Přehled pedagogické literatury

Analýza práce jako předpoklad definování kompetencí, které je nutno cíleně rozvíjet. Autor popisuje, jak ergonomická zlepšení přispěla k transformaci dalšího odborného vzdělávání zaměstnanců, kteří tak mohli lépe rozvíjet dovednosti specifické pro jejich profesi.

Flexibilita jako jedna ze základních podmínek rozvoje veřejných organizací (otevřenost organizace apod.). Komplexnost procesů, pomocí kterých se vytvářejí nové organizační normy, jejich kolize s normami původními. Text je zaměřen na vzdělávání zaměstnanců veřejných organizací a jejich vedení k adaptabilitě a flexibilitě, což se projeví v racionalizaci práce těchto organizací.

Závislost kvality a legitimity hodnocení (evaluace) na kvalitě těch, kteří hodnotí - analýza dvou ilustračních příkladů (oblast sociální práce, zdravotnické zařízení). Profesionalizace a institucionalizace hodnocení - není vždy zárukou jeho kvality a legitimity.

Vznik pojmu síť v oblasti vzdělávání dospělých - historický pohled na problematiku. Osobnosti zabývající se tímto tématem - Simmel, Maus, Maunier, Lévy-Strauss (antropologický aspekt). Matematický a sociologický přístup k problematice - Milgram, Granovette. Sociální praxe a společnost jako síť - Fergusson, Héber-Suffrin. Vznik MRER - Mouvement des réseaux d'échanges réciproques de savoirs (Hnutí pro reciproční výměnné sítě vědomostí). Současný vývoj této problematiky.

Činnost hnutí, které se prezentuje jako sociokognitivní hnutí založené na systému pedagogické reciprocity mezi učitelem a žákem v prostředí rovnocenné sociokulturní výměny. Iniciátory hnutí byli Marc a Claire Héber-Suffrinovi, kteří ve svých pěti knihách uvedli a vysvětlili hlavní teze této své myšlenky (1970-1998).

Příčiny úspěšnosti myšlenky sítě recipročního vzdělávání pro všechny - vzdělávání dospělých. Tři hlediska zkoumání této sítě: interakce ve skupině lidí - systemická struktura, časově omezený proces závislý na krocích jednotlivce, komunální učení a síť.

Tento text se zabývá analýzou recipročního vzdělávání a sebevzdělávání v rámci Reciproční výměnné sítě vědomostí (RERS). Zkušenosti účastníků tohoto typu vzdělávání dospělých. Význam sebevzdělávání, vzájemné výuky a rozvoje sociální vztahů. V článku je popsán nový druh organizace podřizující si soukromé i společenské dimenze výměny vědomostí a učení. Tento směr ve vzdělávání dospělých je odrazem současné změny v sociálním nazírání.

Současný systém odborného vzdělávání a požadavky praxe předpokládají formování odbornosti v průběhu celého aktivního života člověka. K tomu je zapotřebí existence vzdělávacích programů i vzdělávacích zařízení. Diversifikace je zde pojímána jako obecně didaktický princip rozvoje systému nepřetržitého odborného vzdělávání.

V současné době jsou vystavováni silnému tlaku na další vzdělávání také pracovníci v podnicích. Jde především o to, aby vyhověli novým požadavkům globální ekonomiky. Podnik se stává učebním místem pro odborné i sociální kompetence pracovníků.

Na základě informací zjištěných v časopisu International Review of Education (IRE) a dalších zdrojích článek vysvětluje, jak se pojem celoživotního vzdělávání dostal koncem 60.let do popředí pedagogického zájmu a jak souvisí s pojmy formální, neformální a informální vzdělávání. Zabývá se i širším pojmem celoživotní učení a rolí časopisu IRE a Institutu pro vzdělávání UNESCO v diskusi o obou těchto pojmech.

Informácie z výstavy SCHOLA LUDUS (Škola hrou), ktorá je zdrojom ďalšieho neformálneho vzdelávania pre všetkých. Projekt SCHOLA LUDUS - Slovenské centrum vedy pre všetkých bolo uznané v roku 1995 UNESCO-m za pilotný projekt pre strednú a východnú Európu, s ciežom rozvíjať vedecko-technickú gramotnosť. Bohatá bilancia aktivít tohto projektu a jeho medzinárodné ocenenia. Potreba zabezpečenia stálych priestorov pre Slovenské centrum vedy pre všetkých.