Přehled pedagogické literatury

Autor prináša výklad pojmu edukácia z rôznych hžadísk, cituje mnohé zahraničné slovníky z oblasti pedagogiky a psychológie ako aj Medzinárodnú štandardnú klasifikáciu vzdelávania (ISCED), ktorou sa riadi aj slovenská nomenklatúra odborov vzdelávania. Prináša návrh na pedagogickú definíciu pojmu edukácia.

Doc.PhDr.Ján Gallo, CSc. patrí k školským historiografom, ktorým odborná erudícia a pracovitosť umožnili priniesť výrazný vklad do poznania našej školskej a pedagogickej minulosti. Príspevok prináša osobnostný a profesijný profil vedca a pedagóga. Podáva stručný prehžad jeho publikačnej činnosti.

Historie racionálně emotivní výchovy podle Williama J.Knause (70.léta 20.století). Vyučovací postupy pro podporu psychické odolnosti žáků vycházejí z předpokladu, že duševní bída dětí je způsobena spíše zvýšenou citlivostí vnímání (vnitřní realita) než skutečnou tvrdostí reality okolí (vnější realita).

Jedným z predpokladov získavania poznatkov a vedomostí je aj schopnosť žiakov zvládnuť vežké množstvo učiva, trému počas skúšania a ďalšie stresujúce situácie v škole a doma. Jedným z čiastkových ciežov výskumu v rámci celosvetového projektu Vzdelávanie pre všetkých bolo skúmanie copingu (zvládania) u detí. V období prepubescencie je zvládanie stresu vežmi závislé od vnútorných dispozícií, akceptácie dospelými a priaznivých podmienok okolia. Sociálna klíma školy môže byť stresujúcim a záťažovým činitežom pre dieťa. Výskum sledoval preferencie zvládania u detí 4.ročníkov ZŠ z hžadiska intersexuálneho a z hžadiska lokalizácie a typu školy (štátna - cirkevná).

Výsledky studie o současné mládeži a jejích hodnotových orientacích - důležité pozadí pro práci s problémovými žáky (těm je věnováno celé toto číslo). Srovnání výsledků z roku 1987 a 2002 - rozdíly v kategoriích nejsou významné (rodinný život, tvořivost, nezávislost, jistoty, píle a čest, moc a vliv, politická angažovanost). Hodnotové orientace mládeže jsou utvářeny jejich původem a životním kontextem. Hodnoty mládeže jsou věrným obrazem společnosti, ve které žijí mladí lidé.

Příspěvek se zabývá výsledky studie zjišťující geografické znalosti a chápání pojmů "město" a "země" u dětí předškolního věku a mladšího školního věku (ročník 1 a 2). Děti znaly jen malý počet měst a zemí (průměrně 1 město a 2 země). U školáků se počet správných odpovědí zvýšil pouze nepatrně.

Představení projektu Transformování učení v dalším vzdělávání (Velká Británie). Různá pojetí pojmu pedagogické praxe a různé přístupy k jejímu zkoumání. Vztahy mezi pedagogickou praxí, pedagogickým výzkumem a odborným rozvojem (narozdíl od technického) v oblasti vzdělávání.

Souvislost teorie státu a teorie výchovy již u Platona. Individuální a sociální antropologie tvoří podle Platona základ teorie státu a teorie vzdělání a výchovy. Dilema vytvoření shody pro individuální svobodu a všeobecné požadavky na jedince. Deklarace lidských práv ve vztahu státu a člověka.

Príspevok sprostredkováva výsledky prieskumu reality výchovy k žudským právam, ktorý sa konal v septembri 2002. Prostredníctvom dotazníka bolo oslovených 80 respondentov - učitežov 1.stupňa ZŠ v náhodne vybraných školách v Banskej Bystrici. Otázkami prieskumu boli napr.: Ako ďaleko sme sa v tejto problematike dostali? Sú naši pedagógovia pripravení na zvládnutie týchto otázok? Majú príležitosti rozšíriť si svoj obzor? Čo vlastne je výchova k žudským právam?

Potřeby dětí a mládeže jsou podkladem pro plánování a formulaci pedagogických koncepcí. Potřeby patří k pedagogickým odborným pojmům. Časté téma sociologických prací - změny potřeb lidí v současnosti. Otázka ovlivnění chování dětí a mládeže jejich potřebami je pro pedagogickou praxi podstatná.

Ačkoliv se v USA mnoho debatuje o tom, jakou formu by měla mít sexuální výchova na školách, nikdo nepochybuje o její důležitosti. Výzkumy potvrdily, že rozhodujícím faktorem je osobnost učitele a jeho postoj k tomuto předmětu. Problém byl, má-li učitel adolescentním studentům poradit, aby se sexu vystříhali, další učitelé byli přesvědčeni, že sexuální výchova má být přenechána rodičům, jiní se považovali za kompetentní tento předmět vyučovat. Výsledek ukázal, že učitelé, kteří nesouhlasí se zavedením pohlavní výchovy do kurikula, si také nejsou jisti, zda by byli schopni nějak ovlivnit názory svých studentů.

Jednou z funkcí školy při ochraně zdraví dětí je osvětový program prevence onemocnění AIDS a sexuální výchova. Podle výzkumu organizace UNAIDS (1998-2001) se u mládeže ve věku 15-24 let objevilo o 50% nákazy víc než v minulých letech. Efektivní prevence ve škole je však dostupná jen bohatým žákům. Srovnávací studie ze zaostalých zemí Afriky, Ameriky a Asie, ale také Francie a USA.

Výchova osobnosti v dnešní společnosti se zaměřuje spíše na její kognitivní stránku než na sociální kontakt. Orientace vzdělávání na přírodní vědy, matematiku a techniku. Etická výchova; vzory pro chování v rodinném, soukromém a profesním životě. Umění učit se tak, aby se žák při zvládání množství informací nedostával do stresu.

Charakteristika Yutori-výchovy v japonském školství po roce 1993. Tato výchova se vyznačuje disponibilitou velkého prostoru v čase i zaměření. Žák nemá být omezován časovými a prostorovými faktory ve výuce. Kritici tohoto způsobu výchovy navrhují podporu tradiční výchovy a výuky s poukazováním na klesající schopnost učení japonských žáků. Diskuse o alternativách výchovy Yutori.

V současné době se nacházíme v situaci, kdy lidé zodpovědní za výchovu upozorňují, že mládež potřebuje autoritu. V 50.letech 20.století upozorňovali pedagogové také na to, že dospělí odmítají převzetí zodpovědnosti za osud světa a za výchovu svých dětí. "Autoritářská osobnost" a výzkum stylu výchovy v dílech významných autorů. Charakteristika poslušnosti. Pravá a nepravá autorita.

Týrané dieťa ako problém celej spoločnosti, nielen konkrétnej rodiny či dieťaťa. Účasť sociálnych pedagógov na riešení tohto problému. Metódy práce sociálneho pedagóga - prípadová, skupinová a komunitná. Zohžadňovanie osobitostí konkrétneho prípadu, etapy sociálnej práce.

Zároveň s expanzí školní sociální práce vzniká otázka, zda jsou podmínky pro její institucionalizaci a báze pro její rozvoj. S institucionalizací vzniká formalismus, menší prostor pro přímou interakci a účinnost při řešení problémů žáků a nesmyslné funkce bez konkrétní pracovní náplně. Pojem školní sociální pedagogiky.

Výchova k občianstvu je zložitý proces, ktorý sa môže v podmienkach školskej výchovy mládeže obsahovo inovovať iba vo väzbe na reálne procesy permanentnej obnovy občianstva ako kvintesencie nadobúdania občianskych, politických a sociálnych práv. V celom systéme výchovy mládeže k občianstvu a občianskej participácie mládeže treba rešpektovať poznatky sociológie mládeže a sociálnej pedagogiky.

Hodnoty dobra a pravdy ve výchově a v pedagogice. Ve výchově jsou hodnoty založeny na pravdě a směřují k dobru, zatímco v pedagogice je to opačné. Autor zdůrazňuje, že přístup k těmto hodnotám je v obou případech zcela odlišný a protikladný.

Postmodernismus jako soubor přístupů k reflexi a analýze vztahů mezi společností, společenskými institucemi a jednotlivci. Analýza a diskuse jeho uplatnění v rámci srovnávací pedagogiky na základě zkoumání dvou textů z oblasti srovnávací pedagogiky odrážejících různé přístupy k posmodernismu.

Dva zdroje vedomostí vo vede o výchove - vysvetlenie a porozumenie. Rozdiel medzi niekdajšími a v súčasnosti platnými vedomosťami v liečebnej pedagogike - osobné vedomosti a odosobnené vedomosti. Odosobňovanie osobných vedomostí. Historický pohžad na liečebnú pedagogiku a jej vývoj. Vplyv Ranschburgových tradícií po roku 1945. Aplikácia zahraničných vyšetrovacích postupov v Maďarsku a problémy ich verifikácie.

H.Hanselmann - psychiater, profesor liečebnej pedagogiky a vývinovej psychológie ako jeden z popredných autorov podiežajúcich sa na konštituovaní andragogiky ako samostatného odboru. Jeho dielo "Andragogika, podstata, možnosti, hranice výchovy a vzdelávania dospelých" predstavujúce prvú prepracovanú andragogickú koncepciu teórie vzdelávania dospelých. Niektoré jeho názory týkajúce sa problematiky žudovej výchovy a vzdelávania, zrozumitežnosti vo vzdelávaní, definovania andragogiky, jej cieža a podstaty, osobnosti, spôsobilosti a vzdelávania andragóga, vzťahu pedagogiky a andragogiky, rozdielov medzi andragógom a pedagógom a pod.

Strukturální školní reforma způsobila, že začíná být jasnější povědomí o rozdílu mezi "veřejným vzděláváním" a "veřejnou školou". Tradiční pohled bral v úvahu vlastnictví, vedení a ostatní institucionální kritéria, nyní mnoho teoretiků volá po tom, aby se pozornost soustředila na efekt školy coby nástroje, který slouží preferencím zákazníka. Tento pohled nazývá autor instrumentalismem. Vzdělání má v každém případě sloužit veřejnosti. Situace ve státě Michigan.

Teoretická štúdia pojednáva o medzinárodnej dimenzii výskumu českej školy súčasnosti. Charakterizuje medzinárodne sa utvárajúcu učiacu sa spoločnosť, ktorá sa rozvíja na základe celoživotného vzdelávania. Zaoberá sa konštrukciami scenárov budúceho vývoja školstva a alternatívnych modelov školy.

Vyhláška určuje, že uchádzač môže podať dve prihlášky na dve stredné školy alebo na dva učebné odbory. V odôvodnených prípadoch môže podať aj ďalšiu prihlášku. Zároveň vymenúva všetky odbory, u ktorých sa overujú špeciálne schopnosti, zručnosti alebo talent. Vyhláška sa venuje aj rôznym okolnostiam prijímacieho procesu.

Vo vyhláške sú uvedené zmeny a doplnky v porovnaní s predchádzajúcou. Uvádza sa aj postup a povinnosti riaditeža strednej školy pri prijímaní žiakov.

Vyhláška určuje druhy škôl a školských zariadení, v ktorých sa zamestnanci podiežajú na zdravotnej starostlivosti pre deti a mládež. Týmto zamestancom sa ich tarifný plat môže zvýšiť o 15 percent.

European Schools Projekt, čiže Európsky školský projekt (ESP) je internetová organizácia, ktorá podporuje spoločenstvá škôl na celom svete, aby mohli využívať vo vzdelávaní moderné informačno-komunikačné technológie. Jej členom je aj Slovensko. Príspevok oboznamuje s ciežmi, obsahovou náplňou edukačných projektov, ich realizačnými etapami a doterajšími skúsenosťami s ich využívaním na školách.

Program Socrates je vzdelávací program Európskej únie. Slovenská republika sa doňho zapojila v roku 1998. Má 8 podprogramov, z ktorých prvé tri zodpovedajú jednotlivým stupňom vzdelávania: Comenius (školské vzdelávanie), Erasmus (vysokoškolské vzdelávanie) a Grundtvig (vzdelávanie dospelých). Zvyšných päť podprogramov sú tzv. prierezové podprogramy: Ligua, Minerva, Prieskum a inovácie vo vzdelávacích systémoch, Spoločné aktivity a Doplnkové aktivity. Článok sa venuje najmä Comeniu.

Praktické uskutečňování projektu Evropské unie SOKRATES/COMENIUS na souborné škole s gymnaziálními třídami v městě Storkow v SRN. Spolupráce učitelů i žáků se zahraničními školami ve výuce cizích jazyků. Možnosti, jak žáci sami mohou přispívat k organizaci výuky; to má význam pro zdokonalování zpětné vazby. Škole byl propůjčen titul "Škola Evropy".

Uznávanie dokladov o vzdelaní a trh práce. Uznávanie výsledkov neformálneho a informálneho učenia sa. Uznávanie kvalifikácií nadobudnutých v transnárodných vzdelávacích programoch. Zintenzívnenie spolupráce medzi orgánmi, ktoré sa zaoberajú uznávaním a zabezpečovaním kvality.

Informácie o 41.zasadnutí riadiaceho grémia uvedeného programu. Niekožko príkladov podporovaných aktivít v r.2003: bilaterálna konferencia Dvojité diplomy - prečo?, propagácia slovenského školstva, podpora účasti pracovníkov zahraničných oddelení rektorátov slovenských vysokých škôl na 15.konferencii Európskej asociácie pre medzinárodné vzdelávanie atď.

Od 90.let probíhá v USA školská reforma spočívající v decentralizaci školního systému a odpovědnosti. Mnoho škol však postrádá znalosti, expertizu či dostatek zdrojů k tomu, aby zlepšily kvalitu vyučování. Úspěch spočívá v restrukturalizaci organizační kapacity ve škole - tj. v lidských, technických a společenských zdrojích. Každá škola by měla změnit svou infrastrukturu. V mnoha případech je to možné jen při spolupráci více škol, které se sdružují podle své lokality, zaměření nebo procesu reformy. Výzkum prováděný Kalifornskou univerzitou v rámci tzv. Annenbergovy výzvy na téma zlepšení školy jako součásti školní sítě.

Vysvětlení, co se skrývá pod všeobecnou školskou reformou v USA, která např. zajistila fondy pro chudé školy. Autoři představují různé studie na toto téma. Zkoumali účinnost všech 29 modelů reformy a rozdělili výzkumy na čtyři skupiny podle toho, do jaké míry byla reforma efektivní. Různou míru efektivity školské reformy v USA vysvětlují růzností aplikace jejích metod. Konkrétní příklady reformy na vybraných školách.

Snaha o pracovní definici pokrokové pedagogiky na základě studia odborné literatury. Analýza působení progresivních pedagogických idejí na americké školy a školské reformy ve 20.století. Politika "Nových amerických škol" v 90.letech 20.století.

Federální legislativa, která během posledních deseti let uvolnila více finančních prostředků pro střední odborné školství, začala zároveň klást větší požadavky na zodpovědnost těchto škol za studijní výsledky. Díky těmto požadavkům se začaly hledat způsoby, jak zapojit střední odborné školství do širší školské reformy, která si klade za cíl zvýšit školní úspěšnost. Autoři vyhledali články na toto téma od r.1992 a uvádějí jejich přehled. Detaily zákonů o odborném vzdělání z r.1990 a o přechodu ze školy do zaměstnání z r.1994.

Úvaha o zvětšování počtu míst v polských školách, které často nahrazuje kvalitu výuky, jak dokazují např. výsledky mezinárodního výzkumu PISA. Autor je přesvědčen, že ve školství nemůže jít o "sledovanost" jako v televizi, ale v první řadě o výsledky výukového procesu.

Globální charakter současného přístupu k rozvíjení vědecké (přírodovědné) gramotnosti. Role UNESCO v podpoře vědecké gramotnosti ve světě. Vědecká gramotnost ve službách moderní ekonomiky. Politické přístupy k vědecké gramotnosti a jejímu rozvíjení v rámci školního vzdělávání. Cíle rozvoje vědecké gramotnosti definované na workshopu UNESCO - Project 2000+: Vědecká a technologická gramotnost pro všechny.

Studie PISA vyvolala v SRN debatu o vzdělání. Návrhy změn ve školství (zavedení vzdělávacích standardů, rámcové kurikulum, autonomie školy, hodnocení školy). Očekávání spojená se zavedením vzdělávacích standardů. Rozsáhlé reformní úsilí německého školství často naráží na politické strategie a polemiky spolkového státu.

Vzhledem ke svému federálnímu uspořádání nevede SRN žádnou národní vládní politiku hodnocení kvality vysokoškolského vzdělávání. Existuje minimum standardních nástrojů, ne však na celonárodní úrovni. Stát schvaluje nové univerzity a vzdělávací programy na bakalářské a magisterské úrovni na základě doporučení a více méně formálních kritérií jednotlivých spolkových zemí. Nástroje pro porovnávání úrovně vysokoškolského vzdělávání vypracovávají pouze soukromá vzdělávací zařízení.

Článek se snaží nalézt odpověď na otázku, co nejvíce ovlivňuje současnou masivní expanzi vzdělávání na všech stupních a jakou roli zde hraje stát. Rozvoj vzdělávání v těchto zemích po 2.světové válce a podíl státu a vládní politiky na tomto rozvoji. Politika rovnosti v oblasti zaměstnávání a vzdělávání obou pohlaví a její odraz v rozšiřování vzdělávání zejména na středním stupni.

Evangelické akademie v průsečíku vývojových linií protestantské vzdělávací práce. Koncem 40.let a začátkem 50.let 20.století byly zakládány evangelické akademie v Durynsku, Sasku a Braniborsku. Podpora společných seminářů jako tradiční linie protestantského principu. Oceňování významu církve pro hospodářský život NDR intelektuálskou kritikou. Protestantské vzdělávání dospělých v církevních zařízeních.

Dopad prechodu kompetencií zo štátnej správy na samosprávu týkajúci sa cirkevných škôl v oblasti financií. Ich postavenie na Slovensku a identita. Problémy, týkajúce sa koncepcie financovania.

V príspevku sa uvádzajú základné teoretické poznatky o fondoch vzdelania a vybrané štatistické ukazovatele o Slovenskej republike a štátoch OECD. Tabužky uvádzajú hodnoty, ktoré kvantifikujú fond vzdelania vyjadrený v nákladoch a v človekorokoch, hodnoty pre výpočet fondu vzdelania pomocou ukazovateža počtu rokov štúdia podža druhu škôl, počet obyvatežov v členských štátoch OECD a na Slovensku podža zisteného vzdelania, náklady na študenta a pod.

Bourání mýtu o krizi školní inspekce v USA. Je možno pozorovat mírné zvýšení věku inspektorů, ale je to způsobeno tím, že většina šéfů školní exekutivy je spokojena na své pracovní pozici, zůstává v ní déle a odchází později do důchodu než dříve. Kariérní modely a charakteristiky žen a barevných mají tendenci se lišit od modelů mužských protějšků bílé rasy, proto pokračuje jejich nízké zastoupení v této profesi. Návrhy pro vládní výzkum, který by byl založen na empiricky ověřitelných faktech.

Otázka školní inspekce v USA. Nedostatek individualit dobře kvalifikovaných pro tuto funkci, ale nedá se hovořit o celkovém nedostatku inspektorů a už vůbec ne o krizi.

Krize školní inspekce na amerických školách. Historie a současnost. Nedostatečný počet a kvalita inspektorů. Výzkum.

Profesní problémy školních inspektorů a řídících pracovníků ve školství. Vzdělávací a ekonomická kritéria, úsilí o zlepšení kvality jejich profesní přípravy.

Príspevok zhŕňa výsledky výskumnej úlohy Uplatňovanie práv detí v praxi, ktorej úlohou bolo zistiť poznatky detí o svojich právach a o ich praktickom využívaní v živote. Úloha sa realizovala v základných a stredných školách formou dotazníka, ktorý vypĺňali žiaci vo veku 13-17 rokov. Príspevok sa sústredil na práva detí v súvislosti so školským prostredím.

Učitelé si uvědomují, že žáci budou mít tím lepší školní výsledky, čím více na ně bude orientovaná výuka. V r.1993 vytvořila Americká psychologická asociace v USA psychologické principy pro tento typ výuky, ze kterých vyšlo dvanáct podmínek, které k tomuto účelu musejí ve třídě existovat. Autor nabízí jejich výčet a vysvětlení.

Interaktivní programy nabízejí žákům a studentům více volnosti a vyžadují odpovídající rozhodování. Studenti musí učební látku strukturovat a organizovat podle určitých stupňů. Velká rozhodovací svoboda v postupu učení.

Problematika výchovy k občanství a občanské výchovy na francouzských lyceích (vyučuje se od r.1985). Učitelé často nejsou na výuku připraveni, hodiny využívají jako doplňkové pro dějepis nebo ekonomiku. Neumějí (a mnohdy ani nechtějí) s žáky diskutovat. Na druhé straně většina žáků se nechce angažovat, protože občanská výchova není maturitní předmět. Ještě závažnějším důvodem však je, že dospělí často neberou žáky a jejich oprávněné požadavky vážně.

Rodinnú výchovu možno chápať ako výchovu detí pre spoločenský život, pre rodinu a hlavne v rodine. Jej metódy treba prispôsobovať veku dieťaťa. Dôležitá je jednota slov a činov. Osobitnú pozornosť si zasluhuje obdobie dospievania.

Rozhodujúce dimenzie výchovy. Štyri výchovné štýly: autoritatívny, permisívny, zanedbávajúci a demokratický. Princípy Posivite Parenting Programu - metóda logických dôsledkov.

Subjektivní koncepce rodičovství označuje osobní definici mateřské a otcovské zodpovědnosti. Variace představ o rodičovské zodpovědnosti se mění s věkem dítěte, resp. s jeho vývojovým stadiem. Definice mateřské i otcovské odpovědnosti matkou a otcem (rozdílné pohledy). Závislost výchovného jednání na rodičovském partnerství.

Organizácie a dokumenty zamerané na ochranu práv dieťaťa na Slovensku i vo svete. Nové chápanie detstva a detí podmienené výskumami psychológov, lekárov a pedagógov. Syndróm CAN - týranie, zneužívanie a zanedbávanie dieťaťa. Formy násilia a týrania detí.

V rodinných generačních vztazích se přenáší rodinná témata o výchově, socializaci a životopisných procesech učení. Tyto životopisné konstrukce ovlivňují jednání, myšlení a vnímání a tím i utváření podoby života jedince. Úkoly a výkony svých členů získává rodina svou podobu i pro příští generace.

Rodičovská výchova dříve a nyní. Návrh koncepce "rodičovského řidičského průkazu" podaný zástupci věd o výchově a psychology. Řidičský průkaz rodičů by byl vydán na základě správných odpovědí v dotazníku a potvrzoval by schopnost vedení dětí a zacházení s členy rodiny. Důvody pro zavedení rodičovských průkazů.

Problematika působení televizního vysílání na výchovu dítěte. Autor dokazuje, že televize může být velmi dobrý výchovný prostředek, ale rodiče musí její sledování regulovat, musí vědět, na co se jejich dítě dívá a umět se dívat s ním, diskutovat s ním o tom, co vidělo a naučit ho odlišovat svět reality a fikce. Důležité také je eliminovat vliv nevhodných příkladů v oblékání a v životním stylu.

Význam etiky pre žudskú spoločnosť. Rodina ako uskutočňovatež poslania etiky. Dôsledky oslabovania orientácie rodiny na výchovu detí. Výchovné partnerstvo vo vzťahoch medzi rodičmi a deťmi ako novšia pozícia vzťahu. Jeho význam pri formovaní osobnosti dieťaťa.

Príspevok spracovaný podža publikácie J.Rasera: Jak vychovávat děti, se kterými se dá žít (Portál, 2000). Ukážka toho, ako možno zvládať situácie a interakcie medzi deťmi a rodičmi a nie toho, ako mať deti pod kontrolou. Vysvetlenie pojmov interakcia, strategická interakcia a ich častí. Rodičovské desatoro pre rodičov, ktorí dávajú prednosť strategickej interakcii. Okamžité zmeny ako dôsledok takéhoto vzťahu. Niekožko príkladov nevhodnej a strategickej interakcie.

Výzkum rodinného výchovného stylu a tendencí k násilí mládeže. Pozitivní rodinné klima představuje ochranný faktor proti násilnému jednání jedince. Souvislost mezi prožitým násilím v dětství a sklonem k násilí v dospívání. Mládež z rozvedených rodin vykazuje výrazně nižší spokojenost s vlastním rodinným klimatem.

Autor článku sa zamýšža nad poslaním rodiny a súčasným stavom rodinného spolužitia. Uvádza, že podža posledného prieskumu v Českej republike žije 500 000 detí v monoparentálnych rodinách. Podčiarkuje vplyv rodinného prostredia na výchovu detí. Pripomína, že je potrebné z hžadiska budúcnosti uvažovať o smere, akým sa bude uberať rodina a rodičovská výchova a čo má byť skutočným poslaním rodiny.

Separačné poňatie školskej fóbie ako extrémneho a iracionálneho strachu zo školy. Faktory negatívne ovplyvňujúce emocionálne prežívanie detí vo vzťahu ku škole. Existenciálne analytický prístup a názory niekožkých odborníkov. Rozlíšenie separačných a sebarealizačných komponentov v školskej fóbii. Kazuistiky konkrétnych prípadov.

Prínos združenia rodičov ako občianskeho združenia v konkrétnej materskej škole. Podujatia organizované v spolupráci s rodičmi: pracovné, zdravej výživy, športové, rozprávkový les alebo šarkaniáda. Ich popis.

V rámci britského výzkumu byly studentům Open University účastnícím se kursu výpočetní techniky realizovaném na webu předloženy dva dotazníky, z nichž první zjišťoval jejich zkušenosti a názory na akademickou kvalitu kursu a druhý jejich přístup k učení (povrchní, hluboký nebo strategický). Jejich názory byly porovnány s prospěchem v kursu.

Málotriedna škola má v našej školskej sústave svoje opodstatnenie. Demografický vývoj však ukazuje, že počet žiakov bude v nasledujúcich rokoch naďalej klesať, preto sa objavuje potreba spájať ročníky na 1.stupni aj v tých školách, ktoré sú plnoorganizované. Článok sa venuje priebehu metodických dní v málotriednych školách v Podhájskej a v Bardoňove.

Výchovnosť vyučovania ako samozrejmosť. Tvorivosť učitežov a žiakov. Interakcia medzi žiakmi rôzneho veku. Málotriedky - efektívne pedagogické dielne. Prirodzené vzťahy škola - rodičia - obec. Prevážia finančné aspekty nad odbornými? Budeme rušiť osvedčené a najmä potrebné?

Motívy na ručné práce - vežkonočné dekorácie a ozdoby. Námet a postup práce pre školské družiny a školské kluby.

Motívy na ručné práce - vežkonočné dekorácie. Námet a postup práce pre školské družiny a školské kluby.

Príspevok sa zaoberá otázkou výchovy mladej generácie proti nežiadúcim účinkom rôznych negatívnych vplyvov a nástrah, ktoré vyplývajú zo súčasnej doby. Podiel vychovávatežov školských klubov v ZŠ na výchove detí. Ponuka záujmových činností, možnosť sebarealizácie. Význam hry pre rozvoj osobnosti dieťaťa v oblasti sociálneho vývoja, základných charakterových čŕt a citového prežívania. Na záver príspevku autorka uvádza názorný týždenný plán výuky.

Zřízení celodenních škol v SRN jako jedna z reakcí na neuspokojivé výsledky německých žáků ve srovnávací studii PISA. Odpolední péče o žáky je svěřena pomocnému pedagogickému personálu - děti nejsou vyučovány učiteli, takže není možno očekávat zlepšení jejich učebních výsledků. Odmítavý postoj pediatra k celodenním školám. Narušení správného vývoje dětí a ohrožení jejich psychiky.

Televizní programy a vzrůstající agresivita žáků nižšího stupně základní školy. Důvody této agresivity. Potřeba spolupráce školy s rodinou v této oblasti, hlavně trávení volného času rodičů s dětmi. Rodiče by také měli vědět, jaké programy jejich děti sledují.

Vědci zjistili, že v posledních třiceti pěti letech se stále zvyšuje inteligenční kvocient žáků, že děti jsou "inteligentnější", než byli v jejich věku jejich rodiče. Jde o to, jak tyto děti vychovávat. Nikdo totiž neví, co vlastně budou v dospělosti potřebovat (budou dospělé v letech 2020-2030). Američtí badatelé zjistili, že děti, které pracují s videem, mají značně vyšší schopnost vizuální analýzy než srovnatelná skupina, která video nepoužívala. Výzkumy jsou však zatím jen v počátcích. A výuka ve francouzských školách je "na stupni medicíny v 19.století".

Vyhodnotenie preventívneho programu "Cesta k emocionálnej zrelosti", ktorý bol zameraný na názory žiakov ZŠ na tento program. Spracovaných bolo 1963 dotazníkov. V školskom roku 2001/2002 sa programu zúčastnilo 71,6 percenta žiakov.

Autoři provedli studii 192 žáků 8.tříd (92 dívek a 100 chlapců) z několika škol v hrabství Hertfordshire ve Velké Británii, kterým při zadaném úkolu pouštěli do televize seriál, další skupině pouze soundtrack ze seriálu a třetí skupina pracovala v tichu. Výsledek ukázal, že studenti, kteří měli zapnutý seriál, podávali horší výkony a potřebovali delší čas na splnění úkolů. Rozdíl mezi těmi, kteří poslouchali audio, a kontrolní skupinou, která pracovala v tichu, nebyl téměř žádný.

V učebních osnovách je schopnost kritiky označena jako vzdělávací cíl již pro 2.stupeň základní školy a jako výchovný cíl dokonce již pro 1.stupeň základní školy. Ve stati se autoři pokouší určit přesněji poměr mezi kritikou vyslovenou ve vyučování a schopností kritiky. "Kritické myšlení" žáka je podmíněno soustředěním žáka na výklad učitele. Výuka jako speciální druh komunikace probíhající podle určitých pravidel interakce.

Rozvíjanie tvorivosti mládeže je súčasťou vzdelávania na všetkých školách, ale zatiaž chýba systémové prepojenie na prax tak, aby sa výsledky tvorivosti čo najviac uplatnili v inovačných programoch podnikov. Školám môžu byť partnermi aj organizácie podnikatežov a živnostníkov a autor článku navrhuje orientovať inovačnú tvorivosť práve na ich zámery.

Předmětem příspěvku jsou empirické nálezy dosud téměř nezkoumaného chování dětí a mládeže při zkouškách odvahy. Zkoušky se zúčastnilo 7.112 dětí a mladistvých ve věku od 9 do 19 let. Jednalo se převážně o zkoušky odvahy zaměřené na tělesnou stránku (skoky z výšky, skoky do vody, přebíhání přes silnici) nebo zkoušky překonávající určitý zákaz (nedovolené vniknutí do budov, zvonění u dveří s následným útěkem), zkoušky odvahy z neznámého prostředí (např. jít v noci sám lesem) nebo překonání odporu (jíst hmyz). Chlapci absolvovali dvojnásobný počet zkoušek oproti děvčatům. Výchova žáků k prevenci proti úrazům a k prožívání dobrodružství.

Spoločenský rozmer výchovy. Podnety a omyly žudského správania. Spoločenská podmienenosť výchovy. Charakter ako nemenný ciež výchovy. Výchovné pôsobenie prostredia.

Článok prezentuje výsledky prieskumu, ktorý mal zistiť názory, postoje a skúsenosti s realizáciou programu Cesta k emocionálnej zrelosti tak z kvantitatívneho, ako aj z kvalitatívneho hžadiska. Bol realizovaný v júni 2002 a zameraný na učiteža (realizátora programu) a žiaka, ktorý ho absolvoval. Pripomienky učitežov smerovali k organizácii práce v skupine a k odporúčaniam smerujúcim k oživeniu a doplneniu tém.

Učitelé stojí před velmi obtížným úkolem: uspokojit jak akademické, tak i sociálně-emocionální potřeby svých žáků. V USA má problémy sociálně-emocionální povahy 15-22 procent mládeže. Definice EQ - emoční inteligence. Dovednosti nonverbální komunikace. Parajazyk - význam tónu hlasu, dikce, důrazu. Vzdálenost mezi hovořícími, doteky. Sociální dovednosti - musejí se žákům vysvětlit přímo. Řešení problémů, žádost o pomoc.

Citová výchova dětí v dnešní postmodernistické společnosti; pedagogická zkušenost učitele, vychovatele a filozofa Ruperta Neudecka. Nedostatek výchovných ideálů, nejasný systém hodnot. "Neviditelná moc" komerčních společností. Do jaké míry může učitel svým výchovným působením tuto skutečnost ovlivnit.

Autorka článku analyzuje problematiku občianskej participácie, pričom sa zamýšža nad príčinami súčasného stavu systému výchovy a vzdelávania v SR. Zároveň hžadá cesty k väčšej aktivizácii mladých žudí v spoločenskom živote prostredníctvom rodiny, školy a vožnočasových a spoločenských aktivít. Skvalitnenie súčasného stavu a zmien v štruktúre celospoločenského systému vzdelávania očakáva od pripravovaného nového školského zákona.

V článku sú prezentované výsledky výskumu realizovaného v Českej republike, ktorý bol zameraný na problematiku vlastenectva a vytvárania európskej identity. Výsledky výskumu ukazujú súlad medzi českým vlastenectvom a európskou identitou, pričom mladá generácia preferuje najmä konkrétne stránky tohoto procesu ako je napr. možnosť cestovania a získania pracovných príležitostí.

Statistiky o problémové skupině "chlapci": více pacientů v sociálně pediatrických centrech jsou chlapci, více chlapců než děvčat je v pomocných školách, méně chlapců dokončí studium maturitou. Častější selhání výkonu nebo projevy agresivity u chlapců. Oddělená výuka přírodovědných a technických předmětů ve škole přináší výhody pro chlapce, děvčata získávají více znalostí a vzrůstá jejich zájem o technické předměty.

S proměnou monoedukačních škol na koedukační vzdělávací zařízení v době školské reformy v 60. a 70.letech 20.století byla spojena naděje o překonání rozdílů mezi žákyněmi a žáky v jejich výkonech, známkách, vzdělávacích cílech a rozhodování o budoucím povolání. Koedukace vyžadovala rovnost možností mezi pohlavími. Prosazení částečného oddělení pohlaví - v některých předmětech společná výuka žáků a žákyň, v jiných oddělená.

Článok rámcovo charakterizuje filozofické pozadie tzv. systemického prístupu v poradenstve. Na kazuistických úryvkoch demonštruje niektoré možnosti systemických poradenských "intervencií" adolescentnej klientele.

Článok sa zaoberá poslaním a konkrétnymi úlohami školských psychológov pri realizácii novej koncepcie procesu výchovy a vzdelávania v školách a školských zariadeniach v SR. Dôraz kladie na preventívne aktivity psychológov zamerané predovšetkým na postupnú humanizáciu škôl a výchovno-vzdelávacieho procesu a predchádzanie vzniku negatívnych sociálnopatologických javov. Článok obsahuje návrh viacerých konkrétnych špecifických činností a úloh školských psychológov v rôznych druhoch a typoch škôl. Zdôrazňuje spoluprácu školského psychológa s ďalšími odborníkmi z radov poradenských a klinických psychológov, učitežov, špeciálnych pedagógov, sociálnych pracovníkov pri plnení úloh a pri riešení vzniknutých problémov v školách.

Interaktivní charakter rozhodování mladého člověka o dalším studiu, výběru výcviku či povolání, vliv vrstevníků, učitelů, poradenských pracovníků a rodičů. Informace o britském výzkumu realizovaném mezi studenty institucí dalšího (postsekundárního nevysokoškolského) vzdělávání, který sledoval jejich proces výběru univerzity a vlivy zde působící. Výsledky výzkumu by mohly posloužit poradcům a pedagogům při pomoci mladým lidem v tomto rozhodování.

Článok prináša informácie o Súkromnej základnej škole na Bajkalskej ulici v Bratislave, ktorá vyznáva zásady humánno-tvorivej výchovy. Do vyučovacieho procesu sú včlenené, okrem bežnej výkladovej metódy, aj skupinová práca, heuristická metóda a prvky projektového vyučovania. O škole, spôsobe výuky, hodnotenia žiakov, o spolupráci s rodičmi a pod. sa dozvedáme z rozhovoru s jednotlivými učitežkami tejto ZŠ.

V hektice výuky a všedního školního dne zapadá často do pozadí sociální učení. Vytvoření vhodné učební atmosféry je předpokladem pro individuální podporu žáků a lepší školní výsledky. Cvičení komunikace ve třídě a rozvíjení třídních pravidel. Společné řešení konfliktů.

Učitelé na středních školách hodnotí změny, k nimž došlo v posledních letech v postojích žáků ke škole a k výuce i v jejich chování (nejen o přestávkách, ale i při vyučování), vesměs záporně. Vadí jim hlavně absolutní nezájem většiny z nich o výuku, neschopnost delší dobu se soustředit a nedostatek pravidelného denního režimu. Lepší je situace snad jen ve výuce přírodních věd a biologie. Hledají se nejrůznější cesty, jak stav zlepšit, ale nikdo nemá kouzelný proutek. Za hlavního viníka je považován zákon z r.1989, který postavil žáka na nejvyšší příčku systému.

Vliv pocitu příslušnosti žáka ke škole na jeho školní úspěšnost a chování. Využití výsledků šetření mezi žáky 6. a 8.tříd 92 kanadských škol k určení charakteristik žáků a škol, které vysvětlují rozdíly v pocitu příslušnosti ke škole. Větší rozdíly v postojích ke škole byly zjištěny mezi ročníky žáků než mezi školami.

Výsledky průzkumu mezi žáky charterových škol v Texasu, USA, zjišťujícího jejich spokojenost se školou ve srovnání s předchozími zkušenostmi z jiných typů škol. Žáci včetně problémových žáků oceňovali zejména podpůrné prostředí těchto škol.

Představení filozofie a výsledků počáteční fáze realizace projektu UNIQoLL. Projekt umožňuje monitorování osobní pohody a spokojenosti studentů s akademickou úrovní a službami na univerzitě v Leedsu (Velká Británie). Je jedním z nástrojů sebehodnocení této vzdělávací instituce. Údaje od studentů jsou získávány pomocí šetření prováděných a vyhodnocovaných každý semestr.

Diskuse o možnostech zlepšení vztahu mezi rodiči žáků a učiteli. Rodiče vidí často školu jako byrokratický systém. Zástupci školy žádají od rodičů větší zodpovědnost při výchově dětí. Pedagogové také varují před přílišným zasahováním rodičů, děti se musí učit jednat samostatně.

Uvedení výsledků průzkumu dotazování gymnaziálních učitelů na spolupráci učitelů se školou. Formy a podmínky spolupráce rodičů a německých učitelů. Zodpovědnost rodičů za výchovu k pořádku a kázeň dětí, za výuku učebních strategií a pracovních technik. Postoj učitelů k roli rodičů při zpracovávání domácích úkolů žáků.

Príspevok podrobuje kritike negatívne javy v školách ako je diferencovaný prístup pedagóga k žiakom, syndróm pedagogickej dištancie, syndróm apedagogického kategorizovania žiakov, čo často vedie až ku školofóbii. Do protiváhy dáva koncepciu tvorivo-humanistickej výchovy (systém KEMSAK, M.Zelina), ktorá chápe žiaka ako rozvíjatežný subjekt a pedagóga ako výborného psychológa a metodického manažéra.

Autor sa zameriava na prácu učiteža a vychovávateža. Vyzdvihuje ich prístup a vzťah k deťom. Uvádza vhodné formy spoločnej komunikácie, kde by sa mali zhodnúť a porozumieť si dve vekové a vzdelanostne rozdielné skupiny. Pozornosť venuje prostriedkom, metódam a spôsobom, ktoré sa v didaktickej terminológii označujú ako aktivizujúce, komunikatívne a participačné.

Studenti postsekundárního vzdělávání tráví více času u počítačů než ve třídě. Autor zkoumá způsoby a média, která si studenti vybírají pro komunikaci s vyučujícími, např. mimo konzultační hodiny. Výběr média ovlivňují tři základní faktory: zadání úkolu a schopnost média, kontextové rozhodující faktory a symbolické významy média. Autor určil tři hypotézy, podle kterých použití e-mailu signalizuje nenucenost, telefonu naléhavost a psaného dopisu formálnost. Doplněno výsledky výzkumu na vzorku 199 studentů.

Definice přímého a vztahového šikanování: při vztahovém jde o sociální vyčlenění z kolektivu či rozšíření pomluvy o dotyčném žákovi. Autoři vedli individuální rozhovory s 2377 dětmi ve věku 6-9 let. Zároveň byli tázáni učitelé, existuje-li na jejich škole koncept protišikanové politiky. Výsledek ukázal, že neexistuje žádný velký rozdíl v rozšíření šikany mezi školami s protišikanovou politikou a bez ní. Jediným znatelným rozdílem byl menší počet případů na hřišti. Avšak ve školách s protišikanovou politikou se k šikaně druhých přiznalo více viníků.

Intervence učitelů v případech šikany nepřinesla mnoho pozitivních výsledků, někde se naopak výskyt šikany ještě zvýšil. Ozývá se stále silnější volání, aby se do boje se šikanou zapojila celá škola. Autoři vycházeli ze studie, které se zúčastnilo přes 7000 deseti, čtrnácti a šestnáctiletých studentů. Zkoumali názory respondentů na to, jak se učitelé snaží šikaně zabránit, a zda by v tomto boji měli spolupracovat s žáky a studenty. Názory byly poměrně skeptické a skepse se zvyšovala s narůstajícím věkem respondentů.

Spokojenost mládeže ve škole je odvozována od spokojenosti s třídou a s učitelem (učiteli). Bylo zkoumáno, zda se dá spokojenost předpovědět ze sociálních procesů a struktur ve třídě. V rámci longitudinálního výzkumu byly teze analyzovány pomocí dotazníku u 692 žáků 7.-12.tříd. Třída tvoří pro žáky důležitou vztahovou skupinu, která ovlivňuje a motivuje jejich učení. Otázka, do jaké míry mohou učitelé působit na vývoj pozitivních sociálních vztahů ve třídě.

Přínosy a nebezpečí spojená s přístupem dětí a mládeže na Internet. Žákům musí učitel ve škole ukázat, jak mají Internet využívat, protože sami by se v nabídce jen těžko orientovali. Žáci však musí mít možnost seznamovat se s ním i samostatně. Rodiče, zvláště ti, kteří nemají (doma) přístup k počítači, mají často strach, že děti budou sledovat nevhodné stránky. Psychologové však upozorňují, že každá výchova k odpovědnosti a svobodě je svým způsobem riskantní.

Uvedená smernica je prílohou Učitežských novín. Vymedzuje rozsah pôsobnosti pracovného poriadku a určuje, kto je oprávnený konať v pracovnoprávnych vzťahoch. Konkretizuje vznik a skončenie pracovného pomeru, zmenu dohodnutých pracovných podmienok, povinnosti zamestnávateža a zamestnancov, hodnotenie pracovných výsledkov, povinnosti vedúcich zamestnancov, sociálnu politiku a pod.