Přehled pedagogické literatury

Program "Podpora nadaných - profesní příprava" a jeho změny. Nadace "Podnik podporující nadané - profesní příprava".

Vztah mezi profesní zkušeností a výkonem v povolání. Pracovní zkušenost se považuje za spojnici mezi profesní přípravou a povoláním. Posuzuje se, jak lze využít zkušenosti ke zvýšení pracovní výkonnosti. Sleduje se prezentace tématu v ekonomické literatuře. Uvádějí se výsledky empirického šetření provedeného v bankovnictví a velkoobchodu. Poukazuje se na komplexní a mnohotvárnou propojenost mezi zkušeností a výkonností, zdůrazňuje se závislost vlivu zkušenosti na výkonnost na způsobu řízení a organi zaci podniku a na institucionálním uspořádání oborů činnosti.

Analýza vztahu mezi vstupem do povolání a odchodem z něho v období profesního začleňování je založena na vymezení tří longitudinálních ukazatelů: množství vstupů a odchodů v určité době, účinnost, náklady. S jejich využitím lze sledovat dynamiku procesu a vymezit kritéria jeho hodnocení v rámci velké skupiny mladých lidí.

Objasnění vztahu mezi povoláním, kompetencemi a kvalifikací. Kompetence jsou vázány na pracovní místo a určují se v rámci podniku. Zkoumá se otázka, do jaké míry jsou přenositelné do jiných pracovních oblastí a jak zajišťují vnější mobilitu pracovníků. Vliv technických, odvětvových a konjunkturálních podmínek, které ovlivňují kritéria pro vymezování kompetencí.

S využitím údajů získaných v rámci šetření Generace 92 se sledují způsoby přijímání nových pracovníků používané v šestnácti odvětvích. Typologie těchto způsobů vypracovaná pomocí faktorové analýzy.

Dodatečná výzbroj pro absolventy škol: porozumění světu práce, klíčové kvalifikace, první cíl v zaměstnání pro období po opuštění školy, setkání se světem práce. Nadace jako partneři škol.

Článek referuje o výsledcích spolupracujícího výzkumu a vzájemného učení uskutečňovaného v rámci dvou projektů programu Leonardo da Vinci. Projekt INTEQUAL (1995-97) se zabýval získáváním integrované kvalifikace pro profesi a další studium a zúčastnilo se ho 7 evropských zemí. Projekt DUOQUAL (1997-2000) se zabýval kvalifikacemi s dvojí orientací na zaměstnání a vysokoškolské vzdělávání. Zúčastnila se ho také Česká republika (VÚOŠ).

Profesní příprava v zahraničí je využívána k získání lepší zběhlosti v cizích jazycích, k osvojení interkulturních a osobních kompetencí i profesních dovedností. Jako didaktický nástroj je však zatím využívána velmi málo. Článek ukazuje, čím by se měl zabývat další výzkum v této oblasti, zabývá se typologií cílových skupin, způsoby financování, úlohou hostitelských podniků.

Přehled praktik. Praktika podle cílových skupin: praktika pro nezaměstnané, praktika, která se nevztahují ke studijnímu oboru, praktika, které se vztahují ke studijnímu oboru, provozní praxe pro žáky, provozní praxe pro učitele, praktika pro učně. Další vývoj.

V procesu posuzování a oceňování kvalifikací založených na profesních zkušenostech pověření pracovníci zjišťují a hodnotí získané pracovní zkušenosti. Srovnávají je přitom se stanovenými profily kvalifikace (les référentiels). Tento postup bývá kritizován jako omezující. Uvádějí se výsledky diskuse týkající se této problematiky, jejíž výsledky hovoří ve prospěch využívání profilů kvalifikací. Upozorňuje se na to, že proces zjištování a hodnocení profesních zkušeností umožňuje kandidátům lépe rozvíje t jejich způsobilost.

Pracovní skupina zřízená AFDET (Francouzským sdružením pro rozvoj technického vzdělávání) vypracovala stanovisko k problematice zhodnocování a certifikace získaných profesních zkušeností. Požaduje zachovat těsný vztah validace a certifikace těchto zkušeností k hodnocení výsledků vzdělávání. Vyžaduje reformu seznamu národních diplomů. Doporučuje účast pracovníků odborného školství ve validačních komisích zřizovaných v jednotlivých odvětvích.

Zkušenosti z projektu Leonardo da Vinci "Virtuální podniky v počáteční profesní přípravě". Struktury virtuální organizace. Typy virtuálních podniků. Virtuální vzdělávání zaměstnanců. Různé formy virtuálních učebních středisek.

Dodatkové kvalifikace jako možnost spojení požadavků měnící se společnosti s individuálními výkonnostními předpoklady učícího se. Dodatkové kvalifikace v nově zařazených povoláních. Vypracování stavebního kamene "Způsobilost k práci s laboratorními - informačními - řídícími systémy.

E-Learning jako nová forma zprostředkovávání vědomostí. Klíčová kvalifikace "mediální kompetence". Učení na síti - ústřední téma budoucnosti. E-Learning v profesní přípravě, pro a proti.

Pozitivní a negativní důsledky využívání informačních a komunikačních technologií (IKT), a to ze tří hledisek kvality zaměstnání: vztahu mezi prací a ochranou zaměstnání; autonomie a časové dimenze práce; kvalifikace, organizace práce a perspektivy profesní kariéry. Srovnávání optimistických a pesimistických názorů na důsledky zavádění IKT. Závěr - účinné využívání IKT vyvolá nutnost hluboké restrukturalizace systémů a institucí trhu práce.

Potřeba připravovat pracovníky tak, aby byli v budoucnu schopni vykonávat dnes nesnadno vymezitelné pracovní činnosti, vede k zdůraznování pojetí profesní přípravy, která není orientována na povolání, ale na soubory kompetencí. Tato potřeba se projevuje ve všech vyspělých evropských zemích. Srovnávají se jejich přístupy k této problematice a vyvozují se následující typy přístupu: neokorporativistické přístupy ve skandinávských zemích a v Německu, přístupy zdůrazňující autonomie reprezentované Velko u Británií, normativní přístup uplatňující se v zemích s málo strukturovanými systémy profesní přípravy.

Stručný přehled dějin odborného školství v Německu od středověku do konce 19.století. Současný systém výuky je v podstatě duální, spojuje výuku ve škole s praktickou výchovou v dílně nebo továrně. Právní předpisy regulující odborné školství z hlediska federálního i z hlediska jednotlivých spolkových zemí. Financování odborného školství. Stálá modernizace škol i dílen odborné výchovy a spolupráce s trhem práce. Systém odborného poradenství.

Grémia, ve kterých Spolek a země v oblasti odborného vzdělávání spolupracují. Spolupráce v Komisi Spolku a zemí pro plánování vzdělávání a podporu výzkumu. Témata, kterými se zabývá pracovní kruh: modernizace duálního systému, postoje k evropské politice vzdělávání, vztahy mezi odborným prvotním (základním) vzděláním a dalším vzděláváním, podpora mladistvých se slabšími výsledky v učení a se slabší výkonností v profesní přípravě, vzdělávání a další vzdělávání vedoucí k samostatnému podnikání, altern ativní studijní kurzy, kompetenční střediska v regionálních sítích odborného vzdělávání, úloha a přispění profesních škol.

Článek prezentuje výsledky 3 pilotních projektů provedených v Německu: Spojení práce a učení v profesní přípravě (1985-88), Vzdělávání učitelů a vytváření žádoucích podmínek ve škole (1992-95), Nové role pro učitele a žáky (1990-93). Proces vývoje škol jako "učebních středisek". Úkoly učebního střediska.

Vznik odboru pro odborné školství na polském ministerstvu školství v r.2000 a jeho vývoj. Jeho základním úkolem je podpora nové struktury odborného školství. Kromě tříletých odborných lyceí a učňovských škol jsou zaváděny čtyřleté techniky. Ty mají zajistit odbornou výuku současně se všeobecným středoškolským vzděláním. Cílem je umožnit co největšímu počtu žáků uplatnit se na trhu práce a připravit se i v této oblasti co nejlépe na vstup do Evropské unie (tato instituce nemá pro odborné školství jed notné předpisy).

Vývoj profesní přípravy ve Francii od 50.let do současnosti. Jiné klasifikování profesní přípravy jako práce. Řízení profesní přípravy odehrávající se v pracovní době. Profesní příprava probíhající mimo pracovní dobu. Omezení doprovázející přesun profesní přípravy do mimopracovní doby. Politika profesní přípravy uskutečňované ve volném čase.

Historický vývoj profesní přípravy vedoucí k získání osvědčení o profesní způsobilosti - CAP (Certificat d'aptitude professionnelle), úkoly a formy této přípravy. Činitelé, kteří ovlivňují vývoj obsahu přípravy. Charakteristika diferenciace populace, která se připravuje k získání CAP. Míra úspěšnosti při závěrečných zkouškách.

Statistické údaje o počtech lidí, kteří se v r. 1999/2000 vzdělávali na základě učební smlouvy ve střediscích pro přípravu učňů. Touto formou je možno získat vzdělání všech druhů a úrovní. Rozdělení do různých forem a oborů přípravy a údaje o vývoji zájmu o profesní přípravu ve střediscích pro přípravu učňů v letech 1992-1999. Sledují se změny průměrného věku učnů, posuzují se důsledky zavedení profesního bakalaureátu. Učni se rozdělují podle předchozího vzdělání.

Popis systému odborného vzdělávání a přípravy ve Španělsku a jeho vztahy s trhem práce. Schéma španělského vzdělávacího systému platného od r.1990, kdy byl vydán školský zákon (LOGSE). Změny profesních profilů zavedených zákonem LOGSE. Hodnocení všeobecných aspektů fungování a vlivu programu Leonardo da Vinci ve Španělsku. Z něho vyplývající doporučení.

Proces, který vede k uznávání profesních profilů a přístupových cest pro odborníky v oblasti rovných příležitostí ve Španělsku. Analýza profesních profilů a jejich uznávání v národní klasifikaci povolání. Certifikace profesní odbornosti.

Historie odborného vzdělávání a přípravy v USA. 4 hlavní místa odborného vzdělávání: střední školy (high school), dvouleté koleje (two-year colleges), příprava v zaměstnání, učnovství. Vývoj v odborném vzdělávání v posledních 20 letech. Zákon o možnostech přechodu ze školy do práce z r.1994 a jeho doplněk Zákon o národních kvalifikačních standardech (National Skill Standards Act). Požadavek nového systémového přístupu k odbornému vzdělávání jako celku.

Motorem expanze je vědeckotechnický pokrok, v němž mají hlavní význam vědomosti a vzdělání. Mladiství bez základní kvalifikace. Vývoj nezaměstnanosti v Německu. Vzdělávání a zaměstnávání slabších cílových skupin. Stavební kameny kvalifikace nebo také dílčí kvalifikace.

Zkušenosti s vyučováním: přípravy a výkonnostní efekty. Spolupráce duálních partnerů. Modelový pokus LOReNet (Lernortkooperation und Ressourcensharing im Netz) - Kooperace učebních míst a sdílení zdrojů v síti.

Úkoly pro kolegium v oblasti pohostinství. Příprava rámcových učebních osnov. Projekt Menza. Závěrečné zkoušky. Nová rámcová učební osnova a její oběti.

Od učební oblasti k učebnímu poli. Transformace do společnosti služeb. Od učebního pole ke koncepci vyučování. Hodnocení výkonu a závěrečná zkouška.

Strukturální změny v gastronomii při pronikání turismu do dalších regionů v Německu. Problémy v profesní přípravě. Získávání dodatkových kvalifikací v rámci základního vzdělání, ne při dalším vzdělávání.

Orientace na zákazníka není jen heslo, ale také cíl výuky v profesní přípravě. Celková koncepce výuky.

Jednání orientované na zákazníka jako dodatková kvalifikace. Komunikační schopnost směrem ven a směrem dovnitř. Didakticko-metodický postup ke zlepšení komunikační schopnosti. Příklady výuky komunikačních schopností.

Změny v profesní přípravě truhlářů v Berlíně. Struktura výuky a využívání metody učebního pole. Problémy spojené se zavedením nové struktury. Zvláštnosti v profesní přípravě truhlářů a její tři hlavní cíle.

Koordinace řemesel. Blízkost zákazníka a rozmanitost řemesel. Didaktické aspekty. Úvahy týkající se organizace učení a metodiky.

Rámcové podmínky: nedostatečná organizační příprava a podpora, interní opatření ve škole a sladění s nadpodnikovým vzděláváním, spolupráce učitelů, vývoj "učebního objektu". Zkušenosti s vyučováním podle konceptu "učebního pole": týmy učitelů na dobrovolné bázi, nutnost upřesnění obsahu, sladění zkoušek a konceptu učebního pole, simulované zakázky od zákazníků, spojení teorie a praxe, zahrnutí učebních procesů v podniku.

Nárůst učebních míst. Záměry podniků podle regionů. Vývoj počtu učebních míst podle hospodářských odvětví a regionů. Stanoviska průmyslových a obchodních komor ke vzdělávání v r.2001.

Nejpotřebnější dodatkové kvalifikace. Cíle dodatkových kvalifikací k odborným kompetencím. 6 obsahových bodů a funkcí dodatkových kvalifikací. Odůvodnění pro dodatkové kvalifikace. Formy dodatkových nabídek.

Nepřetržitá atraktivita duální profesní přípravy. Profesní příprava v učebním závodě a v profesní škole. Úloha a význam profesní školy. Od duálního systému k duálně kooperativnímu systému.

Hlavní témata koncepce. Úloha plánování práce v rámci pracovní organizace. Konfrontace s případem údržby. Intuitivní báze a návrhy na řešení. Informační báze. Obhajoba návrhů řešení. Porovnání různých řešení. Výhled, transfer, didaktické rezervy.

Příklad stavebního kamene z nabídky: plán výuky "Úloha recyklace". Likvidace použitého převodového oleje, odpovídající požadavkům na životní prostředí a recyklaci. Možnosti návaznosti na jiné stavební kameny.

Modelový pokus "Vývoj nových profesních drah v průmyslu". Nástavba modulu "zajištění jakosti ve výrobě": a)časová struktura, b)obsahová struktura. Praktické provedení modelu.

Údaje a fakta o svobodných povoláních, k jejichž výkonu se připravuje v učebních oborech. Situace v učebních místech a problémy. Další vzdělávání.

Flexibilní profily povolání při vysoké kvalitě vzdělávání. Kvalifikace mistrů odborné výchovy. Kvalita nadpodnikového vzdělávání. Utváření moderních tovaryšských zkoušek a zajištění kvality zkoušení. Strukturované další vzdělávání v řemesle. Management kvality v dalším vzdělávání. Evropská dimenze v profesní přípravě.

První ekologicky orientovaná juniorská firma v Německu založená v Hamburgische Electricitäts-Werke AG v rámci modelového pokusu "Vzdělávání týkající se životního prostředí jako součást profesní přípravy". Cíle dodatkových kvalifikací. Úloha mistra odborné výchovy. Činnost firmy.

Výkonnostní společnost a hodnocení výkonu. Kontrola výkonu a hodnocení výkonu. Známkování.

Dodatkové kvalifikace v podniku jako učebním místě a v nadpodnikových místech zajišťujících profesní přípravu. Nabídky dodatkových kvalifikací a vzdělávání v profesních školách. Dodatkové vzdělávání - duální systém a zvládání požadavků vědomostní společnosti.

Dodatkové kvalifikace pro obchodní učební obory u Bertelsmann AG. Přehled dodatkových kvalifikací. Orientační fáze a mediální seminář. Pohovory na principu zpětné vazby. Hra na podnikové plánování. Projekty SESAAM a C@lling.

Angažovanost zaměstnavatelů v dalším vzdělávání. Včasné rozpoznání potřeby kvalifikace. Účast hospodářství prostřednictvím Kuratoria německého hospodářství pro odborné vzdělávání (Kuratorium der Deutschen Wirtschaft für Berufsbildung - KWB). Flexibilní učební obory. Zlepšení připravenosti žáků pro učební obor. Aspekty tarifní politiky.

S využitím výsledků ankety Generace 92 se sleduje význam dalšího podnikového vzdělávání pro mladé lidi, kteří vstoupili do zaměstnání, a srovnává se s významem dalšího vzdělávání pro starší zaměstnance. Vychází se z teorie lidského kapitálu a rozlišuje se speciální a všeobecné další vzdělávání. Posuzuje se vliv dalšího vzdělávání na změnu pracovní pozice spojenou s růstem odpovědnosti, na zvýšení mzdy a na mobilitu pracovníka. Dochází se k závěru, že další vzdělávání má větší důsledky pro mladé prac ovníky než pro pracovníky starší. Prokazuje se, že na mzdu pracovníka mají větší vliv certifikáty o dalším vzdělání získané v předchozím zaměstnání než výsledky dalšího vzdělávání v podniku. To poněkud snižuje vliv dalšího vzdělávání v podniku na růst mezd. Teorie lidského kapitálu není schopna tuto skutečnost vysvětlit.

Sleduje se situace starších pracovníků v zaměstnání a ochota zaměstnavatelů poskytovat jim profesní přípravu. Hodnotí se vztah mezi věkem a výkonností pracovníků a poukazuje se na omyly při jeho interpretaci. Popisují se možné přístupy politiky práce k řešení problémů stárnoucích zaměstnanců. Uvádějí se příklady vnímání problematiky starších pracovníků v podnicích.

Srovnávají se způsoby zajištění dalšího vzdělávání v zemích Evropské unie a jeho vazby na počáteční profesní přípravu. Potřeba rozvíjet další odborné vzdělávání se odvozuje od dvou skutečností, jimiž je technický rozvoj a stárnutí obyvatelstva. Dvě komparativní schémata. V prvním jsou země zařazeny podle toho, zda v počáteční přípravě převažují podnikové nebo školské formy, v druhém podle toho, zda k dalšímu vzdělávání dochází především z podnětu zaměstnaců nebo z podnětu zaměstnavatelů.

Statistické údaje o profesním zaměření dalšího vzdělávání, o možnostech přístupu k dalšímu vzdělávání, o druzích tohoto vzdělávání (příprava na pracovním místě, alternační vzdělávání, stáže, sebevzdělávání), o složení účastníků, o jejich očekáváních spojených s dalším vzděláváním a o odborném zaměření dalšího vzdělávání.

Do učebních plánů profesních lyceí byla zařazena ergonometrie. Posuzuje se přínos tohoto opatření pro zajištění bezpečnosti práce a pro zlepšení způsobilosti analyzovat pracovní situace. Uvádí se návrh koncepce a realizace přípravy učitelů zaměřené na analýzu pracovních činností. Prezentují se hodnotící postupy, které by měly zajistit zvýšení kompetencí žáků posuzovat pracovní situace.

Většina absolventů všeobecně vzdělávacích lyceí, čtyři pětiny absolventů technologických lyceí a šestina absolventů profesních lyceí pokračují ve studiu v některém druhu vyššího nebo vysokoškolského vzdělávání. Uvádějí se statistické údaje o tom, který druh studia volí absolventi jednotlivých druhů a oborů lyceí. Sleduje se vývoj zájmu o vyšší a vysokoškolské vzdělávání v období let 1995-1999.

Výsledky ankety provedené mezi řediteli profesních lyceí. Hodnotí se účinnost některých opatření, která mají zajistit těsné spojení vzdělávání v profesních lyceích s profesní sférou. Jde o projekty profesní povahy - PPCP (Les projets a charactere professionnel), které vypracovávají učitelé, o období přípravy v podnicích - PFE (Les périodes de formation en entreprise), o období přípravy v profesním prostředí - PFMP (Les périodes de formation en milieu professionnel) a o vztahy k ekonomickému prostřed í.

V posledních desetiletích dochází ve Francii k tomu, že pracovníci jsou zařazováni na pracovní místa vyžadující nižší kvalifikaci, než odpovídá jejich vzdělání. Tato tendence se sleduje na příkladu absolventů univerzitních technologických ústavů, kteří získali diplom DUT, a sekcí vyšších techniků, kteří mají vysvědčení BTS. Rozvíjí se metodologické otázky týkající se způsobů měření tohoto jevu. Jde jednak o subjektivní výpovědi zaměstnanců, jednak o objektivní měření diskrepance mezi vykonávanou pra cí a získanou kvalifikací. Ukazuje se, že subjektivní hodnocení nemusí odpovídat objektivní skutečnosti.