Přehled pedagogické literatury

Vývoj školského dramatu v Čechách - středověké drama, humanistická školní představení, Komenského Schola ludus, protestantské školské barokní divadlo. Přehled divadelní činnosti jezuitského řádu v Čechách - liturgické festivity, deklamace školní, veřejná představení. Tovaryšstvo Ježíšovo a Čechy - příchod Tovaryšstva do Prahy, vývojové fáze jezuitského divadla (7 generací), zahájení výuky, počátky jezuitského divadelnictví, rozmach řádu v Čechách po bitvě na Bílé hoře, převzetí Univerzity Karlovy, misijní působení, zrušení řádu. Jezuitský školský systém, metodika výuky. Baroko. Dramaturgie jezuitských her, Bohuslav Balbín, herectví studentů, vliv kazatelství na herectví žáků. Porovnání jezuitského divadla se školskou dramatikou piaristů.

Zasedací pořádek, rozsazení žáků ve třídě podle kvality jejich zraku (až v posledních třech desetiletích 19.stol.). Zasedací pořádek v 1.polovině 19.stol. - určeno hned na počátku školního roku - podle výsledku německého diktátu nebo latinské kompozice. Do zasedacího pořádku se promítaly také sociální rozdíly. Se zasedacím pořádkem souviselo i zkoušení.

Ohlédnutí za publikací "Methodické stati o hudební výchově" (Praha, SPN, 1953) a cíli a metodami výuky hudební výchovy před 50 lety. Některé základní činnosti - porovnání se současnou výukou tohoto předmětu.

Statistické údaje v procentech o počtu žáků navštěvujících v Pardubickém kraji mateřské, základní a střední školy. Údaje o MŠ jsou specifikovány ještě podle věku (děti mladší tří let, ve věku 3-5 let a s odloženou povinnou školní docházkou). Počet žáků na ZŠ je rozdělen podle účasti na 1. a 2.stupni a na speciálním vzdělávání; na středoškolské úrovni podle typu školy nebo učiliště včetně nástavbového studia. Porovnání všech údajů s celorepublikovým průměrem.

Statistické údaje o počtu žáků v kraji Vysočina v mateřských školách (včetně podílu dětí s odloženou povinnou školní docházkou). Účast žáků na vzdělávání na 1. a 2.stupni základní školy (včetně podílu žáků ve zvláštních a pomocných školách), ve středních všeobecně vzdělávacích školách, středních odborných školách, středních odborných učilištích, učilištích a praktických školách pro mentálně postižené. Údaje jsou uváděny v procentech a porovnávány s údaji celorepublikovými.

Každoroční podrobná informace pro pedagogickou i širší veřejnost o stavu českého školství z pohledu České školní inspekce (ČŠI). Zpráva prezentuje výsledky inspekcí, které ČŠI v průběhu školního roku prováděla ve všech druzích škol. Informace o uplatnění různých vzdělávacích programů, personálním zajištění výuky, hodnocení kvality výuky, materiálních podmínkách ve školách aj. Význam a užitečnost zprávy i pro pedagogický výzkum a studenty učitelských oborů.

Vstup policie do školy. Předvolání a předvedení nezletilého. Postup při předvolání, předvedení nebo zajištění žáka. Podání vysvětlení, výslech. Neomluvená absence žáka.

Občanská demokratická strana představuje na svých webových stránkách pod názvem "Modrá šance ve vzdělávání - důvěra a příležitost" dokument nastiňující její představy o školské koncepci. Rozhovor na toto téma.

Organizace školního roku, termíny prázdnin.

Statistické údaje o počtu žáků (v procentech) navštěvujících mateřské školy (mladší tří let, ve věku 3-5 let, 6 a více let), základní školy (1. a 2.stupeň, včetně speciálních škol) a střední školy (gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště) včetně nástavbového studia. Porovnání údajů s celorepublikovým průměrem.

Statistické údaje o počtu žáků na jednotlivých stupních vzdělávání: v mateřských školách (včetně dětí s odloženou povinnou školní docházkou), prvním a druhém stupni základních škol (včetně pomocných a zvláštních škol), gymnáziích, středních odborných školách a středních odborných učilištích (včetně nástavbového studia a speciálních škol). Údaje v procentech jsou porovnávány s celorepublikovým průměrem.

Vývoj a současná podoba školního poradenství ve Slovinsku - cíl a obsah poradenské činnosti, legislativní vymezení, organizační uspořádání. Příklad činnosti nezávislého školního poradce na gymnáziu v Lublani - podrobný výčet činností (práce se studenty, s učiteli, s rodiči, spolupráce na formování charakteru školy, spolupráce s dalšími institucemi, administrativa). Potřebné vybavení poradce. Těžiště poradenské činnosti - problémy vznikající a související s učením a vyučováním, problémy školní kultury, klimatu a bázně, fyzického, osobnostního a sociálního rozvoje, profesní problémy, psychologické apod.

Výsledky dotazníkového šetření Asociace předškolní výchovy na konci školního roku 2002/03, jehož cílem bylo zmapovat aktuální situaci vzhledem k organizačním změnám, které nastaly k 1.7.2002 a k 1.1.2003 v oblasti předškolního a základního školství. Bezprostřední dopad procesu optimalizace MŠ (právní subjektivita, slučování). Dotazník byl určen vedoucím pedagogickým pracovníkům předškolního vzdělávání. Porovnání pozitiv a negativ sloučených zařízení. Změny v obsahu práce ředitelky MŠ - přesun k manažerské práci.

Vytvoření organizační struktury MŠ, která umožní efektivně připravovat a naplňovat stanovené cíle. Vnitřní řídící předpisy - základní nástroj řízení školy určující konkrétní práva, povinnosti a zodpovědnost podřízených, systematizující a konkretizující jejich práci. Součásti vnitřních předpisů, jejich struktura. Základní dokumenty školy: zřizovací listina, rozhodnutí o zařazení do sítě, školní vzdělávací program, vnitřní řídící předpisy, další dokumenty. Organizační řád školy - legislativní normy. Text vychází z knihy Zuzany Bečvářové "Současná mateřská škola a její řízení" (Praha, Portál, 2003).

Publikace zprostředkovává základní poznatky, které vedou k proniknutí do problematiky nového řízení školy a je vhodným pomocníkem zejména pro ředitelky MŠ. Čtenář je seznámen s klíčovými tématy školského managementu - postupně poznává jednotlivé manažerské funkce ve školských podmínkách, získá informace o řízení školy, o plánování, personálním řízení a vedení lidí, o podstatě kontroly ve škole a školství a o kultuře a image školy. Součástí každé kapitoly je kromě studijního textu i případová studie o řízení MŠ, otázky, klíčové pojmy a doporučená literatura.

Pojetí vize jako jasně definovaného, realistického a věrohodného obrazu toho, čeho chce škola v budoucnosti dosáhnout. Argumenty pro kvalitní vedení školy. Navazující článek na s.2 přílohy se zabývá funkcemi vize školy a otázkou kontroly její realizace.

Výsledky šetření provedeného v letech 2001-2002, zaměřeného na problematiku projektování rozvoje základních a středních škol. Šetření sledovalo, jaké cíle nejčastěji uváděli vedoucí pracovníci škol v projektech rozvoje školy a v čem spatřovali těžiště konkurenceschopnosti svých škol. Analyzováno bylo celkem 53 projektů.

Vysvětlení pojmu pozitivní pedagogika a význam její praktické realizace v práci učitele. Nároky na osobní rozvoj učitele.

Předpokládané vlastnosti dobrého učitele. Umění, jak si získat u žáků autoritu a respekt. Současný český učitel. Pozitivní a negativní vlivy ve vztazích v učitelském kolektivu. Rozdíly mezi učiteli u nás a v USA.

Stať věnuje pozornost důležitému bodu ve vývoji učitelovy strategie vyučování - jeho přístupnosti ke změnám ve způsobu výuky, k sebevzdělávání, ke kooperativnímu stylu učení.

Zkušenosti tří středoškolských učitelek z ročního působení na amerických středních školách. Učitelky se shodují v tom, že po návratu do vlasti se podstatně změnil jejich přístup nejen k českým studentům, ale i k výuce. Učitelky se v článku také snaží popsat nejdůležitější rozdíly mezi českými a americkými středoškoláky.

Problematická místa obvyklého přístupu k matematice - výsledky dotazníkového šetření mezi studenty oboru učitelství pro základní školy (PedF Hradec Králové). Otázky se týkaly cíle výuky matematiky na ZŠ, motivace žáků, příčin nedostatků ve výuce. Návrhy studentů na změny ve výuce matematiky.

Nezbytnost vyššího a kvalitativně hlubšího vzdělávání předškolních pedagogů v souvislosti se změnami v institucionální předškolní výchově. Koncepce vzdělávání předškolních pedagogů (výstupní úroveň bakalář) na PedF UP v Olomouci - tvorba pedagogických dovedností nezbytných pro projektování, řízení a evaluaci pedagogických procesů v podmínkách otevřené předškolní výchovy. Cíl studia, jeho organizace. Spolupráce PedF UP a mateřských škol - výsledky ankety (profil absolventa studia, zaměření pregraduální přípravy).

Studie se zabývá dějinami německého pedagogického semináře v Praze od jeho vzniku v roce 1876 až po jeho zánik zrušením německé univerzity. Článek se zaměřuje na postavy vedoucích semináře (Alois Höfler, Wendelin Toischer a Ernst Otto). Postavení pedagogiky na filozofické fakultě do založení semináře. Praktika jako součást pedagogického semináře po roce 1887 (převládající teoretický charakter se posunul ve větší míře k praktické oblasti).

Zamyšlení nad přístupem studentů učitelství i pedagogů fakultních škol a zařízení k pedagogické praxi - nedostatečný zájem, pasivita apod. Příklad průběhu praxe, která je přínosem pro obě zúčastněné strany.

Polemika s článkem M.Mrázika Praktická poloha výtvarné výchovy v programu vzdělávání na vysoké škole (VV, 43, 2003, č.2) z pera vedoucího katedry výtvarné výchovy na PedF UK v Praze, Doc.PaeDr.Pavla Šamšuly, CSc.

Hospitace jako záležitost pedagogické spolupráce, součinnosti učitele s vedením školy. Nutnost podložených, objektivních a pravdivých závěrů hospitace - ztotožnění se hospitovaného se závěry, radami a doporučeními z nich vyplývajícími. Subjektivní dojmy nesmí být rozhodujícím faktorem hodnocení práce učitele. Zásady hodnocení pedagoga podle O.Šimoníka. Zásady pro co nejpřesnější a nejobjektivnější kontrolní hospitace.

Autoři se zamýšlejí nad tím, co by bylo možné (téměř okamžitě) uskutečnit - bez zdlouhavých legislativních úprav a větších finančních nákladů, aby se zlepšila oblast dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Formy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání - uvádění do praxe, průběžné vzdělávání, funkční studium, odborné studium, příprava lektorů. Specializované vzdělávací akce. V příloze - osvědčení o vzdělávání lektora a evidenční list uváděného.

Stanovení rozsahu a forem použití finančních prostředků na DVPPzv a odbornou přípravu pracovníků s dětmi a mládeží. Poskytování a použití finančních prostředků na DVPPzv, podmínky financování odborné přípravy.

Jak by měla vypadat příprava žáků na přijímací zkoušky - zkušenosti odborníků ze společnosti Scio. Sedm kroků k úspěšným přijímacím zkouškám.

Ukázky textů přijímacích zkoušek z českého jazyka (pravopisný test, test z českého jazyka, literatury a společenských věd), matematiky a test z přírodních věd. Texty obsahují i řešení.

Texty přijímacích zkoušek z matematiky, českého jazyka a obecné studijní předpoklady. Texty obsahují správná řešení.

Příklad základní školy, kde se rozhodli rozdělit 9.třídu na dvě skupiny (viz. www.ceskaskola.cz). Nadanější žáci byli zařazeni do tzv. studijní třídy, prospěchově slabší žáci do praktické. Diferenciace žáků podle schopností se v tomto případě osvědčila. Poznatky učitelů jsou většinou kladné. K tomuto článku jsou připojeny tři nesouhlasné připomínky čtenářů.

Absolventi se základním vzděláním ve věku 18-24 let, kteří nepokračují v dalším vzdělávání, jsou na trhu práce nejzranitelnější skupinou obyvatelstva - tvoří největší počet nezaměstnaných. Podíl těchto absolventů na celkovém počtu ekonomicky aktivních lidí činil v r.2002 ve většině zemí EU 10-15 procent. V ČR je tento podíl třikrát nižší než je průměr v EU (viz. graf). Příčinu této relativně dobré pozice ČR lze hledat v nedávné minulosti a v historických souvislostech vůbec.

Bez pomoci rodičů se neobejde většina dětí, které navštěvují základní školu. Podle učitelů jsou osnovy dělané tak, že učivo zvládne bez pomoci rodičů jen nadprůměrně schopné dítě. Není to ale v silách průměrného žáka, natož podprůměrného. I soukromé školy spoléhají na rodiče - ani tam nelze předepsané učivo bez pomoci rodičů zvládnout.

Kód a název učebního oboru, schváleno pod č.j. ze dne, platnost od (počínaje prvním ročníkem). Podrobnější informace na uvedené adrese.

Ze setkání ředitelů a učitelů základních škol konaného v Uherském Brodě v říjnu 2003, zaměřeného na zkušenosti pilotních škol s tvorbou a realizací školních vzdělávacích programů. Shrnutí funkce a obsahu Rámcového vzdělávacího programu a školních vzdělávacích programů.

Odpovědi na otázky typu: jak ušít školní vzdělávací program (ŠVP) na míru, jak přemýšlet o obecných cílech Rámcového vzdělávacího programu (RVP), co by mělo být obsahem 1. a 2.části ŠVP, co je v RVP nového oproti stávající praxi, jak provádět vnitřní evaluaci plnění ŠVP apod.

Rozhovor s náměstkem ředitele VÚP o současné podobě Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Spolupráce 50 škol při tvorbě manuálu, tvorba vzdělávacího programu pro podmínky vlastní školy. Průběh, organizace práce, analýza a systém gestorů pro jeho hodnocení. Otázka funkčnosti integrace předmětů i oborů v rámci mezioborového přístupu ke vzdělávání.

Autor podrobně hodnotí Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Svoji pozornost soustředí nejen na jeho kladné stránky, ale především na nedostatky a úskalí. Je přesvědčen, že celý RVP se dá realizovat. Bude to však ještě vyžadovat hodně přemýšlení, trpělivosti, experimentování a hledání, ale hlavně jej nelze uspěchat, aby skutečně naplnil všechna očekávání.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání by měl určovat, čemu je třeba žáky naučit a jaké minimální učivo k tomu využít. Osnovy budou dělat školy samy. Každá vytvoří vlastní vzdělávací program, v němž vymezí, co, proč a jak chce žáky učit a co a jak bude hodnotit. Dojde k integraci předmětů do větších celků. Učitelé si rozdělí učivo do ročníků podle podmínek školy a konkrétních potřeb dětí.

Dosavadní zkušenosti pedagogů se zpracováním Rámcového vzdělávacího programu v základní škole a jeho přetváření pro konkrétní podmínky školy. Typy pro integrované vyučování různých předmětů v 5.ročníku. Ukázka globální výukové metody na tématu "stromy-biotop les".

Pohled do textu Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia, upozornění na potřebu lépe formulovat požadavky na výstupy vzdělávání. Konkrétní ukázky z oddílů o českém jazyce, zeměpise a historii.

Informace o první pracovní verzi Rámcového vzdělávacího programu pro gymnaziální vzdělávání. Vymezení Rámcového programu a jeho struktura, organizační uspořádání vzdělávání v gymnáziu, podmínky přijetí ke vzdělávání v gymnáziu, způsob a podmínky ukončování vzdělání v gymnáziu. Další část Rámcového programu - charakteristika gymnaziálního vzdělávání, jeho pojetí a cíle, vymezení klíčových kompetencí, vzdělávacích obsahů jednotlivých oborů.

Výklad pojmu "školní jídelna". Evidence školních jídelen (ŠJ) v síti škol. Hygienická způsobilost ŠJ - doložení žádosti o zařazení do sítě škol. Financování jednotlivých typů zařízení školního stravování.

Odlišný typ stravování může být důvodem pro obtížnou adaptaci dítěte v mateřské škole. Zkušenosti MŠ, kde se snaží řešit obtíže dětí s jídlem. Motivace dětí k jídlu, aby neztrácely chuť - poznávací témata o zdravé výživě, zelenině a ovoci, chuťové hádanky aj. Jídlo nesmí být pro dítě stresem nebo trestem. Jíme, abychom byli zdraví.

Prožitkové učení - naplnění Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Činnost Tvořivé dílny prožitkového učení při Pedagogickém centru v Opavě - celoroční téma "Co umí ruce". Popis tvořivých činností a jejich realizace.

Zkušenosti z pořádání několikadenních zážitkových kursů konaných mimo prostředí školy pro žáky 6.ročníku základní školy. Příprava, cesta, prodiskutování a přijetí řádu kursu, program jednotlivých dní. Aktivity a hry rozvíjející komunikaci, spolupráci, samostatnost apod.

Součástí projektu "Napříč školou aneb Napříč profesemi" byl i pokus o sebehodnocení. Výběr odpovědí ze sebehodnotícího dotazníku na otázky "Čím bych byl, kdybych byl?" (zvířetem, jídlem, vyučovacím předmětem atd.). Podrobnější informace o projektu na internetové adrese školy www.mendelova.cz.

Vydávání školního časopisu - funkce, které plní ve výuce: mediální výchova, předmět didaktického projektu. Redakce časopisu jako studijní skupina. Časopis jako didaktický projekt - zapojení většího počtu žáků (třídy jako celku), možnost krátkodobé realizace časopisu-projektu. Propojení s různými vyučovacími předměty - český jazyk, občanská výchova, výtvarná výchova, výpočetní technika - vypracování plánu projektové výuky. Znalosti a dovednosti rozvíjené při přípravě časopisu. Zařazení redakčních činností do běžné výuky (korektury, redakce článků, editace apod.).

Projekt zpracovaný studenty 4.ročníku učitelství na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity je určený žákům 8.ročníku základní školy. Tři fáze projektu - přípravná, realizační, hodnotící. Obsah jednotlivých fází, metody práce, výstupy. Dílčí témata projektu s jednotlivými otázkami. Motivační působení projektové výuky v chemii. Celkové hodnocení projektu.

Příklad projektu na námět pohádky o perníkové chaloupce, který je možno připravit a realizovat v mateřské škole v předvánoční době. Výtvarné, dramatické a jiné činnosti v centrech aktivity, jejich organizace, potřebné pomůcky a formulace úkolu.

Krátkodobý projekt (dvoudenní) pro žáky 1.stupně základní školy zaměřený na pozorování změn souvisejících s nástupem podzimního období. Do projektu byly integrovány různé vyučovací předměty - český jazyk, čtení, matematika, prvouka.

Projekt základní školy, jejímž partnerem je Mexické velvyslanectví. Cílem projektu bylo seznámit žáky 2.stupně s kulturou, geografií, dějinami, jazykem a uměním Mexika. Aktivity probíhaly v jednotlivých dílnách a byly později prezentovány při společném programu na závěr projektu.

Dvoudenní tematický projekt - šest dílen zaměřených na různé zpracování tématu "Láska", do kterých se mohli zapojit žáci SSOŠ Olešská v Praze 10. Text obsahuje popis jednotlivých dílen a ukázku žákovských prací jedné z nich. Různorodé zaměření dílen (zařazení do rozmanitých vyučovacích předmětů): Milostná poezie od starověku po současnost, Rozmnožovací chování a péče o mláďata u zvířat, Barvy lásky, ...čeká nás ...jaro, lásky čas...a co dál?, Expressing of love in English - poems, songs, folk, ballads and letters, Love songs.

Teorie situačního vyučování představuje podnětný pedagogický směr, který rozšiřuje dosavadní teorii pedagogiky o nové prvky. Situační vyučování přibližuje vzdělávání reálnému životu. Tento způsob výuky přináší také nové požadavky na kompetence učitele a žáka, na osobnost učitele a jeho pedagogickou dovednost.

Nároky na profesionalitu učitele a jeho morálně osobnostní kvalitu. Význam systematičnosti pedagogické reflexe (otevřenost novým vědeckým poznatkům, komunikativnost, kritičnost). Soustavné vytváření a prohlubování pedagogických kompetencí. Morálně osobnostní kvalita - vychovatel jako osobnost působí na dítě a je rozhodujícím činitelem utváření jeho osobnosti. Pedagogické ctnosti učitele - láska, moudrost, odvaha a důvěryhodnost.

Na modelové situaci autorky ukazují a analyzují nevhodné přístupy rodičů k domácí přípravě dětí. Upozorňují na největší chyby rodičů v komunikaci s dětmi: vyslovování příkazů, jejichž plnění nakonec nevyžadují, a hrozeb, které nemyslí vážně.

Řízení debaty ve skupině. Principy fungování sdílení informací a postojů, hledání řešení a vytváření dohod ve skupinách. Čtyři kategorie porad (žákovských pracovních debat): sdílení informací, koordinace činnosti, hledání řešení problému, přijímání rozhodnutí. Pasivní nastavení a nezájem účastníků - hlavní příčina jejich nedostatečného zapojení (sociální zahálení). Syndrom nedostatku času. Stanovení kritérií pro posouzení výkonu (jednotlivce, skupiny), strukturování diskuse - prevence pasivity v diskusi. Metody motivace k diskusím.

Dramatická výchova - obor, nebo vyučovací předmět? Vyučovací předmět dramatická výchova. Obor divadlo a výchova. Ateliér divadla a výchovy. Dramatická výchova v Rámcovém vzdělávacím programu.

Autorka seznamuje s příspěvkem Johna Somerse (VŠ učitel dramatické výchovy na univerzitě v Exeteru) o dramatické výchově (DV) v Anglii, který přednesl na konferenci na Ped. fakultě MU v Brně v září 2003. O DV je v Anglii stále velký zájem jak ze strany žáků, tak učitelů. Právě u mládeže hraje výchovné drama důležitou roli při řešení konfliktů a problémových situací. Uvedeny metody, prostředky a cíle DV. V našich školách není DV na takové úrovni jako ve V.Británii.

Vysvětlení pojmu umění podle několika slovníků. Dítě a jeho umění - jak dítě roste, výchova dětí uměním. Co je tvořivá dramatika, výklad tvořivé dramatiky. Tvořivá dramatika ve výchově. Látka tvořivé dramatiky. Zkušenosti s tvořivým rytmickým pohybem v mateřské škole a s dětmi ve věku 7-11 let. Hry a příběhy, analýza dramatických prvků.

Seznam diplomových prací obhájených v ateliéru dramatické výchovy Divadelní fakulty JAMU, Brno (1996-2002).

Změny v Přehledu soutěží a přehlídek v souboru pedagogicko-organizačních informací pro základní školy, střední školy, speciální školy, vyšší odborné školy a školská zařízení na školní rok 2003/2004.

Upozornění na problematiku využití simulačních her pro školní i mimoškolní vzdělávání. Stručná analýza jednotlivých typů simulačních her a nastínění jejich teoretického zázemí v globální výchově. Vysvětlení důvodů, proč tyto hry zařazovat. Změny a případné komplikace, které jsou s jejich uplatněním ve školní praxi spojeny. Základní didaktická pravidla pro uvádění simulačních her a řízení závěrečné diskuse.

Výuka v alternativních školách se orientuje hlavně na to, aby se děti nebiflovaly, ale naučily se informace získávat, třídit, kriticky hodnotit a zařazovat do kontextu. Přitom se naučí komunikovat a spolupracovat. Slova svoboda, zodpovědnost, důstojnost a tvořivost zde nejsou prázdnými pojmy. Některé z těchto škol se vejdou do stávajících vzdělávacích programů, jiné to štěstí nemají (např. školy waldorfské). Rady pro rodiče, jak postupovat při výběru kvalitní alternativní školy.

Ministerstvo školství neprodloužilo od 1.září 2003 dobu ověřování experimentu, který až dosud umožňoval výuku alternativním waldorfským a Montessori školám. Článek přináší odlišné názory na tento postup ministerstva školství z řad školských odborníků a z řad zainteresovaných ministerských úředníků.

Autorka se věnuje problematice narození dítěte a jeho prvním třem letům života. Funkce rodiny, funkce mateřské školy. Začlenění dítěte do společnosti. Hledání pozemských jistot a nástrahy světa - zhoubný vliv reklamy v médiích, která útočí na děti i na rodiče.

MŠMT ukončilo 7 pilotním školám experimentální ověřování vzdělávacího programu Waldorfská škola. Od září 2003 by se tedy měla waldorfská pedagogika využívat pouze v rámci tří stávajících programů pro základní školu. Silný nesouhlas odborné i široké veřejnosti dovedl MŠMT nakonec ke kompromisu. Všem 7 školám schválilo jejich vlastní alternativní programy s tím, že další se dořeší v rámci Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, po schválení nového školského zákona.

Třídní učitel svou třídu vede ještě několik let po pátém ročníku a vyučuje většinu předmětů včetně přírodovědných, což na něj klade vysoké nároky. Autor seznamuje s výukou fyziky a chemie na waldorfských školách. Učební postup se od standardní školy liší v tom, že jsou nejprve prováděny pokusy, a teprve poté žáci s pomocí učitele formulují pravidla a zákony v těchto vědách.

Rozdíl v přístupu učitele - na střední škole již učí všechny třídy, nemá jen tu "svou". U dospívajících se na střední škole vyvíjejí nové schopnosti, nové kapacity. Autorka přirovnává učení na základní škole ke snění, ze kterého se studenti na střední škole musejí probudit a začít žít v realitě. Potřebují se také naučit zacházet s časem a určit priority.

Učitel waldorfské školy vyvrací pochybnosti, že střední škola už není pro studenty přínosná. Vypočítává přednosti waldorfské střední školy. Důraz na věk a potřeby adolescentů, kteří touží najít smysl svého života, objevit mezilidské vztahy a mít pocit, že mohou ve světě něco změnit.

Zkušenosti učitelky ze střední waldorfské školy v Sacramentu, USA. Náročné úkoly pro dospívající v současné společnosti. Útoky na jejich myšlení, citový život a vůli. Vliv elektronických médií na mládež. Potřeba mladých najít cíl a smysl, zapojit se do mezilidských vztahů a komunikovat s ostatními.

Podle Marie Montessoriové vzdělávání znamená sebeutváření. Základní podmínkou tohoto procesu je svoboda pro individuální rozvoj dítěte zasazená do pedagogicky diferencovaného rámce, který proces sebeutváření umožňuje. Hlavní myšlenky montessoriovské pedagogiky: senzitivní fáze. Připravené prostředí. Didaktický materiál, který podporuje rozvoj. Polarizace pozornosti. Absorbující duch. Volná práce.

Vyučování a hodnocení v montessoriovské škole. Komunikace učitelů s žáky. Důraz na individuální pracovní rytmus žáka. Trénování sebehodnocení a reflexe. Školní výsledky a a způsob hodnocení. Školní pomůcky a texty. Úzká spolupráce školy s rodiči.

Projekt realizovaný ve třídě Montessori na základní škole. Úloha projektů v takové třídě. Předávání informací z oblasti Kosmická výchova (zahrnuje a propojuje přírodovědné a společenskovědní předměty a výchovy). Příprava projektů podle zásad pedagogiky Montessori. Volba obsahu projektu. Ukázka projektu na téma voda.

Alternativní pedagogika - Montessori třída na základní škole Vodárenská v Kladně. Rozdíly mezi klasickým vyučováním a metodami Montessori. Osnovy školy Montessori (vychází z programu Obecná škola) - volný prostor pro výběr okruhů práce - dítě samo volí, čím se chce zabývat. Role učitele ve výuce Montessori - vytváří kvalitní tvořivé prostředí, ve kterém dítě samostatně pracuje, pomáhá, je-li to nezbytné.

Zkušenosti učitelky s Montessori třídou na 1.stupni ZŠ Vodárenská v Kladně. Každý žák zde pracuje individuálním tempem, postupně přebírá odpovědnost za sebe a za důsledky svého rozhodování. Práci si děti plánují podle svého momentálního, ale i dlouhotrvajícího zájmu. Při plnění úkolů ve společných projektech se děti učí spolupracovat a samostatně vyhledávat informace v encyklopediích a na internetu. Děti nejsou klasifikovány známkami, ale v pololetí a na konci roku jsou hodnoceny slovně.

Ukončení režimu pokusného ověřování vzdělávacího programu Mateřská a základní škola Montessori a vzdělávacího programu Základní škola Montessori 2.stupeň. Školy mohou pedagogiku Montessori využívat v rámci stávajících právních předpisů a schválených vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (Základní škola, Národní škola, Obecná škola).

Autor se zabývá teoretickými otázkami fenoménu kázeň i problémy kázně v praxi školního prostředí. Sleduje také historický vývoj pojetí kázně u českých i zahraničních autorů. V úvodní části jsou zařazeny čtyři záznamy skutečných událostí svědčících o agresivním a sprostém vyjadřování a chování žáků základní školy k učitelům. Problém kázně - jev sužující učitele v mnoha zemích. Odraz kázně (resp. nekázně) žáků v kontextu současné společnosti. Citlivost autora pro reálné problémy školní praxe (pracoval jako učitel na ZŠ).

Kázeňská politika školy, teoretická východiska. Pravidla kázně, vztah žáka a učitele, sociální kompetence. Efektivní vyučování. Výzkum - sledování kázeňské politiky, průběh šetření, základní hypotézy, výsledky šetření.

Autor analyzuje knihu francouzského filozofa, sociologa a historika Michela Paula Foucaulta (1926-1984) "Dohlížet a trestat" (Surveiller et punir) a zamýšlí se nad paralelami mezi spisem o vzniku vězení a trestního řádu a děním v současné školní třídě. Problematika kázně, jejího dodržování, vymezení pravidel, trestání apod. Význam spravedlivého trestu.

Příspěvek k problematice kázně a chování žáků v našich školách. Možnost zlepšení situace pomocí volby a vhodného využívání práce žákovské rady. Důležitost pečlivé přípravy volby žákovské samosprávy. Autor čerpá z vlastních zkušeností.

Informace o otevřeném programu muzejního vzdělávání, který pod názvem "Dotkněte se muzea" realizuje Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. Základem programu je objektové učení, tj. výchova užitým uměním, designem a uměleckým řemeslem z fondu UPM. Muzeum připravuje interaktivní formy výstav, komentované prohlídky pro pedagogy, výtvarné dílny a soutěže.

Autorka uvádí první výsledky svého výzkumu, který realizovala v říjnu a listopadu 2003 v okrese Žďár nad Sázavou a který se týkal problematiky čítanek pro 6.ročník ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií. Výzkum měl zjistit aktuálně nejvyužívanější čítanku, její koncepci, obsahovou přiměřenost, didaktické zpracování, grafické provedení, největší výhody, nevýhody apod.

Seznam učebnic pro základní, střední a zvláštní školy a pro sluchově postižené.

Průběžně doplňovaný seznam učebnic pro základní a střední školy a pro odborná učiliště.

Průběžně doplňovaný seznam učebnic pro základní a střední školy.

Seznam zachycuje stav ke dni 2.10.2003. O učebnicích jsou uvedeny tyto údaje: autor, název učebnice, číslo vydání, kterému byla udělena schvalovací doložka, nakladatelství, orientační cena, informace, zda je učebnice součástí ucelené řady učebnic.

Různé možnosti připojení škol na Internet - vytáčená linka (dial-up), ISDN, kabelová televize, pevná linka, bezdrátové připojení, ADL, CESNET. Výhody a nevýhody jednotlivých druhů připojení. Rychlost připojení, objem dat.

Způsob poskytnutí účelové dotace a její výše. Konečný příjemce účelové dotace a její určení. Vyúčtování účelových prostředků ředitelem školy a krajskými úřady. V příloze - specifikace lokální počítačové sítě (LAN) školy.

Práce s počítačem v předškolním věku. Význam počítačové gramotnosti v současnosti - nutnost včasného seznámení dětí s informačními a komunikačními technologiemi (ICT). Integrace ICT do kurikulí předškolního vzdělávání. Digitální portfolio dítěte (naplňuje evaluační požadavky RVP PV) - průběžně aktualizovaná webová stránka dítěte (včetně ZŠ a SŠ). Projekt Kidsmart v ČR - financován společností IBM, realizován ve spolupráci s MŠMT ČR - vybavení vybraných MŠ speciálním počítačem s instalovaným programem pro předškolní děti.

Funkce výpočetní techniky (ICT) v současné společnosti - důvody pro zařazení práce s PC do činnosti MŠ. Výběr kvalitních počítačových programů - prevence pasivity dětí u PC - programy rozvíjející, pro usnadnění přechodu z MŠ do ZŠ. Počítač jako interaktivní učební pomůcka se zpětnou vazbou. Usměrňování vztahu dětí k ICT. Počítač jako trest či odměna. Spolupráce s rodiči při práci na počítači. Zdravotní aspekty práce s PC. Správné pedagogické vedení dětí při práci s PC - prevence problémů v komunikaci, izolace dítěte apod. Nedostatky počítačových programů. Odborná periodika přinášející informace o PC.

Začátkem školního roku 1903/4 došlo v Praze k stávkám vysokoškolských studentů. Česká univerzita Karlo-Ferdinandova byla tehdy rozstrkána v provizorních většinou zchátralých budovách po celé Praze. Mnozí studenti při přednáškách stáli (pro nedostatek míst k sezení) okolo katedry, nemohli si dělat poznámky, nebylo kde odkládat šaty. Studenty ve stávce podporovali i někteří profesoři. Stávky se rozšířily i na českou techniku. Ani tam nebyly vyhovující podmínky pro přednášky.