Přehled pedagogické literatury

Cílem výzkumné studie realizované na Kypru bylo vyvinout a ověřit v praxi nový nástroj pro zjišťování a měření úrovně dovedností a znalostí vysokoškolských studentů, které potřebují k tomu, aby mohli efektivně využívat on-line technologií v rámci svého studia, a to jak pro vlastní vzdělávání, tak pro komunikaci s učiteli a další související účely. Na základě zjištěné úrovně těchto dovedností lze včas provést příslušné kroky umožňující zlepšení prospěchu a snížení počtu studentů, kteří studium nedoko nčí.

Problematika obtížnosti zvládnutí přechodu ze středoškolského typu výuky na vysokoškolský typ studia pro řadu studentů. Aplikace poznatků z psychologie, např. teorie různých druhů inteligence (logicko matematická, vizuálně prostorová atd.) v organizaci pomoci začínajícím vysokoškolským studentům při překonávání rozdílů mezi střední a vysokou školou a při jejich motivování ke studiu.

Úvodní článek k číslu věnovanému problematice všeobecného vzdělávání na úrovni vysokých škol. Rozšíření přístupu k vysokoškolskému vzdělávání i studentům z rodin bez tradice vysokoškolského vzdělání vyžaduje jejich kvalitní přípravu ve formě všeobecného vzdělávání. Vlivy působící na změny v pojetí vysokoškolského vzdělávání: změny v politickém rozdělení světa, globalizace, internacionalizace...

Navzdory různým těžkostem sílí v současném světě hnutí směřující k integraci různých přístupů, perspektiv a idejí. Vliv těchto světových trendů na vývoj vysokoškolského vzdělávání. Evoluce poznání a univerzit v posledních 500 letech. Současné a budoucí pojetí všeobecného vysokoškolského vzdělávání, na které by měla navázat specializace.

Tři historické formy masového vzdělávání. Pět typů všeobecného vzdělávání a jejich vývoj. Společenské změny a jejich odraz ve vysokoškolském vzdělávání. Vliv nových technologií, změny v produkci znalostí a charakteru výzkumu, vývoj od elitního charakteru vysokoškolského studia k masovosti. Rozvoj všeobecného vysokoškolského vzdělávání interdisciplinárního charakteru, které rozvíjí širší dovednosti potřebné pro další uplatnění v životě a kariéře.

Vplyv financií na kvalitu školstva. Problémy súvisiace s praxou študentov učitežstva na cvičných školách. Vzťah vyhlášky o cvičných školách a Návrhu zákona o vysokých školách. Krátenie počtu hodín praxe študentov. Situácia na cvičných školách vo Vežkej Británii.

Prověření modelu umožňujícího hodnocení systémů vysokoškolského vzdělávání, navrženého R.C.Richardsonem a jeho kolegy v roce 1999, na analýze vysokoškolského systému ve státě Jižní Dakota v USA. Model bere v úvahu roli politiky a státu, řídící struktury a výkonnost vysokoškolského vzdělávání. Analýza se soustřeďuje na politické prostředí, roli státu, legislativu, řízení, strukturu vysokoškolského sektoru, procesy financování, plánování, spolupráce apod. Vyhodnocení předností a nedostatků modelu.

Reforma vysokoškolského vzdělávání zahrnuje změnu úrovně přístupu k jeho obsahu i k formám ze strany pedagogů i studentů. Důraz je kladen na rozvoj osobnosti studenta působením poznatků z různých věd.

Americká výzkumná studie srovnává tři modely poskytování vzdělávání prostřednictvím webu a Internetu (přímou výuku, pojmovou výbavu a diskusi v malých skupinách) z hlediska jejich působení na výkon vysokoškolských studentů. Nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly v působení jednotlivých modelů na výkon studentů. Efektivitu využití daného modelu studenty však ovlivnily předchozí zkušenosti z práce s webem.

Profesoři na německých vysokých školách by měli nejen bádat, ale také mít podnikatelského ducha. Vysoké školy nemají dostatek finančních prostředků, měly by své vědecké výsledky uplatnit v tržním hospodářství. Vědci by proto měli věnovat pozornost transferu vědeckých poznatků do podnikání.

Vysoké školy v SRN by měly být lépe informovány o studiu v cizině a o spolupráci vysokých škol. Potřeba volného přístupu k aktualizovaným profilům cizích zemí a tržním studiím o důležitých požadavcích trhu ve světě.

Německé hospodářství, ministři a senátoři žádají reformu vzdělávacího systému. Snahy o více svobody a soutěživosti ve vzdělání. Úsilí o zlepšení vzdělávání orientovaného na praxi, finanční a personální autonomii vysokých škol a schopnost soutěže v mezinárodním měřítku.

V budoucnosti by mělo ve Francii dojít ke změně ve studiu medicíny. Společný první rok studia na začátku pro všechny lékařské obory. Rozdílné názory na připravovanou reformu.

Pozitivní stav a vývoj vysokého školství v USA. Diferencovaný systém VŠ studia umožňuje studovat každému zájemci i z chudších rodin. Široká nabídka prostor pro semináře, knihoven a laboratoří na vysokých školách. Význam soutěže mezi vysokými školami.

Srovnání výsledků dvou případových studií zaměřených na situaci v doktorandském studiu orientovaném na výzkum v oblasti ekonomie na vysokých školách ve Francii a v Norsku (tento typ studia odráží změny ve vzorech produkce znalostí probíhající na nynějších univerzitách). Porovnání národních priorit vysokoškolského výzkumu a vývoje (a přípravy na ně) v těchto dvou zemích.

Charakteristiky efektivního verbálního ocenění. Výsledky americké výzkumné studie, která se zabývala vlivem verbálního ocenění ze strany pedagogů na dospělé studenty postgraduálního studia, zejména na jejich výkon při výuce, přístup k domácí přípravě a studijní motivaci. Studenti, u nichž byly využity správně volené formy slovního ocenění, dosahovali v uvedených ukazatelích lepších výsledků než kontrolní skupina.

Význam sledování hodnocení efektivity výuky studenty jako podklad pro zkvalitňování vysokoškolské výuky. Výsledky průzkumu realizovaného mezi studenty postgraduálního (doktorandského) studia na různých australských univerzitách, který zjišťoval jejich názory na kvalitu vedení ze strany supervizorů (vedoucích výzkumu a disertační práce), rozvoj různých dovedností během prováděného výzkumu, klima katedry, technické, finanční a informační zabezpečení výzkumu a průběh obhajoby. Analýza zjištěných údajů (rozdíly mezi univerzitami a studijními obory) a vyvození závěrů.

Přehled poznatků z literatury a výzkumů věnovaných problematice struktury vysokoškolských organizací, sociologie znalosti a vývoje vysokoškolských institucí. Dvě dimenze struktury akademické instituce: byrokratická (fakulty, katedry...) a programová (nabízené studijní programy). Případová studie vývoje těchto struktur v San José State University v Kalifornii, USA. Vyvození obecnějších závěrů (týkajících se dynamického charakteru programové struktury a statického charakteru struktury byrokratické) a námětů pro další výzkum.

Financování vysokých škol vyžaduje stále vyšší náklady (vysoký počet studentů, vybavenost škol). K optimalizaci využívání finančních zdrojů patří i studijní poplatky. Spoření na vzdělání je starost o budoucnost stejně jako stavba vlastního domu a finanční zabezpečení pro stáří.

Srovnání postojů studentů speciální pedagogiky na Jacksonwille State University v USA k distanční on-line formě výuky zprostředkované přes Internet a k výuce v tradiční formě (přednášky, semináře...) realizované přímo v prostorách univerzity.

Americká výzkumná studie porovnávala situaci v oblasti podvádění ve vysokoškolském studiu obchodního zaměření a postoje studentů vůči tomuto jevu v uvedených zemích. Zjistila významné rozdíly v chování a názorech studentů na podvádění, které mohou být užitečné pro pedagogy působící v zahraničí nebo ve třídách s mezinárodním složením studentů.

Australský výzkum porovnával efektivitu dvou typů výuky (první vycházel z určitého typu problému, druhý z konkrétního případu) zaměřené na poruchy přijímání potravy. Dvě skupiny studentů medicíny ve 4.ročníku se podrobily každá jednomu z uvedených typů výuky a poté byly porovnány jimi dosažené znalosti. Studenti zase zhodnotili práci tutorů v oblasti zpětné vazby, schopnosti vést skupinu apod. Nebyly zjištěny významné rozdíly v hodnocení výsledků studentů ani práce učitelů.

FIBAA (Foundation for International Business Administration Accreditation) - Nadace pro mezinárodní akreditaci v obchodní správě zajišťuje kvalitu studia vedoucího k titulu Bachelor a Master. Cíle a činnost nadace. Akreditace v německy mluvících zemích.

Ruské podniky požadují od akademicky vzdělaných osob často manažerské studium MBA. V současnosti nabízejí toto studium soukromé školy (31 škol v ruské federaci má právo vydávat státem uznané diplomy). Vysoké vzdělávací náklady na školách MBA. Absolventi programů MBA jsou často (v 53%) vedoucí firmy nebo zástupci, 20% zastává místa vedoucích resortů. Ročně obdrží titul MBA až 6000 Rusů. Větší důležitost než získanému finančnímu ohodnocení přikládají absolventi vztahům navázaným v průběhu studia.

Charakteristika psaní diplomové nebo dizertační práce jako základní samoregulační úkol učení. Škála postojů studentů k psaní diplomové nebo dizertační práce a faktory, které je ovlivňují a neovlivňují. Navržen všeobecný hierarchický model postojů studentů a čím jsou motivovány (strach, různé druhy stresu, ambice, touha po vzdělání, snaha najít lepší zaměstnání).

Americký výzkum zjišťoval validitu testu předběžných odborných znalostí (PPST) jako možného kritéria přijetí ke studiu na pedagogickou fakultu a porovnával výsledky, kterých dosáhli absolventi studia pedagogiky v testu PPST, s jejich výsledky v americkém vysokoškolském testu a s průměrnými známkami během vysokoškolského studia.

Možnosti profesionálneho rozvoja, ktorý poskytujú doktorandské programy v USA. Analýza profesionálnej evolúcie prostredníctvom štúdií od počiatočnej formácie k doktorátu. Rozhovory so skupinou študentov robiacich doktorát, ktorí boli v interdisciplinárnom doktorandskom programe o ich motivácii, pôsobení štúdia na ich profesionálny rozvoj vrátane možností využitia doktorátu.

Problematika vědecké argumentace v přírodních vědách a jejich výuce. Vývoj používání vědeckých argumentů u studentů v teoretické literatuře a výzkumech. Gnozeologické úrovně umožňující analýzu a hodnocení vědeckých prací studentů. Výsledky analýzy odborných prací 24 univerzitních studentů oboru oceánografie z hlediska jejich používání vědecké argumentace. Analýza gnozeologických úrovní použitých argumentů v pracech čtyř vybraných studentů. Silné stránky a slabiny použitých argumentů. Vyvození obecný ch závěrů.

Struktura kurikula na australských univerzitách. Kombinace studijních oborů. Otázka efektivity vysokoškolských vzdělávacích programů. Problém fragmentace vysokoškolského kurikula. Požadavek dovedností obecnějšího charakteru u absolventů ze strany budoucích zaměstnavatelů a důsledky, které z toho vyplývají pro vysokoškolské kurikulum.

Argumenty pro prosazování všeobecného vzdělávání na univerzitách výzkumného typu. Představení základních směrnic pro implementaci kurikula všeobecného vzdělávání na univerzitě a definování cílů, ke kterým by kurikulum mělo směřovat. Organizační strategie. Kursy všeobecného vzdělávání pro studenty 1.ročníku univerzity. Programy rozvoje pedagogického sboru univerzity se zaměřením na všeobecné vzdělávání soustředěné na studenta a jeho vzdělávací potřeby.

Zatímco jiné japonské univerzity se odklonily od všeobecného vzdělávání ke specializovaným programům, Hokkaido University všeobecně vzdělávací programy zachovala a daří se jí skloubit je se specializovanými vzdělávacími programy. Uveden přístup univerzity ke strategickému plánování pregraduálního i postgraduálního studia a analýza tohoto modelu vysokoškolské výuky.

Autor se zabývá současnou situací na německých univerzitách. Technické ovládnutí života vědou, otázka smyslu a hranic tohoto ovládnutí. Nutnost vlastních řídících nástrojů při studiu a účinné sebekontroly.

Problematika finančního ohodnocení práce vysokoškolských pedagogů se dostává ve Francii na pořad dne, protože stále více pedagogů odchází ze školství do výzkumu. Ministerstvo školství se nyní sice stále váhavě, ale přece jen pomalu pokouší tento stav zlepšit. Přichází s návrhem na vytváření pracovních skupin, které by pomohly zlepšit stav výuky na školách a komunikaci s žáky, aby bylo dosahováno lepších studijních výsledků. Účast učitelů v těchto skupinách by se promítla v jejich kariérním postupu.