Aktuální bibliografické informace

Postavení studentů a postoj orgánů řízení a managementu univerzit v novém podnikatelském prostředí mají upravovat služby ombudsmana. Na Mezinárodní konferenci ve Vídni v září 2003 byly představeny systémy právního zastoupení studentů v USA, Kanadě, Austrálii, Nizozemsku a SRN. Vznik evropské sítě ombudsmanů v Amsterodamu (ENOHE) upravující právní vztahy mezi studenty a institucemi ve vysokém školství. Návrhy na zřízení instituce ombudsmana v podobě nadregionálních rad v Rakousku.

Orientace mongolské ekonomiky na požadavky trhu po r.1989 a její odraz na struktuře ekonomických oborů na Národní univerzitě v Ulánbátaru. Vznik Školy ekonomických studií a pěti nových univerzit. Zavedení angličtiny jako prvního cizího jazyka. Redukce vládní podpory univerzit. Studijní poplatky. Privatizace institucí vysokoškolského vzdělávání v Mongolsku. Manažerské řízení vysokoškolských učitelů a jejich smluvní povinnosti při rozvoji kurikula.

Vývoj systému akademických hodností v pevninské oblasti Číny od r.1935. Zavádění nových hodností v posledních dvou desetiletích v souvislosti se specializací v nově vznikajících profesích administrativních, manažerských, technických a obchodních. Problém záruky kvality vzdělávání při masovém nedostatku vysokoškolských učitelů a studijních materiálů a nepoměr počtu studentů v bakalářském a magisterském typu studia.

Rozšíření vysokoškolského vzdělávání v Japonsku a jeho výrazný vliv na kvalitu práce v posledních dvou desetiletích. Statistickou metodou Divisia byly měřeny změny v indexu kvality práce u absolventů technických nebo nižších kolejí ve věkových kategoriích od 17 do 65 let a porovnávány s výkonem absolventů čtyřletých technických kolejí, ostatních středních škol a bez středoškolského vzdělání.

Hodnocení vysokých škol a univerzit ve třech čínských velkoměstech formou dotazníkového šetření reprezentativního vzorku vysokoškolských studentů a učitelů; kvality studijních programů, úrovně výuky, učebních materiálů, organizaci zkoušek a přípravu distanční formy vzdělávání. Zároveň výzkum hodnotí úroveň spolupráce mezi třemi stupni řízení čínského vysokého školství; národním, privinciálním a krajovým.

Vysoké školství v Saúdské Arábii je charakterizováno třemi sociálně ekonomickými faktory: limitací počtu studentů (kapacity vysokých škol a univerzit), vyčerpaností finančních zdrojů a absencí měřítek kvality. Slibným podnětem k oživení školství je zakládání soukromých kolejí a vývoj postsekundárních vzdělávacích programů. Organizační struktura univerzit a jejich centrální unifikované řízení státem.

Analýza vývoje sektoru dalšího (postsekundárního nevysokoškolského) vzdělávání ve Velké Británii, který postupně přešel od zanedbávání ze strany vlády a politiků k jejich stále většímu zájmu a zároveň většímu stupni regulace. Mapuje vznik národních standardů pro učitele tohoto sektoru, organizace FENTO, povinných kvalifikací učitelů a dalších iniciativ. Požadavek strategičtějšího plánování a obava z přílišné regulace sektoru.

Budování základního vzdělávání za vlády krále Gustava III. (1771-1808) ve Finsku; bylo tehdy součástí Švédska. Počátky prvotního veřejného vyučování spjaté s činností luteránské církve. Základní a zemědělské vzdělávání organizované komunitami farmářů. Založení školských fondů. Ahlmanovy školy profesního vzdělávání pro nejchudší vrstvy obyvatelstva. Vzdělávání bývalých vězňů.

Pedagogický výzkum zjišťující, jaký vliv má na rozdíly ve čtení 9letých žáků kulturně ekonomické prostředí rodin žáků a zda jsou venkovské školy schopny vytvořit stejně podnětné prostředí jako městské. Data pro testy čtení (základní čtecí dovednosti a reprodukce textu) a funkčního čtení (získávání informací z tabulek, diagramů a map) byla sebrána od 3400 žáků ve 124 švédských primárních městských a venkovských školách.

Národní vzdělávací systém v Indonésii. Počet žáků v jednotlivých typech škol. Školy jsou přeplněné, učitelé pobírají velmi nízké platy a kurikulum volá po reformě. Práce učitelů, jejich kvalifikace. Často si musejí hledat druhé zaměstnání.

Ačoliv během posledních dvaceti let proběhlo ve Španělsku několik právních úprav ve školství, výsledky studentů nejsou uspokojivé a volají po dalších změnách ve vzdělávacím systému. Má na tom svůj podíl několik faktorů, např. malá důvěra v reformu, nedostatek financí či nedostatek vůle aplikovat něco nového. Doporučení autorů k zavedení reformního programu, který by zlepšil situaci ve španělském školství.

Článek se na základě výsledků z terénních výzkumů zabývá úrovní rovnosti v základním školství, kde stále ještě existují rozdíly mezi chlapci a děvčaty či mezi bohatšími a chudšími žáky. Dívky, chudé děti z vesnických oblastí a děti z etnických menšin jsou pozadu za dominantními skupinami jak v počtu žáků navštěvujících školu, tak i ve školních výsledcích. Vláda i nevládní organizace však podnikají kroky k nápravě.

V 90.letech udělala Čína velký krok vpřed, když zvýšila počet gramotných z 83 na 91 procent. Nyní stojí před úkolem zavést programy pro čerstvě gramotné zemědělce, protože mnoho z nich ztrácí své znalosti a upadá znovu do negramotnosti. Některé z dosavadních programů mají velmi nízkou úroveň, hlavním důvodem je nedostatek financí. Doporučení autorů, jak tyto programy zlepšit.

Studentů z této oblasti na amerických školách všech stupňů přibývá více než studentů z ostaních etnických menšin. Výzkum z jedné velké univerzity na americkém středozápadě. Většina těch, kteří se ho zúčastnili, nemá nic proti principu pozitivní diskriminace, ale má výhrady proti jejímu uplatňování v praxi. Názory na chudobu v komunitě a kdo ji způsobuje. Názory na klima v campusech. Výsledky studie v tabulkách.

Výčet všech znalostí a dovedností, které by měl mít učitel v oblasti informačních a komunikačních technologií. Změna výukové a učební kultury spojená s využíváním informačních a komunikačních technologií (IKT). Škola musí zajistit přístup k počítačům pro žáky (někteří nemají možnost využívat doma IKT).

Vývoj ve školství v poslední době - méně teoretických diskusí, ale velké změny v praktických vyučovacích metodách. Jsou zdůrazňovány zejména prvky otevřené výuky podporující aktivitu žáků. Důvodem pro změnu metod výuky jsou jednak změny v současné společnosti a také výsledky nových výzkumů z oblasti kognitivní psychologie.

Nejméně od doby zveřejnění výsledků PISA se v Německu hovoří o celodenní škole. Zvyšující se počet dětí vyrůstajících v rodině pouze s jedním z rodičů a skutečnost, že škola často zůstává jedinou nebo nejvýznamnější institucí, která zakládá stabilní sociální kontakty, umožňuje interkulturní učení a předkládá vzdělávací nabídky i ve volném čase jsou důvodem pro vzrůstající význam celodenní školy.Přesto však Německo není na cestě k celodenní škole, i když bude často rodiči žáků pozitivně akceptována.

V základní škole by mělo být zařazeno více pohybových aktivit ve výuce všech předmětů. Umožnění pohybu dětem v průběhu výuky zvyšuje jejich motivaci učení a přispívá k radosti z učení. Již krátkodobé pohybové aktivity mohou vést k odstranění stresu a ke zlepšení pohody ve třídě. Příklady vhodných pohybových aktivit v průběhu výuky v nižších ročnících základní školy.

Nedostatek finančních prostředků v německém školství. Otázky, zda jsou prostředky správně využívány a zda je přiměřené rozdělení finanční zátěže na státní a soukromý sektor. Srovnání podílu výdajů na školství z hrubého národního produktu v zemích OECD. Finanční situace německého školství v mezinárodním srovnání.

Duální systém odborného vzdělávání v SRN - výuka v podniku a v učňovské škole. Zodpovědnost správy a ekonomického odboru podniku za podnikovou část vzdělávání učňů. Školní vzdělávání učňů je financováno z rozpočtu spolkových zemí. Členění finančních nákladů v podnikovém hospodaření.

Úkoly stanovené pro školskou politiku Evropské unie do r.2010 a nejdůležitější problémy, které je v souvislosti s nimi třeba řešit: nedostatek investic do školství, zvláště v porovnání s USA, Japonskem a Jižní Koreou, zvýšení počtu absolventů vysokých škol, únik talentovaných absolventů do USA, nedostatek učitelů, změna poměru počtu mužů a žen na vysokých školách technického směru a zvýšení počtu účastníků permanentního vzdělávání. Pozornost bude třeba věnovat také migraci studentů, jejich jazykovým kompetencím, ale i základní gramotnosti.

Nutnost přizpůsobit systém výchovy a vzdělávání zvyklostem Evropské unie, do které Polsko v r.2004 vstupuje (jednotný systém v EU neexistuje). Jde zvláště o tyto okruhy: informatickou výchovu jako prostředek získávání a využití informací a její propojení s mediální výchovou a s permanentním vzděláváním, jazykovou výchovu (každý by měl ovládat dva cizí jazyky), "evropskou výchovu" - prohloubení znalostí o státech EU, přizpůsobení výuky potřebám trhu práce a vzdělávání učitelů novým podmínkám.