaných a pripravovaných učebniciach slovenského jazyka a literatúry. V článku sú výpovede usporiadatežov a organizátorov konferencie, v ktorých priblížili hlavné myšlienky podujatia a svoje postoje k nim.

Článok približuje novú štruktúru Monitora 2002 zo slovenského jazyka a literatúry, ktorá zahrňuje tradične faktograficky zostavované testy, ale aj testy vyžadujúce praktické zručnosti. Obsah Monitora tvorí test pre vyššiu úroveň a test pre nižšiu úroveň. Dôraz sa kladie na prácu s textom, čítanie s porozumením, kritické a analytické čítanie.

V roku 2002 sa uskutočnilo štvrté kolo pilotného testovania maturantov z predmetu slovenský jazyk a literatúra. Najväčším prínosom boli úlohy zacielené na skutočné, hĺbkové porozumenie textu. Monitor 2002 ukázal vysoké percento úspešnosti riešenia úloh zo strany žiakov. Autorka odporúča takýto spôsob testovania.

Obsah a štruktúra testov Monitor 2002 zo slovenského jazyka a literatúry. Zámery sledované testom. Vyvážené zastúpenie faktografických vedomostí a praktických zručností.

Všetky školy, ktoré sa zapojili do Monitora 2002, dostali podrobné informácie o úspešnosti svojich študentov, ale aj viaceré štatisticky vyhodnotené parametre jednotlivých testov od firmy Exam, ktorá bola poverená realizáciou tohto projektu. Príspevok približuje najzaujímavejšie výsledky všetkým učitežom slovenčiny, teda aj tým, ktorí sa monitorovania vedomostí maturitného ročníka nezúčastnili.

Problematiku nedostatkov v jazykovom prejave je treba riešiť už na vyučovacích hodinách na základnej škole, a to najmä v predmete slovenský jazyk. Učitež by si mal nájsť dostatok času na vzájomnú komunikáciu so žiakmi a poskytnúť im možnosť prejaviť sa ústne. Príspevok poskytuje niekožko ukážok takéhoto spôsobu vyučovania.

V októbri 1994 sa v Budmericiach konala konferencia s názvom Spisovná slovenčina a jazyková kultúra. Všímala si úroveň jazykového vyjadrovania v spoločnosti a v školách. Príspevok rozoberá niektoré najčastejšie sa vyskytujúce chyby vo výslovnosti v školskej praxi a zdôrazňuje potrebu väčšej pozornosti zvukovej rovine jazyka na hodinách materinského jazyka popri gramatickej rovine.

Tvorenie slov je učebná téma vhodná pre mladší školský vek. Deti v tomto veku sú aktívnymi tvorcami nových slov, vhodné cvičenia na predponové a príponové odvodzovanie slov aktivizujú a rozširujú slovnú zásobu žiakov, stimulujú logické myslenie. Téma umožňuje prevahu hravých činností. V článku autorka hodnotí spracovanie témy tvorenie slov v predchádzajúcej i súčasnej učebnici pre 4.ročník.

Autorka vo svojej štúdii, vychádzajúc z vlastných výsledkov a zistení rozsiahleho výskumu zameraného na využívanie jednotlivých komunikačných zručností počas dňa, navrhuje niektoré v praxi overené stratégie podporujúce aktívne počúvanie vo vyučovaní komunikačno-slohovej výchovy na 1.stupni základnej školy. Ciežom je dosiahnutie funkčnej gramotnosti.

Na slovenských ZŠ a SŠ sa vyučuje syntax na základe prekonaných teórií. Bude treba vypracovať predovšetkým koncept nových vysokoškolských učebníc. Autor článku rozoberá jednotlivé, podža neho chybné definície vzťahu medzi podmetom a prísudkom.

Súčasná škola stojí pred naliehavým riešením problémov, z ktorých medzi najdôležitejšie patrí úloha humanizovať celý výchovno-vyučovací proces. Ciežom literatúry je žiakov nielen kognitivizovať, ale aj emocionalizovať, motivovať, socializovať a axiologizovať.

V snahe podnietiť tvorivosť a kreativitu žiakov vo výchovno-vyučovacom procese ponúka autorka zaujímavé metódy a formy práce s detskými časopismi na hodinách čítania a literatúry na 1.stupni ZŠ s využitím medzizložkových a medzipredmetových vzťahov. Východiskom je program Franka E.Williamsa MODEL CAI, ktorý obsahuje osemnásť stratégií tvorivej práce s vybranými detskými časopismi na 1.stupni ZŠ.

Autor sa venuje analýze vzťahu medzi umeleckou literatúrou a estetickým rozvojom dieťaťa, kam patria tri základné okruhy problémov: 1.predpoklady formovania literárnej kultúry žiakov v mladšom školskom veku, 2.predpoklady estetického rozvoja žiakov 1.stupňa základnej školy v čítaní a literárnej výchove, 3.miesto a formovanie estetického cítenia v procese čítania a literárnej výchovy.

Príspevok ponúka niekožko námetov na netradičnú prácu s umeleckým textom na stredných školách podža úloh, ktoré sú orientované na rozvoj rôznych úrovní myšlienkových operácií i citov. Žiaci sa učia nielen techniku práce s textom, ale aj spôsob jej projektovania. V aplikačnej časti príspevku je ukážka vyučovacích hodín Tri hodiny s Viktorom Hugom.

Autorka si vo svojom príspevku položila otázku: Čo má žiak získať v škole tretieho tisícročia? Odpoveď je jednoduchá: základ pamäťových vedomostí a konkrétne schopnosti orientovať sa v texte, vyhžadávať informácie, triediť informácie a pracovať s nimi, osvojovať si nové poznatky, logicky uvažovať, riešiť jednoduché i náročné úlohy, pracovať v tíme, komunikovať, prezentovať a obhajovať výsledky svojej práce, zaujať hodnotiaci postoj, orientovať sa v hodnotách atď. Článok prináša plán troch vyučovacích hodín venovaných tvorbe Victora Huga.

Na školách by se mělo vyučovat více literatury a učitelé by měli mít přehled o knížkách, které jsou vhodné pro jejich žáky. Literatura může dětem pomoct překonat stres, proto se jí může využít ve formě biblioterapie. Důležitá je také multikulturální literatura. Čtení má obrovský význam pro jazykový rozvoj dítěte. Přehled dětské literatury a knih pro mladé lidi v USA ve formě znalostního testu.

V článku sa ponúka náčrt autorskej dielne Jána Johanidesa v komparácii so slovenskou literatúrou 20.storočia ako celku, v súvislosti s generačnou výpoveďou a vývinom literárnych druhov, žánrov, smerov. Odlišuje sa pri tom nazeranie literárnohistorické (do konca 80.rokov) a literárnokritické (od začiatku 90.rokov). Zaoberá sa tiež možnosťami interpretácie umeleckého textu autora na hodine literárnej výchovy.

V roku 1997 bolo založené Združenie škôl s rozšíreným vyučovaním regionálnej výchovy a žudovej kultúry. Najznámejším z jeho výstupov je návrh učebných osnov nepovinného predmetu s názvom Regionálne vzdelávanie a výchova. Združenie sa usiluje presadiť všeobecnú záväznosť prvkov takéhoto vzdelávania.

Když v prosinci 1991 padl komunistický režim v SSSR a vzniklo nezávislé Rusko, bylo nutné změnit úplně vše. Vznikl i nový zákon o vzdělávání, který do škol postupně zavedl nový režim, nová kurikula a nové učebnice. Výuka dějepisu v SSSR byla založena na učení Karla Marxe, ale zároveň obsahovala i kombinaci patriotismu a nacionalismu - např. výklad o 2.světové válce nebo učivo o velkých vůdcích a národních hrdinech (Alexandr Něvský, Petr Veliký). Nyní má Rusko novou identitu, která se odráží i ve výuce dějin - srovnání výuky o Petru Velikém dříve a dnes. Ukázky ze současných učebnic dějepisu.

Príspevok ponúka pokračovanie chronologického prehžadu dejinných udalostí na území Slovenska. Môže byť pomôckou pre pedagógov a ich žiakov na školách rôzneho charakteru, aby pri riešení akéhokožvek dejepisného problému mali k dispozícii daný časový údaj zo slovenskej minulosti.