Aktuální bibliografické informace

Představy japonské vlády a vědců o vytvoření špičkových univerzit, které by měly světové parametry. Tendence soustředit finanční prostředky do nejlepších univerzit v zemi naráží jednak na problém financování ostatních univerzit, jednak na problém kvality vědeckého výzkumu a vývoje v "nevýběrových" univerzitách. Indikátory pro selekci univerzit.

Vzhledem ke svému federálnímu uspořádání nevede SRN žádnou národní vládní politiku hodnocení kvality vysokoškolského vzdělávání. Existuje minimum standardních nástrojů, ne však na celonárodní úrovni. Stát schvaluje nové univerzity a vzdělávací programy na bakalářské a magisterské úrovni na základě doporučení a více méně formálních kritérií jednotlivých spolkových zemí. Nástroje pro porovnávání úrovně vysokoškolského vzdělávání vypracovávají pouze soukromá vzdělávací zařízení.

Redukce a restrukturalizace studijních programů na vysokých školách v Nizozemsku podle požadavků trhu. Analýza efektivity jejich obsahů a počtu studentů z hlediska plánů zaměstnatelnosti. Síťová analýza vývoje studijních programů v oborech zemědělství, ekonomika, inženýrství a sociálně kulturní vědy v 80. a 90.letech 20.století.

Text přednášky proslovené na konferenci ústředí OECD v PařížI 16.-18.září 2002 na téma "Podněty a zodpovědnost jako nástroje změny ve vysokoškolském vzdělávání". Současné trendy ve vysokoškolském vzdělávání související s globalizací ekonomiky: demokratizace vzdělávání (=přístupnost a sociální koheze), propojení výuky a výzkumu vysokých škol s regionálním průmyslem. Úloha Rady pro financování vysokoškolského vzdělávání v Anglii (HEFCE). Spolupráce zemí OECD při financování a řízení vysokých škol.

Tendence vývoje francouzských univerzit k zachování autonomie. Z hlediska vývoje společnosti směrem ke globalizaci autor považuje řízení francouzského vysokého školství za neefektivní. Systém přidělování finančních prostředků na výuku a výzkum a jeho chystaná reorganizace. Bonusový systém.

Tendence vývoje brazilského vysokého školství: vzrůstající potřeba získávání vzdělání a uplatnění rostoucího počtu obyvatel na trhu práce za posledních deset let je doprovázena expanzí soukromých vzdělávacích zařízení. Expanze vysokoškolského vzdělávání by však měla být založena na budování vzdělávacího systému jako celku; ne na kontrastu soukromého a veřejného vzdělávání. Vznik a vývoj brazilského vysokoškolského vzdělávacího systému. Charakteristika soukromých a veřejných vysokých škol.

Organizace vědecko-výzkumné práce na vysokých školách v SRN a spolupráce s evropskými vysokými školami. Systém jejího finančního zabezpečení formou grantů na výzkumné projekty prostřednictvím Evropské komise pro výzkum v Bruselu. Proces přijímání nových projektů a podávání žádostí o granty. Úloha manažerského personálu na vysokých školách.

Současná informační politika mezi vysokými školami a státem v SRN. Základní oblasti, na něž by se měla zaměřit: hledání nových finančních zdrojů a vytváření rozpočtů nového typu, sběr dat a dokumentů o výuce, výzkumu a plánovaném rozvoji, hospodaření. Zprávy by se neměly zatěžovat zbytečnými daty. Systém přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu vysokým školám.

Financování evropských vzdělávacích programů SOKRATES, LEONARDO a TEMPUS Evropskou unií prostřednictvím oddělení pro zahraniční styky vysokých škol. Modifikace těchto programů v SRN a úloha národních vzdělávacích agentur při jejich realizaci v členských zemích. Problémy s finanční realizací programů vzhledem k jejich akčnímu rádiu.

Celý obsah přílohy je věnován současným výsledkům europeizace německého vysokého školství v rámci boloňské deklarace; zavádění společných evropských studijních programů, přestavba bakalářských, magisterských a doktorských programů, mobilita studentů a vyučujících.

Nová úsporná opatření na německých vysokých školách a univerzitách; podle nové úpravy Rámcového zákona o vysokých školách smějí vysoké školy a univerzity zaměstnávat vědecké pracovníky, kteří dosáhli rigorózní zkoušky pouze po dobu 12 let. Po této lhůtě jsou nuceni se habilitovat, jinak ztrácejí právo vyučovat. Vyjádření manažerského personálu vysokých škol k této novele zákona.

Kritéria výběru domácích a zahraničních studentů pro bakalářské a magisterské programy na německých vysokých školách. Nejčastější motivace pro vysokoškolské studium u zahraničních studentů. Kvóty pro přijímání zahraničních studentů od 60.let do současné doby. Statistické údaje o počtu studujících ze čtyř kontinentů na německých vysokých školách v letech 1975-2001.

Restrukturalizace a inovace vysokých škol vyžaduje více autonomie a podněty pro specializaci, internacionalizaci a účinný výzkum. Různé modely financování vysokých škol. Vlastní finanční fondy vysokých škol a jejich využití.

Reforma učebních plánů na základních a všeobecně vzdělávacích středních školách v Rakousku v r.2002. Vytváření nového profilu absolventa těchto typů škol souvisí se získáním všeobecných klíčových kompetencí v učící se společnosti: schopnost řešení problémů, týmové práce, přijímání nových poznatků, znalost cizích jazykůpodnikavé myšlení, sociální kompetence, základní znalosti matematiky a přírodních věd.

Hlavním tématem tohoto čísla časopisu (celkem 9 příspěvků) je problematika propadání a opakování ročníku, které bylo po r.1989 ve Francii zákonem značně omezeno. Autorka uvádí různá mínění pedagogů, kteří jsou pro i proti. Hlasy proti uvádějí, že opakování je neúčinné a drahé a podrývá žákovu sebejistotu. Učitelé na opačném pólu tvrdí, že slabým žákům poskytuje šanci k nápravě a že rozhodnutí o něm patří k právům pedagoga. Autorka uvádí výsledky výzkumu PISA a dotýká se zkušeností těch evropských států, které volí individuální přístup k žákovi.

Rozdílná praxe v Evropě při opakování ročníku. V severských státech je zcela zakázáno, v Řecku je povoleno jen při dlouhodobé absenci, ve státech jako Německo, Itálie, Francie, Rakousko a Španělsko je povoleno. Značně je využíváno v Belgii a Portugalsku. Situace v Asii. Souvislost mezi opakováním a požadavky kladenými na školství v oblasti rozvoje osobnosti žáka, jeho intelektu a objemu získaných vědomostí. Vliv školského systému na dobu volby povolání (výzkumy EURYDICE).

Organizace předškolní výchovy a výuky na prvním stupni základní školy ve Švédsku. Spolupráce školy s rodinami a výchova rodičů k rodičovství. Výpovědi dvou polských studentek pedagogiky o jejich zkušenostech z práce ve švédských základních školách a o odlišnostech mezi nimi a školami v Polsku.