Aktuální bibliografické informace

Výzkum PISA, který měřil dovednost ve zpracování dat a koncepční porozumění na příkladu tří otázek z přírodních věd u studentů z Finska, Norka, Dánska, Švédska a Islandu. Srovnání výsledků z hlediska pohlaví studentů a mezi jednotlivými zeměmi v podobě klastrové analýzy. Srovnání s ostatními zeměmi OECD.

Výzkum PISA, který zkoumal souvztažnost mezi sociálním, ekonomickým a kulturním zázemím studentů a jejich gramotností v přírodních vědách. Ukázalo se, že zatímco vztah mezi sociálně-ekonomickým prostředím a gramotností je poměrně slabý, kulturní prostředí studenta hraje v jeho znalostech důležitou roli. Potřeba větší péče studentům s nižším kulturním kapitálem.

Od 90.let je Japonsko považováno za zemi s vynikajícím školním úspěchem studentů, což potvrdila řada mezinárodních testů. Nová reforma z r.2002 vyvolala mnoho kontroverzních názorů. Tzv. vzdělávání "malého nátlaku" - redukce kurikula, zrušení sobotní výuky - vyvolalo debatu o krizi ve školních výsledcích žáků. Změny, které iniciovalo ministerstvo školství, jejich kritici i zastánci. Odstrašujícím vzorem pro Japonsko je americká školská reforma, samo Japonsko se stalo vzorem pro mnohé země, včetně evropských.

Zavádění reformy založené na plnění norem probíhá v celých Spojených státech. Zatímco závěrečné zkoušky na střední škole jsou staré už bezmála sto let, nově byly zavedeny diplomy pro přípravu na studium na vysoké škole. Výzkum zavádění reformy na školách ve státě New York ukázal, že důležitou roli hrají místní podmínky a zvyklosti. Studenti s horším prospěchem. Alternativní způsoby výuky. Výsledky v tabulkách.

Školská reforma v USA zahrnuje větší autonomii škol, avšak ve skutečnosti se tento plán nedaří realizovat. Výzkum uplatňování reformy v okrese Oakland v Kalifornii. Autorka sbírala údaje formou rozhovorů, z vlastního pozorování a ze zápisů. Ukázky rozhovorů. Zjistila, že v mnohých ohledech se místní politici vracejí k tradičnímu postupu "odshora dolů" díky problémům, na které často narážejí.

Pohled na dvě britské longitudinální studie (National Child Development Study a British Cohort Study70). Průměrné výsledky v matematice a četbě poukázaly na skutečnost, že existují rozdíly mezi sociálními vrstvami, etnickými skupinami a oběma pohlavími, avšak neprokázaly rozdíly mezi regiony a místními vzdělávacími autoritami. Nevýhody longitudinálních studií, ukázky z obou studií.

V Jihoafrické republice má být v r.2005 zavedeno do škol nové kurikulum. Nedostatek učitelů přírodních věd a matematiky. V mnoha školách se ještě vyučuje podle starých zažitých metod a se špatnými výsledky. Projekt Univemalashi v provincii Limpopo jako vzorec pro nový model výuky. Workshopy pro učitele, spolupráce s rodiči. Studie předběžného hodnocení projektu, rozhovory s učiteli. Model profesního rozvoje učitele.

Vzdělávací standardy představují normy, které mají být ve výuce splněny. Autor se zabývá otázkou, zda je možné odstranit nedostatky v německém školském systému zavedením vzdělávacích standardů. K všeobecnému vzdělání patří kromě vědomostí také sociálně etické a osobní postoje a schopnosti. V dalších příspěvcích v tomto čísle časopisu se autoři dále vyjadřují (skepticky i souhlasně) k zavedení vzdělávacích standardů.

Ve školách jsou zaváděny různé formy srovnávacích prací a testů. Autor se v příspěvku snaží zjistit, za jakých podmínek taková srovnávání přispívají ke zlepšení žákovských výkonů. Zkušenosti ze souborné střední školy ve výuce matematiky.

Snahy o vnitřní reformy v německém školství s cílem zesílené individuální podpory žáků, zvýšení kvality vyučování a zlepšení prostupnosti školství. Horizontální prostupnost různých druhů škol by se mohla zvýšit rozsáhlým obsahovým a kvalitativním sjednocením učebních plánů. Přechody mezi jednotlivými školami mají být usnadněny a podporovány.

Školská reforma v SRN a národní vzdělávací standardy jsou podstatným krokem k trvalému zajišťování kvality v německém školství. Německý svaz filologů vítá výrazný trend k větší srovnatelnosti škol ve spolkových zemích i mezi jednotlivými spolkovými zeměmi. Požadavek vzdělávacích standardů s uvedením závazných kompetencí a znalostí, které mají žáci v určitém časovém rozpětí získat.

Ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko mohou vysoké školy vybírat své budoucí studenty podle zájmu a motivace (ne podle maturitního vysvědčení). Tak si zajišťují studenty, kteří ze studia neodpadnou v prvních dvou ročnících a mají výborné studijní výsledky. Souhlas studentů se způsobem výběru, ocenění práce vysokoškolských učitelů.

Rady vysokoškolským pedagogům pro přípravu přijímacího pohovoru s uchazeči o studium. Sestavení výběrové komise, určení přiměřeného času pro jednoho uchazeče, zaznamenání poznatků do standardizovaného dotazníku. Uchazeč má mít možnost objasnit svou motivaci ke studiu. Možnost tréninku profesionalizace rozhovoru s uchazečem v kursech.

Nástin struktury přijímacího rozhovoru vysokoškolského pedagoga s uchazečem o studium. Biografické prvky, vlastní charakteristika uchazeče, otázky zjišťující sociální schopnosti uchazeče, flexibilitu, schopnost řešení konfliktů, schopnost argumentace, studijní motivaci, kritičnost atd.