Ekonomika školství

Nárůst potřeby investic do lidského kapitálu jako důsledek expanze investičního kapitálu nadnárodních průmyslových společností. Nástroje evropských a světových peněžních ústavů (Evropská investiční banka a Světová banka) k financování a spoluřízení vzdělávání. Soukromé a veřejné zdroje řízení a financování elektronického vzdělávání v rámci EU (Mezinárodní finanční korporace, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Rada Evropy). Kvalita pracovní síly jako hlavní zdroj růstu produktivity práce. Evropský a kční plán na zvýšení elektronické gramotnosti. Role Evropského ústavu pro odborné vzdělávání při organizačním zajišťování projektu tohoto plánu.

EU nabízí jak příležitosti, tak i výzvy pro střední a východní Evropu, pokud její země chtějí přeměnit svou ekonomiku na efektivní a založenou na informacích. Překvapivé výsledky v některých oblastech vzdělávání, rezervy kandidátů. Tabulky veřejných výdajů na vzdělávání jako procento HDP (1999), populace 25-64 let s minimálně středním vzděláním (2001), úplným vysokoškolským vzděláním, celoživotní příprava a vzdělávání.

Finanční zdroje škol a systémy finančních pobídek pro vyšší výkon vzdělávacích institucí. Hodnotící kritéria vstupů a výstupů ve vzdělávání na úrovni vzdělávacího zařízení i jednotlivce. Proměnné ve vzdělávání, jimiž se měří kvalita lidského kapitálu na trhu práce. Rozlišení nabídky vzdělávacích služeb v soukromých a veřejných vzdělávacích institucích podle dosažené úrovně vzdělání v Anglii, SRN a v Severní Americe. Porovnání nákladů na vzdělávání ve školských systémech zemí OECD. Vliv centralizovan ého a decentralizovaného řízení na výkonnost školských systémů.

Sociální, profesní, pedagogické a finanční důvody pro podporu informačně komunikační technologie ve vzdělávání. Akční plán elektronického vzdělávání v zemích EU; jeho infrastruktura, obsah a strategie vzdělávání učitelů. Přehled o užívání softwarových výukových programů a internetu v evropských školách a jeho sponzorování. Vliv užívání ICT na proces učení a na prospěch žáků ve škole. Spolupráce soukromého a veřejného sektoru při poskytování elektronických vzdělávacích služeb v zemích EU.

Základní charakteristika organizace a její činnosti. Čerpání dotace. Použití účelových prostředků. Počty žáků a zaměstnanců. Obsah tabulkové části.

Vysoké náklady a cena distančního vzdělávání. Málo lidí považuje vyšší cenu vzdělání za moudrou investici. Vyšší skutečné náklady na provoz distančního vzdělávání než výdaje hrazené jedincem. Rozvaha všech nákladů na program distančního vzdělávání před jeho vývojem. Identifikace všech nutných předpokladů spojených s distančním vzděláváním a zajištění jeho spravedlivého, nezpochybnitelného přínosu. Návrh řešení a jeho obecných vlastností.

Výzkum zahrnující 208 dospělých studentů, kteří studují na dálkovém studiu otevřené univerzity v Hongkongu. Fakt, že zároveň pracují, určil tři mechanismy, kterými se vyrovnali se studiem - obětování něčeho, podporu a plán, jak si věci zařídit. Tyto mechanismy se vyskytovaly ve třech doménách: práce, rodina a společenský život. Výzkum prokázal úzkou souvislost mezi zapojením vyrovnávacích mechanismů a pocitem náležitosti ke škole a k studiu. Ukázka strukturování dotazníků, které studenti vyplňovali.

Metodika uvádza rozpis mzdových prostriedkov, fixných a variabilných výdavkov a tiež rozpis finančných prostriedkov štátneho rozpočtu pre neštátne školy a školské zariadenia na rok 2003.

Přehled výše normativů neinvestičních výdajů regionálního školství stanovených ministerstvem školství pro rok 2004. Zařazení studijních a učebních oborů středních, speciálních středních a vyšších odborných škol do jednotlivých normativních kategorií. Přehled o oborech, jejichž učební dokumenty obsahují výuku řidičského oprávnění.

Předložení zprávy auditora. Smlouva soukromé školy s auditorem. Struktura a rozsah zprávy auditora. Závazky smluvních stran. Klasifikace výsledku ověření auditorem pro potřeby MŠMT. Úhrada nákladů za zprávu auditora. Závěrečná ustanovení.

Obecné podmínky. Podmínky poskytnutí dotace a stanovení její výše.

Duální systém odborného vzdělávání v SRN - výuka v podniku a v učňovské škole. Zodpovědnost správy a ekonomického odboru podniku za podnikovou část vzdělávání učňů. Školní vzdělávání učňů je financováno z rozpočtu spolkových zemí. Členění finančních nákladů v podnikovém hospodaření.

V SRN chybějí standardy kvality, které by koordinovaly návaznost počáteční profesní přípravy a dalšího odborného vzdělávání v učňovském školství. Oborové svazy považují za nutné k zajištění kontinuity zavedení smíšeného financování (veřejné prostředky, prostředky podniků a individuální platby vzdělávaných), vytvoření regionálních poradenských středisek a jejich spolupráci se zástupci akreditovaných vzdělávacích zařízení, komunálních institucí a hospodářských svazů.

Text přednášky proslovené na konferenci ústředí OECD v Paříži 16.-18.září 2002 na téma "Podněty a zodpovědnost jako nástroje změny ve vysokoškolském vzdělávání". Současné trendy ve vysokoškolském vzdělávání související s globalizací ekonomiky: demokratizace vzdělávání (=přístupnost a sociální koheze), propojení výuky a výzkumu vysokých škol s regionálním průmyslem. Úloha Rady pro financování vysokoškolského vzdělávání v Anglii (HEFCE). Spolupráce zemí OECD při financování a řízení vysokých škol.

Úvahy nad budoucností vysokoškolského vzdělávání a úlohou výzkumu na univerzitách ve světovém měřítku. Orientace vzdělávání na potřeby trhu. Neudržitelnost stávajících systémů financování státem; přechod univerzit na hledání vlastních finančních zdrojů. Faktory ovlivňující stanovení priorit ve výzkumu. Generační výměna vědců zabývajících se výzkumem na univerzitách.

Výše nákladů na vysokoškolské vzdělávání z veřejných zdrojů v zemích OECD a v rozvojových zemích. Současný trend ve vysokém školství omezit financování ze státních rozpočtů a zavádět reformy, které by vedly k zapojení vzdělávacích institucí do tržní ekonomiky. Charakteristika společných rysů veřejných vzdělávacích systémů (standardizace a korporalizace univerzit). Způsoby alternativního financování výzkumu v Norsku, Ugandě, Malajsii a Georgii.

Do německého systému vysokoškolského vzdělávání jsou zaváděny metody financování vědeckého výzkumu a výuky prostřednictvím grantových agentur. Projekt Německé výzkumné nadace zjišťuje, do jaké míry způsob poskytování grantů ovlivňuje práci vědců, vztahy mezi nimi a atmosféru spolupráce na vysokých školách. Výzkum byl veden metodou rozhovorů se 170 vědci v SRN, USA a Velké Británii. Počty a druhy univerzit financovaných státem, církví, nadacemi a soukromými firmami v těchto zemích v poměru k počtu st udentů, kvalitě výzkumu, počtu vydaných vědeckých publikací a magisterských a doktorských prací. Školné v USA a v SRN.

Trendy ve financování výzkumu a výuky na vysokých školách ve Spojeném království od 80.let 20.století do r.2001. Systém grantů RAE (Research Assessment Exercises) na univerzitách; analýza jeho efektivity. Alokace finančních prostředků pro výzkum, spolupráce univerzit v jeho financování. Způsob odměňování členů akademického sboru podílejících se na výzkumu.

S rostoucí účastí na vysokoškolském vzdělávání (před r.1979 přes 33% , v 80. a 90.letech 50% mladých lidí ve věku 18-30 let) se mění ve Velké Británii postavení univerzit ve společnosti. Stávají se relativně samostatně hospodařícími právními subjekty s minimální finanční podporou státu. Výběrová alokace vládních finančních zdrojů pro výzkum. Organizace multidisciplinární výzkumné práce. Hodnocení efektivity výzkumné práce podle systému RAE (Research Assessement Exercises). Pojem "podnikatelské unive rzity".

Organizace vědecko-výzkumné práce na vysokých školách v SRN a spolupráce s evropskými vysokými školami. Systém jejího finančního zabezpečení formou grantů na výzkumné projekty prostřednictvím Evropské komise pro výzkum v Bruselu. Proces přijímání nových projektů a podávání žádostí o granty. Úloha manažerského personálu na vysokých školách.

Restrukturalizace a inovace vysokých škol vyžaduje více autonomie a podněty pro specializaci, internacionalizaci a účinný výzkum. Různé modely financování vysokých škol. Vlastní finanční fondy vysokých škol a jejich využití.

Působení nových zájmů týkajících se udržování a vytváření pracovních míst na vysokých školách. Zpružnění rozpočtů. Nové formy a nástroje zastupování zájmů.

Univerzity v některých německých městech (Freiburg, Stuttgart, Ulm...) obdržely 1 milion eur k vyzkoušení modelu výběru studijního oboru pro budoucí studenty. Abiturienti mohou sami online ocenit, pro které studijní obory se hodí. Další výběr eventuálního jiného oboru je řízen pomocí internetu. Univerzita v Hohenheimu zkoumá diagnostiku předpovědi studijního úspěchu a rozvíjí následně model k zajištění kvality studia.

V sektoru vysokoškolského vzdělávání se výchovně vzdělávací zařízení chovají stejně konkurenčně jako ekonomické jednotky. Přiblížení různých modelů financování, které se podílejí na řízení vysokých škol v SRN a odlišují se od jiných zemí: neexistence studijních poplatků a fakt, že při vysokém počtu uchazečů jsou studenti pomocí centrálního úřadu rozdělováni na různé univerzity a vysoké odborné školy podle jejich kapacit a podobného studijního zaměření.

Změny na univerzitě v Hamburku (SRN). Financování vysoké školy podle počtu absolventů a ne jako dosud podle počtu studentů nebo studijních míst. Na univerzitě vzniká místo dosavadních 18 studijních oborů 6 fakult (práva, kulturní, jazykové a společenské vědy, přírodní vědy, vědy o výchově, vzdělávání učitelů a sport, hospodářské a sociální vědy a medicína). Vysoké školy se nebudou nadále orientovat podle poptávky, nýbrž podle hospodářské a společenské potřeby v regionu Hamburk. Počty přijímaných stu dentů budou upravovány podle aktuálních potřeb pracovního trhu.

Současná informační politika mezi vysokými školami a státem v SRN. Základní oblasti, na něž by se měla zaměřit: hledání nových finančních zdrojů a vytváření rozpočtů nového typu, sběr dat a dokumentů o výuce, výzkumu a plánovaném rozvoji, hospodaření. Zprávy by se neměly zatěžovat zbytečnými daty. Systém přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu vysokým školám.

Rektor Univerzity Karlovy vysvětluje svoji představu, jak dostat české vysoké školství na světovou úroveň. Podle něho je předpokladem úspěchu kvalita připravované reformy financování veřejných vysokých škol, včetně jejich vědecké a výzkumné činnosti.

Ministryně školství se v obsáhlém rozhovoru vyjadřuje k právě proběhlým celostátním studentským demonstracím (tzv. Týden neklidu), které měly vyjádřit nesouhlas studentů se současným systémem financování vysokého školství.

Autor zverejňuje analýzu slovenskej aplikácie portugalského modelu alokácie verejných prostriedkov na vysoké školy. Vyjadruje sa negatívne k realizovanému modelu a uvádza, že model neobsahuje kvalitatívne parametre a nepatrí medzi tzv. výkonové modely financovania.

Autor hovorí o reforme vysokých škôl a ich financovaní. Uvádza niekoľko tabuliek, prostredníctvom ktorých porovnáva nárast počtu študentov za posledné roky, píše o nedostatočnom financovaní zo strany štátneho rozpočtu a poukazuje na financovanie školstva v európskych štátoch. Východisko vidí vo viaczdrojovom financovaní vysokých škôl.

Problémy polského vědeckého výzkumu na vysokých školách se zajištěním mladých výzkumných pracovníků. Obtížnost prevence jejich odchodu na finančně výhodnější místa ve výzkumu orientovaném na průmysl. Náklady na výchovu nových vědců. Statistická data o rozmístění akademicky vzdělaných zaměstnanců v sektorech průmyslu, správy a vzdělávání v Polsku. Státní rozpočet jako hlavní zdroj financování rozvoje vědy a techniky.

Krácení finančních rozpočtů na maďarských vysokých školách. Rozdíly mezi platy přírodovědců a humanitních profesorů. Nízké platy na státních univerzitách, vyšší příjmy na soukromých vysokých školách. Spolupráce mezinárodních koncernů s maďarskými vysokými školami (výběr nejlepších absolventů pro podniky).

Tendence vývoje francouzských univerzit k zachování autonomie. Z hlediska vývoje společnosti směrem ke globalizaci autor považuje řízení francouzského vysokého školství za neefektivní. Systém přidělování finančních prostředků na výuku a výzkum a jeho chystaná reorganizace. Bonusový systém.

Systém diferenciace ve vysokoškolském vzdělávání ve Švýcarsku podle vzdělávací politiky vlády: podpora sektorů vzdělávání vyhovujících požadavkům trhu práce. Nejvýrazněji se ekonomicky profilují univerzity aplikovaných věd (vedle kantonálních univerzit a federálních ústavů technologie) s nejvyšším počtem studujících; jejich orientace na regionální výzkum a vzdělávací služby. Federální podpora výzkumné spolupráce všech sektorů formou grantů.

Studie se opírá o analýzu vědecké literatury zabývající se charakteristikou vysokoškolského vzdělávání v malých správních celcích. Rozmach vysokého školství (převážně soukromého) v Macau (částečně samosprávný územní celek na jihočínském pobřeží) v letech 1981-2000 za silné finanční podpory vlády. Roční náklady na studium na některých z univerzit. Podporou vysokého školství řeší macauská vláda "odliv mozků" a vzrůstající potřebu absolventů pro macauský průmysl orientovaný na turismus a technologii. S tatistická data porovnávají vývoj počtu studentů na macauských a zahraničních univerzitách.

Představy japonské vlády a vědců o vytvoření špičkových univerzit, které by měly světové parametry. Tendence soustředit finanční prostředky do nejlepších univerzit v zemi naráží jednak na problém financování ostatních univerzit, jednak na problém kvality vědeckého výzkumu a vývoje v "nevýběrových" univerzitách. Indikátory pro selekci univerzit.

V Jihoafrické republice bojují deset let po odstranění apartheidu s dědictvím minulosti. V devadesátých letech získali černoši přístup na univerzity, ale ty se rozdělily na "černé" a "bílé". "Černé" nyní bojují s nedostatkem finančních prostředků, protože značná část jejich studentů je závislá na stipendiích, zatímco "bílé" univerzity dostávají podporu ze soukromých zdrojů. Univerzity se snaží situaci řešit vzájemným slučováním. Z toho však plyne jednak nebezpečí, že si osvojí elitářské chování, jed nak hrozba dalšího rozvoje rasismu.

Zavádění ukazatelů pro klíčové výkony v kanadských postsekundárních vzdělávacích institucích. Srovnávací analýza alokace finančních prostředků na kolejích a univerzitách podle výkonu ve třech kanadských provinciích: Ontariu, Albertě a Britské Kolumbii. Financování výzkumu pomocí veřejných a soukromých grantů. Podíl manažerů světových finančních skupin na řízení výzkumu a členství v orgánech univerzity.

Profesionální vyhledávání finančních zdrojů v institucích vysokoškolského vzdělávání vede k "akademickému kapitalismu"; změny v poskytovateli financí (granty, práce na smlouvy, státní zakázky) se odrážejí ve změně aktivit a postojů členů pedagogického sboru k podnikání ve výzkumu. Tlak veřejné sféry na rozšíření vzdělávací kapacity univerzit souběžně s tendencí odklonit výzkum do soukromé podnikatelské sféry v souvislosti s alokací finančních prostředků; porovnání situace na 11 univerzitách v USA.

Analýza politiky vysokoškolského vzdělávání v současné Austrálii; je určována soudobým rozporuplným globalizačním trendem; jak poskytnout co nejúplnější vzdělání v masovém měřítku při chronickém nedostatku finančních zdrojů. Integrace odborného a dalšího vzdělávání do sítě technických univerzit. Manažerská role univerzit při organizaci výzkumu a výroby. Spolupráce pěti uznávaných australských technologických univerzit pod vedením RMIT (Royal Melbourne Institute of Technology) při profilaci výzkumné činnosti financované místním průmyslem.

Program státní podpory práce s dětmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace (NNO) na léta 2004-2006. Program je vyhlašován poprvé na víceleté období. Je určen pouze NNO, které mají ve svých stanovách zakotvenou práci s dětmi a mládeží a splňují předem dané podmínky. Popis tří tematických oblastí, do kterých je Program členěn.

Text pokynu; úvodní ustanovení, vymezení příjemců dotace, podmínky poskytnutí státní dotace, postup hodnocení žádostí, výběrové řízení uvolňování a čerpání dotace, podklady k žádosti o dotaci, vyúčtování a vyhodnocení dotace, kontrola, účinnost.

Pokud nový daňový systém bude schválen (v navržené podobě), dotkne se zřetelně i výchovy a vzdělávání. Školy a školská zařízení v síti škol (se státem uznávanými programy) budou i nadále od daně osvobozeny. Naopak vyšší DPH (19%) budou platit ty vzdělávací subjekty, které poskytují komerční volnočasové aktivity a vzdělávací služby, ale jen v případě, že jejich roční obrat přesáhne 1 milion korun. Znění §57 zákona o DPH.

Stanovení rozsahu a forem použití finančních prostředků na DVPPzv a odbornou přípravu pracovníků s dětmi a mládeží. Poskytování a použití finančních prostředků na DVPPzv, podmínky financování odborné přípravy.

Neúspěšnost dosavadních pokusů o reformu slovenského školství. Potřeba zavedení deregulovaného tržního prostředí a provedení odpovídajících systémových změn. Návrh poukázkového modelu vzdělávání (v 1.etapě se bude týkat financování mimoškolního vzdělávání - každý žák obdrží poukázku v určité hodnotě, kterou může uplatnit v jím zvolené instituci mimoškolního vzdělávání).

Vliv přímého a nepřímého financování (vzdělávací poukázky, půjčky, školné, stipendia) na výkony vzdělávacích zařízení ve Velké Británii a v USA. Ekonomická, sociální a individuální návratnost investic do vzdělávání. Vývoj teorie lidského kapitálu, růst vzdělanosti a zaměstnanost v 50.-90.letech. Snižování vstupních investic v povinné školní docházce (př. zavádění homogenních škol). Systém finanční podpory studentů z rodin s nízkými příjmy prostřednictvím HEFCE (Rada pro financování vysokoškolského v zdělávání v Anglii).

Příčiny hospodářské konjunktury Irska v posledních 15 letech. Rozvoj lidských zdrojů; růst úrovně formálního vzdělávání obyvatelstva v produktivním věku a náklady na vzdělávání ve veřejném sektoru v porovnání se zeměmi OECD. Zahraniční investice do irského vzdělávacího systému a vývoje nových výrobních technologií.

Nedostatek finančních prostředků v německém školství. Otázky, zda jsou prostředky správně využívány a zda je přiměřené rozdělení finanční zátěže na státní a soukromý sektor. Srovnání podílu výdajů na školství z hrubého národního produktu v zemích OECD. Finanční situace německého školství v mezinárodním srovnání.

Využívání vzdělávacích poukázek jako nástroje pro financování vzdělání orientovaného podle poptávky. Závislost finančního příspěvku státu podle počtu přihlášených účastníků v určitém druhu školy. Očekávání spojená se zavedením poukázek na vzdělání (dosažení sociálně politických cílů, zvýšení výkonu působením soutěže mezi vzdělávacími zařízeními a větší svoboda volby vzdělání).

Od začátku školního roku 2003/4 je v SRN zaváděn (hlavně pod vlivem neuspokojivých výsledků dosažených v hodnocení PISA) celodenní výchovný systém na základních školách. Autorka stručně porovnává situaci ve Francii a v SRN a uvádí některé limitující faktory, které toto úsilí brzdí: je to zvláště nedostatek finančních prostředků, rozdělování financí a rozhodovacích pravomocí mezi centrum a vlády spolkových zemí a nedostatek a vysoký věk pedagogů. Různé přístupy k problematice.

Způsob financování školství v Rakousku. Finanční podpora ze strany obcí, spolkových zemí a státu. Financování podle typu škol (státní, soukromé) a podle počtu žáků. Školné na vysokých školách, které bylo zavedeno v r.2001.

Pokyn vymezuje obsah a zaměření rozvojového programu na podporu vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a určuje podmínky a postup pro poskytování a vyúčtování účelových dotací ze státního rozpočtu. Předkládání rozvojových projektů. V příloze - žádost právnické osoby o dotaci v rámci Rozvojového programu Státní informační politiky ve vzdělávání; formulář vyúčtování poskytnuté dotace školám v r.2004; přehled o úhradách plateb; hodnotící zpráva rozvojového projektu; tisková zpráva.

Sestavení rozpočtu pro krajské a obecní školy a školská zařízení pomocí agregovaných normativů. Výpočet agregovaných normativů podle počtu žáků a jejich výše pro r.2004. Zásady vyrovnávání mezikrajových odchylek v nákladovosti školství. Postup krajských úřadů při rozpisu finančních prostředků na jednotlivé školy.

Princip vytváření soustavy krajských normativů jako základního nástroje pro přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu. Metodický pokyn Zásady MŠMT pro zpracování rozpisu přidělení finančních prostředků má výrazněji oddělit financování vzdělávání jako služby prostřednictvím státu od dotování mezd v rámci objemu mzdových prostředků.

Úkoly a povinnosti krajských a obecních úřadů, doporučení MŠMT ČR.

Cíle a základní vymezení programu. Podprogramy a moduly. Příjemce dotace. Všeobecné podmínky pro poskytování, používání a vyúčtování poskytnutých dotací. Povinnosti příjemce dotace. Předkládání žádostí a projektů. Výběr projektů. Vymezení podprogramů.

Cíle a vymezení programu. Všeobecné podmínky pro poskytování a používání dotací. Vyúčtování poskytnutých dotací. Předkládání žádostí a projektů. Způsob výběru projektů, kritéria pro jejich posuzování. Vymezení podprogramů.

Právní předpisy a další důležité předpisy ke zpracování účetních závěrek. Metodické pokyny MŠMT. Vedení účetnictví. Obsah účetních závěrek a předávání účetních a finančních výkazů kapitoly 333 v roce 2004.

Resortní výkaz výnosů a nákladů, termíny zpracování a předání RV, obsahová skladba. V příloze - forma datového souboru v jednotné interní datové struktuře MŠMT, věcný význam jednotlivých polí. Vazby mezi analytickými účty účtového rozvrhu, řádky výkazu, zisku a ztráty a položkami rozpočtové skladby. Přehled doplňkových paragrafů a položek rozpočtové skladby - kapitola 333, stav k 23.3.2004.

Rozhovor s ministryní školství na téma: rozpočet školství na rok 2004, reforma maturity, nový školský zákon.

Rozhovor s vrchním ředitelem ekonomické sekce MŠMT o letošním boji mezi realitou a školským rozpočtem (rozpočet školství na rok 2004, normativní rozpis krajům, výše agregovaných normativů na rok 2004, platy učitelů atd.).

Text metodického pokynu. Obecná ustanovení. Všeobecné podmínky pro poskytování dotací, výběr rozvojových projektů a pro vyúčtování poskytnutých dotací. Předkládání a výběr rozvojových projektů. V příloze - formulář žádosti, formulář vyúčtování poskytnuté dotace, přehled o úhradách plateb - neinvestiční prostředky, hodnotící a tisková zpráva rozvojového projektu.

Určení dotace a způsob přiznání finančních prostředků. Konečný příjemce dotace a její čerpání. Vyúčtování dotace ředitelem školy a krajskými úřady. Závěrečná ustanovení.

Některé kraje hodlají finančně podpořit zájem základních a středních škol o evaluaci výsledků vzdělávání. Testování výsledků vzdělávání nabízí školám zpětnou vazbu: možnost porovnat výsledky své práce s ostatními. Autoři projektu Kalibro v článku seznamují školskou veřejnost s jejich představou evaluace škol a otevírají na toto téma diskuzi.

Zákon o veřejných zakázkách, který vstupuje v platnost 1.5.2004, přináší řadu nových podmínek i pro ředitele škol. Z jejich pohledu je na toto téma také veden rozhovor s ředitelem legislativního a právního odboru MŠMT.

Srovnání výdajů na žáka a studenta v jednotlivých zemích OECD a v České republice. Údaje jsou uvedeny za rok 2001 (školní rok 2000/2001, finanční rok 2000, případně kalendářní rok 2001). Podíl výdajů na školství na celkové výši hrubého domácího produktu v letech 1995-2002.

Výsledky mezinárodního srovnávání výdajů na veřejné a soukromé vzdělávání v letech 1995 a 2000 ve vybraných zemích (provedené OECD). Česká republika se zařadila mezi 9 z 29 vyspělých zemí, které vydávají na vzdělávání méně než 5% HDP.

Schéma vzdělávacího systému České republiky podle základních termínů mezinárodní klasifikace vzdělání ISCED97. Výdaje na žáka v ČR v primárním, sekundárním a terciárním vzdělávání v porovnání se zeměmi OECD. Podíl výdajů na vzdělávání ve vztahu k HDP. Vyučovací povinnost učitelů. Platy učitelů. Průměrná velikost třídy. Počet žáků na učitele. Vzdělanost obyvatel. Přístup k terciárnímu vzdělávání.

Podle statistik EU dává ČR na vzdělání skoro nejmenší díl svých prostředků z kandidátských zemí EU. Srovnání rozšířené Evropy staví české finance pro vzdělání na předposlední místo před Řecko a za Slovensko. V jednom však české školství vyniká: dvě pětiny svých prostředků využívá na vybavení a školní budovy. Většina zemí dnešní unie využívá čtyři pětiny k placení učitelů a jen zbytek míří do vybavení či výstavby škol. V grafu je uvedeno, kolik kdo v Evropě dává do vzdělání.

Způsob poskytnutí účelové dotace a její výše. Konečný příjemce účelové dotace a její určení. Vyúčtování účelových prostředků ředitelem školy a krajskými úřady. V příloze - specifikace lokální počítačové sítě (LAN) školy. * * * * *

Niektoré základné pojmy a oblasť platnosti. Vymedzenie právomocí a povinností jednotlivých subjektov v súvislosti s finančným zabezpečením vzdelávania. Financovanie vzdelávania a školských služieb.

Snaha uplatniť v novele zákona 506 o financovaní školstva myšlienky z programového vyhlásenia vlády. Viaczdrojové financovanie a jeho vyššia efektivita prostredníctvom normatívneho financovania na žiaka. Priestor pre obecné a regionálne samosprávy na obnovu školskej infraštruktúry. Presun kompetencií školám z oblasti podporných školských služieb - metodickej a poradenskej činnosti.

Nedostatok financií v rezorte školstva. Prechod materských, stredných a základných škôl pod samosprávu. Pokusy o zrušenie platovej tabuľky. Nevhodnosť spôsobu, ktorým sa v školstve zabezpečujú financie.

Výdaje na školství v Polsku v letech 1990-2001, jejich zdroje a rozdělení na jednotlivé stupně škol. Rozdíly mezi městskými a vesnickými školami, nárůst počtu dětí, které do školy dojíždějí. Největší část finančních prostředků je nyní vynakládána na žáka na prvním stupni základní školy, ukazuje se však, že by bylo třeba situaci změnit ve prospěch gymnázií. Vybavení škol (výpočetní technika, tělocvičny) ve městech a na vesnicích a finanční zajištění oprav školních budov.

I když v polském školství probíhá školská reforma, která by mimo jiné měla prohloubit jeho demokratizaci a umožnit všem žákům rovný přístup ke vzdělání, ukazuje se, že mnohdy je to zcela opačně. Je to způsobeno tím, že do školství neproudí dostatečné množství finančních prostředků. Školy řídí obce, které jsou často nuceny je uzavírat a rušit mateřské školy i školní družiny, zvláště na malých a chudých vesnicích. Úroveň škol se proto značně liší.

Francouzské ministerstvo školství připravuje pro příští školní rok snížení objemu finančních prostředků pro lycea. Nejhůře budou samozřejmě postižena ta zařízení, která navštěvuje většina žáků ze sociálně slabých rodin. Opatření, která budou muset školy přijmout, závisí vzhledem k prosazované decentralizaci řízení školství na vedení každé z nich. Autorka se zabývá některými možnostmi, které mají. Mezi zainteresovanou veřejností vyvolává tato situace vážné obavy o kvalitu středoškolského vzdělávání.

Problematika financování školství ve Francii. Rozpočet na školství byl snížen, proto se vláda musí snažit, aby peníze, které jsou k dispozici, byly vynaloženy skutečně účelně. Někteří odborníci právě v tom vidí jádro problému a poukazují na to, že při stejném objemu financí mají jednotlivé školy značně rozdílné výsledky. Těžko řešitelná je také letitá disproporce ve financování lyceí a vyššího středního školství (lycea jsou na tom velmi dobře, i když stupeň vzdělání, který poskytují, je nižší než u gymnázií).

Výsledky nedávných případových studií vývoje evropských ekonomik ve 20.století odhalily existenci dvou rozdílných vzorců ve vztahu mezi ekonomickým růstem či stagnací a výdaji na vzdělání. U vysoce rozvinutých ekonomik se lišil tento vztah v období před 2.světovou válkou a po ní (Francie, Velká Británie, Německo), v případě Španělska se tento vztah nezměnil. Článek zjišťuje, jak se vyvíjel vztah mezi ekonomikou a výdaji na vzdělávání v Portugalsku a konstatuje podobnost s vývojem ve Španělsku.

Rozdíly ve výdajích na školství ve vlámském a valonském regionu (včetně výdajů na jednoho žáka základní školy, střední školy a univerzitního studenta). Na financování školství se podílejí jak regiony, tak federální vláda.

Soukromé a veřejné financování vzdělávání ve Švýcarsku v porovnání se zeměmi OECD. Teorie lidského kapitálu - pojetí soukromých, státních a veřejných výnosů ze vzdělávání. Výpočty soukromých a veřejných nákladů na vzdělávání na všech úrovních vzdělávání ve Švýcarsku. Elasticita nabídek na vzdělávání podle poptávky trhu práce. Vliv technologického pokroku na stále stoupající kvalifikovanost pracovní síly.

Národní vzdělávací systém v Indonésii. Počet žáků v jednotlivých typech škol. Školy jsou přeplněné, učitelé pobírají velmi nízké platy a kurikulum volá po reformě. Práce učitelů, jejich kvalifikace. Často si musejí hledat druhé zaměstnání.

Financování evropských vzdělávacích programů SOKRATES, LEONARDO a TEMPUS Evropskou unií prostřednictvím oddělení pro zahraniční styky vysokých škol. Modifikace těchto programů v SRN a úloha národních vzdělávacích agentur při jejich realizaci v členských zemích. Problémy s finanční realizací programů vzhledem k jejich akčnímu rádiu.

Příprava kraje Vysočina na vstup do Evropské unie zejména v oblasti využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro oblast rozvoje regionu včetně vzdělávání. Představení Akčního plánu na zvýšení absorpční kapacity pro čerpání fondů EU. Další informace o přípravě kraje a jeho škol na situaci, kdy samy školy a jiné organizace se svými kvalitními programy budou ucházet o finanční prostředky pro svůj rozvoj, jsou v následujícím článku na s.3.

Možnost českých škol a školských zařízení čerpat peníze z Evropského sociálního fondu v rámci operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Priority tohoto programu: rozvoj celoživotního vzdělávání, zkvalitňování vzdělávání, podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje. Specifické okruhy námětů, na něž je financování projektů zaměřeno. Informace pro školy o přípravě obsahu a časové organizace projektů.

Krátce z historie učitelských platů od r.1869 (kdy byly zrušeny učitelské naturální dávky) do současnosti. Zásadní opatření v r.1875 - učitelky byly zrovnoprávněny (co do odměňování) s muži-učiteli (do té doby pobíraly pouze 80% mzdy mužů). Koncem 19.stol. přestávali být učitelé základní školy placeni podle velikosti obce a byli zařazeni do tří hodnostních kategorií. Platy učitelů v letech předmnichovské republiky, v poválečném období, před rokem 1989 a v současnosti.

Profesoři v dolnosaských univerzitách mohou být nyní odměňováni mzdou podle výkonu. To platí podle novely, která vstoupila v platnost v loňském roce. Pro nově jmenované univerzitní profesory předepisuje zákon pouze výkonovou mzdu. Se zavedením výkonové mzdy začaly v lednu 2003 technické vysoké školy.

Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě č.330/2003 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst.1 (nepedagogičtí pracovníci) a odst.2 (pedagogičtí pracovníci).

Metodický pokyn MŠMT jako orientační pomůcka ředitelům a odpovědným zaměstnancům škol při přeřazování zaměstnanců do platových tříd podle nového šestnáctitřídního katalogu prací (úplné znění je na webových stránkách MŠMT). Doporučení MŠMT k charakteristikám jednotlivých profesí; týká se pouze pedagogických pracovníků.

K metodickému pokynu MŠMT pro zařazování učitelů mateřských, základních a středních škol (včetně speciálních, uměleckých a odborných) do šestnáctitřídní platové tabulky na základě nového katalogu prací. Charakteristika výchovně vzdělávacích činností ve třídách 11-13. Předepsaná kvalifikace ředitelů škol a jejich zástupců.

Hlavním požadavkem stávkujících učitelů (přes 70 tisíc lidí a více než 3 tisíce škol) je zvýšení platů ve školství. Jde o to, aby vláda zafinancovala šestnáctitřídní tarifní stupnici tak, aby výrazně narostly platy pedagogických pracovníků a nedošlo k žádnému poklesu u pracovníků nepedagogických. V článku jsou uveřejněny názory na proběhlou stávku z řad učitelů, poslanců, senátorů i rodičů.

Zařazení zaměstnance do platové třídy a platového stupně. Platový tarif a zvláštní příplatky. Stupnice platových tarifů.

Rozpis rozpočtu pro jednotlivé kraje ČR na r.2004. Organizace a časový limit přidělování finančních prostředků krajským a obecním školám. Příprava dohadovacího řízení k rozpočtům škol. Závislost vývoje nenárokových složek platu učitelů na agregovaných normativech.

Celkový objem finančních prostředků na platy pro regionální školství v r.2003. Rozpočtovaný a skutečný průměrný měsíční plat pedagogických i nepedagogických pracovníků. Snížení počtu zaměstnanců regionálního školství v r.2003 oproti r.2002.

Dosavadní tarifní systém odměňuje učitele podle počtu odučených let. MŠMT chce tento systém reformovat. Nástrojem k tomu má být zákon o pedagogických pracovnících. Podle něho by se součástí tarifů měla stát kvalifikace (tj. především snaha, se kterou si učitelé během své kariéry budou chtít doplňovat vzdělání). Větší rozptyl v platech podle odborných kvalit učitele umožní chystaný přechod na nový šestnáctitřídní tarifní systém.

Běžná pracovní náplň třídního učitele na základní škole a jeho finanční ohodnocení za třídnictví. Autorka poukazuje na fakt, že pracovní nasazení a odpovědnost třídního učitele neodpovídá jeho průměrné odměně (tj. 500 Kč měsíčně).

Platy pedagogických a nepedagogických pracovníků ve školství v ČR v souvislosti s reformou veřejných financí. Způsob rozpisu finančních prostředků pro regionální školství na rok 2004. Vyrovnávání odchylek ve výši výdajů na vzdělávání žáků v jednotlivých regionech.

Ministryně školství se vyjadřuje k problematice učitelských platů a stávce učitelů, k průběhu realizace projektu Internet do škol, k připravovanému školskému zákonu a k zákonné úpravě domácího vzdělávání.

Nařízení vlády č.330/2003 s komentářem, pracovní pomůcka ke stanovení započitatelné praxe, výňatek z katalogu prací, výňatek z katalogu prací nepedagogických pracovníků ve školství.

Dvě šestnáctitřídní platové tabulky, které stanovují nové tarify pro pedagogické a nepedagogické pracovníky ve školství (s platností od r.2004). Vyňato z nařízení vlády č.330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

Od ledna 2004 by se mohly platy učitelů zvednout o částku vyšší než kdykoli jindy v minulosti. Bude to díky šestnáctitřídnímu platovému systému. Nejvíce si polepší učitelé základních škol (až čtrnáctiprocentní nárůst). Většina středoškolských učitelů dostane navíc pouze dvě procenta. Platy učitelů v tabulce: současný stav a návrh ministerstva školství pro rok 2004.

Výsledky šetření (provedené Ústavem pro informace ve vzdělávání), které mělo zjistit, jak dopadlo v praxi přeřazování školských pracovníků (pedagogických i nepedagogických) do nových tarifních tříd platných od 1.1.2004 (tj. do šestnáctitřídní platové tabulky). Šetření se týkalo reprezentativního vzorku pokrývajícího 91,5% všech školských subjektů.

Platové předpisy platné od 1.1.2004 v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech. Charakteristiky platových tříd 1-16. Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů.

Údaje tiskového materiálu Ústavu pro informace ve vzdělávání zahrnují mimo prostředky státního rozpočtu (kapitola 333-MŠMT) i ostatní zdroje za ostatní kapitoly. Vývoj platů a mezd zaměstnanců a učitelů na jednotlivých typech škol a jejich relace k průměrné mzdě v ČR v letech 2000 až 2003.

Pravidla pro ředitele škol týkající se odměňování učitelů na základě objektivního osobního hodnocení. Spolupráce ředitele na vypracování kritérií odměňování s učiteli. Možnosti využití jiných než finančních forem odměny kvalitní práce učitelů.

Rozhovor s ministryní školství na téma: učitelské platy a nová šestnáctitřídní platová tabulka, kariérní řád a další vzdělávání učitelů, školský zákon a státní maturita.

Vybrané ukazatele publikace OECD, které předložil Ústav pro informace ve vzdělávání. V publikaci, pokud není uvedeno jinak, jsou zveřejněny údaje za rok 2001. Počet vyučovacích hodin učitelů v ČR a ve vybraných zemích OECD. Srovnání platů učitelů v zemích OECD po patnáctileté praxi, na konci kariéry a na jejím začátku (tj. plat začínajícího učitele).

Proč je tak propastný rozdíl v příjmech českých vysokoškolských pedagogů? Na tuto otázku se pokouší odpovědět několik odborníků z oblasti vysokého školství. Připojená tabulka porovnává celkové a průměrné měsíční mzdy VŠ učitelů podle jednotlivých vysokých škol za rok 2003.

Vyhláška určuje druhy škôl a školských zariadení, v ktorých sa zamestnanci podieľajú na zdravotnej starostlivosti pre deti a mládež. Týmto zamestancom sa ich tarifný plat môže zvýšiť o 15 percent.

Odborná analýza miezd v národnom hospodárstve a školstve v SR od roku 1989 do roku 2002. Vývoj priemerného nominálneho platu v školstve v porovnaní s priemernou nominálnou mzdou v národnom hospodárstve, a to tak hrubej nominálnej mzdy, ako aj čistej nominálnej mzdy, t.j. po odčítaní príslušného povinného poistného a dane zo závislej činnosti (daň zo mzdy). Analýza vývoja reálnych hrubých miezd ako aj čistých miezd. Záver: platy učiteľov za celé sledované obodobie značne zaostávajú za priemerom v NH SR.

Limit osobného príplatku je rovný 65 percentám platovej tarify najvyššieho platového stupňa platovej triedy, do ktorej je zamestnanec zaradený (u pedagogických zamestnancov 67 percent).

Výzkum na vzorku vysokoškolských pedagogů z 219 škol vybraných z celého území USA. Spokojenost se zaměstnáním a s platem podle předmětu, který vyučují, z hlediska zeměpisného, podle pohlaví, věku, postavení ve škole a definitivy. Výdsledky v tabulkách.

Přizpůsobování výzkumu na australských univerzitách komerčním zájmům průmyslu a nízké finanční ohodnocení vzhledem k ostatním profesím vede ke ztrátě prestiže povolání vysokoškolského učitele. Vládní redukce finanční podpory univerzit jsou příčinou decentralizačních změn v jejich ekonomickém řízení; alokace finančních prostředků prostřednictvím řídících pracovníků fakult-manažerů výzkumu. Postoje studentů doktorského studia k jejich možné budoucí vědecké kariéře v současných ekonomických podmínkách.

Cílem MŠMT je prostřednictvím navrhovaného projektu pomoci žákům a jejich rodičům v krajní situaci, kdy zrušení školy v domovské obci přinese problém s dopravou dětí do školy v jiném místě, a který nelze řešit jinak než s pomocí podpory státu. Základní parametry projektu a jeho finanční zajištění.

Výkonová analýza školského stravovania (stravovacie zariadenia podľa zriaďovateľa, stravovanie podľa druhu škôl a školských zariadení, personálne obsadenie zariadení a percento stravovaných žiakov z celkového počtu žiakov na školách podľa jednotlivých krajov). Finančná analýza (čerpanie prostriedkov štátneho rozpočtu podľa jednotlivých krajov za rok 2002). Opatrenia MŠ SR v oblasti školského stravovania.

Ciele školského stravovania. Skladba jedálneho lístka a príprava jedál. Obsahová štruktúra pokrmov. Čo je zakázané podávať v školskom stravovaní. Všeobecné požiadavky na manipuláciu s potravinami a prípravu pokrmov a jedál.

Výklad pojmu "školní jídelna". Evidence školních jídelen (ŠJ) v síti škol. Hygienická způsobilost ŠJ - doložení žádosti o zařazení do sítě škol. Financování jednotlivých typů zařízení školního stravování.

Odlišný typ stravování může být důvodem pro obtížnou adaptaci dítěte v mateřské škole. Zkušenosti MŠ, kde se snaží řešit obtíže dětí s jídlem. Motivace dětí k jídlu, aby neztrácely chuť - poznávací témata o zdravé výživě, zelenině a ovoci, chuťové hádanky aj. Jídlo nesmí být pro dítě stresem nebo trestem. Jíme, abychom byli zdraví.

Zásady financování a úhrad poskytovaných ubytovacích a stravovacích služeb. Zásady vedení účetnictví. Dopady vyplývající z realizace metodického pokynu na státní rozpočet. V příloze - způsob stanovení cen za ubytování, stravování a užívání jednacích prostor. Stanovení ceny za stravování. Stanovení ceny za užívání či pronájem jednacích prostor.

Prázdninová činnosť organizovaná formou stálych, či putovných pobytov detí ako súčasť priamej výchovnej práce školského klubu detí. Predbežný projekt dvoch typov letnej táborovej činnosti - týždenný alebo s dennou dochádzkou.

Historie prázdninových kolonií ve Francii: začaly vznikat v poslední čtvrtině 19.století a umožňovaly městským dětem pobyt na venkově. Byly koncipovány jako zdravotní nebo výchovné tábory (další možností bylo umístění dětí do venkovských rodin). Výchovné tábory organizovala hlavně katolická církev, protože byla přesvědčena, že děti potřebují stálý dozor. Rodiče těmto táborům dávali přednost. Jejich rozvoj mezi oběma válkami (vznik centra pro aktivní výchovu r.1937) a vyvrcholení jejich činnosti kole m r.1962.

Co je třeba udělat, abychom vedli děti k odpovědnosti. Jak odpovídat dětem na jejich žádosti o peníze, jak se stavět k žadonění: "Mami, koupíš mi to?" Jakou cenu mají peníze. Umění nakupovat. Kapesné, výplata, peníze na požádání, společná pokladna. (Podle knihy Nessia Laniada Děti a peníze, která vyšla v nakladatelství Portál).

Autor analyzuje ekonomické aspekty spoplatnenia vysokoškolského vzdelávania vychádzajúc z teórie verejnej ekonómie. Pozitívne sa vyjadruje k vytvoreniu viaczdrojového systému financovania v ktorom vidí pre budúcnosť tlak na zvýšenie kvality, finančnej stability a celkové vyriešenie problémov vo výchovno-vzdelávacej činnosti a vedeckovýskumnej práci vysokých škôl.

V mnoha zemích vznikla nutnost, aby se studenti finančně podíleli na chodu své vysoké školy. Za tím ve většině případů stojí vláda či sami daňoví poplatníci. Empirický výzkum z několika zemí světa, který dokumentuje tuto skutečnost a zaznamenává i odpor vůči těmto poplatkům. Granty a studentské půjčky. Autor dochází ke zjištění, že finanční spoluúčast studentů a rodičů bude nevyhnutelná na základě potřeby větších finančních výdajů škol i zvětšujících se nároků na státní pokladnu.

Rozhovor se týká neudržitelnosti současného systému financování vysokého školství a nutností jeho reformy. Podle Petra Matějů by reforma měla začít přechodem vysokých škol na tzv. binární systém, tj. student projde nejprve bakalářským studiem, ukončí ho, a pak pokračuje dál (ne nutně na škole, kde začal bakaláře). Druhým kolem reformy by mělo být zavedení spoluúčasti studenta na hrazení nákladů jeho studia (školné). I SRN již zahájilo vážnou debatu na toto téma.

V rozpočtech evropských vysokých škol jsou studijní poplatky jen nepatrným podílem na celkových nákladech studia. Jen ve Velké Británii obdrží univerzity 20 % z celkových nákladů ve studijních poplatcích. V SRN bylo zjištěno, že studijní poplatky pokrývají náklady nejvýše z 15 %. Požadavek vysokých škol - více svobody a samostatnosti.

Výběr a jmenování lektora/postgraduálního studenta. Financování programu. V příloze - požadavky na lektora stipendijního programu pro česká studia na Ústavu slovanských studií Univerzity Glasgow.

Analýza politiky sociální inkluze ve vysokoškolském vzdělávání v Anglii, Walesu, Skotsku a Severním Irsku, která umožňuje studovat i studentům ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí. Formy a výše státních příspěvků na studium (školné, odměny, stipendia) a školská legislativa umožňující jejich poskytování. Metodou klastrové analýzy se shromažďují základní demografické údaje ze sociálně a ekonomicky příbuzných regionů (charakter trhu práce, bydlení) pro Radu pro financování vysokoškolského vzdělávání v Anglii, poskytující univerzitám příspěvky na studenty z chudých oblastí.

V blízké době by se měl změnit systém přidělování podpory na ubytování studentů VŠ, kteří bydlí mimo okres, v němž má sídlo vysoká škola. Příspěvek na bydlení (670 Kč) by dostávali studenti přímo "na ruku", bez ohledu na to, zda bydlí ve VŠ kolejích nebo někde v "privátu". V tabulce je uvedena (podle jednotlivých VŠ) situace s dotacemi dnes a jak by se měla změnit v budoucnu.

Ministerstvo školství připravuje návrh nového systému přidělování prostředků na bydlení vysokoškolských studentů. Návrh vychází z toho, že peníze by již nedostávala kolej, ale přímo student na ruku. Peníze by dostávali i studenti bydlící mimo školní zařízení, např. v tzv. privátech.

Podmienky prijatia na vysokú školu alebo univerzitu v Rakúsku. Školský rok. Žiadosť o prijatie. Štipendiá. CEEPUS - Stredoeurópsky výmenný program pre univerzitné štúdiá.

Charakteristika DAAD Nemeckej akademickej výmennej služby. Rozdelenie a charakteristika štipendií (študijné, výskumné, umelecké a pre letné jazykové kurzy.) Ďalšie programy finančne podporované DAAD.

Podmienky uchádzania sa o štipendium. Štipendia na základe bilaterálnych dohôd. Materiály vyžadované k prihláške.

The British International School of Prague (BISP) vyhlašuje výběrové řízení pro české studenty ve věku 16-17 let - nabídka dvouletého stipendia. Možnost zapojení do tzv. International Baccalaureate programu ukončeného zkouškou IB (mezinárodní maturita). Úspěšní absolventi mají možnost studovat na univerzitách po celém světě.

Informácie o výbere štipendistov zmiešanou slovensko-nemeckou komisiou DAAD (Nemecká akademická výmenná služba), ktorý sa uskutočnil na Slovensku. Uvedené štatistické údaje o štipendiách DAAD pre slovenských študentov, vysokoškolských učiteľov v r.1990-01, prehľad priemernej výšky štipendií, náklady na štipendiá na jeden rok atď.

Přechod k masovému systému terciárního vzdělávání ve státech Evropské unie v posledním desetiletí se dostává do rozporu s rostoucí redukcí veřejných výdajů na vzdělávání. Systém studentských půjček (podmínky poskytování a splácení po ukončení studia, záruky půjček) a soukromých i veřejných grantů v terciárním vzdělávání v zemích EU. Srovnávací analýza počtu studentů v terciárním vzdělávání, individuálních a veřejných nákladů na studium, podíl hrubého domácího produktu na vzdělávání v zemích OECD. Pr ofesionální mobilita a mobilita studentů v Evropě.

Britský výzkum analyzuje vztah mezi výší dluhu univerzitního studenta, jeho postojem k dluhu a duševním zdravím a pohodou. Výzkum probíhal mezi studenty prvních 3 ročníků studia a sledoval tento vztah ve vztahu k demografickým údajům jako je pohlaví, věk, národnost a zaměstnání při studiu.

Britský výzkum se zaměřil na důvody práce vysokoškolských studentů během jejich studia a na názory zaměstnavatelů na přínosnost přijímání zaměstnání studenty během studia pro jejich zaměstnatelnost po studiu. Sledoval pozitivní a negativní dopady práce při studiu, získané dovednosti, které lze uplatnit v příštím povolání a vliv práce při studiu na získání stálého místa po ukončení školy.

Upozornenie na organizácie a agentúry, ktoré informujú o možnostiach praxe a práce v zahraničí. Patria medzi ne: študentské organizácie, AIESEC, BEST, ELSA, IAESTE, SLOMSA, Agentúra ANO atď.

Výsledky rozsáhlého výzkumu vývoje přijímání krátkodobého zaměstnání studenty Northumbria University, Velká Británie, a jeho dopadu na studijní výsledky. Častý důvod vyhledávání zaměstnání studenty: snížení studijní půjčky. Potvrzení negativního dopadu zaměstnání na studijní výsledky - výrazné rozdíly v prospěchu zaměstnaných studentů a studentů nevyhledávajících zaměstnání při studiu. Potřeba vyvození závěrů pro změnu způsobu financování vysokoškolského studia.