Aktuální bibliografické informace
Rok 2003, číslo 8
z nejnovější pedagogické literatury, která došla do Státní pedagogické knihovny Komenského. Publikace zde uvedené je možno vypůjčit nebo kopie článků objednat na adrese Mikulandská 5, Praha 1, telefon 224 930 088 nebo 224 930 091 l.310 nebo e-mail lida@spkk.cz.
BERUFSBILDENDE SCHULE
00001
SUSEWIND, Friedrich:
Der Blick zum Nachbarn. Qualitätssicherung und -entwicklung an niederländischen Berufsschulen. /
Pohled k sousedovi. Zajišťování a rozvoj kvality na nizozemských učňovských školách.
Berufsbildende Schule, 55, 2003, č.5, s.163-164. 1 fot., 1 tab.
V Nizozemsku žije 15 miliónů obyvatel, nezaměstnanost činí 2,8 %. Úspěšnost nizozemského hospodářství a jeho příklad pro SRN. Flexibilita a otevřenost pro nové poznatky a inovace. Hospodářský růst Nizozemska - více než 3 %. Inspekce a hodnocení (i sebehodnocení) na nizozemských odborných a soukromých školách. Pocit zhodpovědnost mladých Nizozemců za rozvoj vlastního vzdělání a kvalitu života.
NEUE SAMMLUNG
00002
FREYMANN, Thelma von:
Ein anderes Land, eine andere Schule. Zu den finnischen PISA-Ergebnissen. /
Jiná země, jiná škola. K finským výsledkům PISA.
Neue Sammlung, 43, 2003, č.2, s.180-201.
Překvapující výsledky PISA - finští žáci v popředí výsledků matematických a přírodovědných znalostí. Nebyla zjištěna výraznější souvislost mezi počtem dosažených bodů žáků a jejich sociálním původem. Údaje o finském školství. Školský systém. Kurikulum. Důvody úspěchu finských školáků v testu PISA: nízký počet dětí přistěhovalců ve finských školách. Silná tradice čtení ve Finsku. Fonetičnost ortografie finštiny (slova se stejně píšou i čtou). Nižší průměrný počet žáků ve třídách (v SRN 24,1 a ve Finsku 19,5).
00003
GROEBEN, Annemarie von der:
Schule(n) in Schweden. Eindrücke von einer Bildungs-Reise. /
Školy ve Švédsku. Dojmy ze vzdělávací cesty.
Neue Sammlung, 43, 2003, č.2, s.203-210.
Přesvědčení návštěvníků finských a švédských škol o tom, že SRN se může učit od skandinávských zemí. Některé školy ve Švédsku mají vysoký počet dětí imigrantů (Kurdové, Rusové, Albánci..), proto musí učitelé doučovat tyto děti vyučovacímu jazyku. Základní předměty - švédština, angličtina a matematika. Individuální přístup učitele k žákům.
BILDUNG UND ERZIEHUNG
00004
KNOLL, Joachim H.:
Erwachsenenbildung in Südosteuropa. Modelle, Strategien, Realisierungen. /
Vzdělávání dospělých v jihovýchodní Evropě. Modely, strategie, realizace.
Bildung und Erziehung, 56, 2003, č.2, s.133-137. Lit.10.
Celé číslo časopisu je věnováno otázce vzdělávání dospělých v jihovýchodní Evropě. Vývoj zájmu o mezinárodní vzdělávání dospělých v průběhu 20.století - srovnání Evropy a zámoří. Obsahové pojetí vzdělávání dospělých v bývalých komunistických státech jihovýchodní Evropy. Úkoly a funkce vzdělávání dospělých v současné době.
00005
BLANKEN, Jochen:
Erfahrungen bei der beruflichen Weiterbildung in Albanien. /
Zkušenosti z dalšího odborného vzdělávání v Albánii.
Bildung und Erziehung, 56, 2003, č.2, s.149-159. Res. angl., lit.4.
Problémy současného odborného školství v Albánii. Po roce 1989 některé obory a povolání zastaraly a zanikly, stejně jako mnohé učňovské školy. Zastaralé učební plány se dosud nepřizpůsobily plně požadavkům pracovního trhu. Chybí dílny a praktická vzdělávací zařízení. Nevýhody současného systému odborného vzdělávání - chybí orientace na praxi. Další odborné vzdělávání. Problémy trhu práce v Albánii.
00006
KLAPAN, Anita - LAVRNJA, Ilija:
Erwachsenenbildung in Kroatien in der Konzeption des lebenslangen Lernens - bisher Erreichtes, Sachlage und Perspektiven. /
Vzdělávání dospělých v Chorvatsku v koncepci celoživotního učení - dosud dosažené, věcná situace a perspektivy.
Bildung und Erziehung, 56, 2003, č.2, s.169-177. Res. angl., lit.22.
Společenské souvislosti změn vzdělávání dospělých v Chorvatsku. Od roku 1991 začaly změny ve výchovném a vzdělávacím systému ve shodě se společenskými změnami a vývojovými tendencemi moderního světa. Vznik soukromých center pro různé formy vzdělávání dospělých. Nové dimenze vzdělávání dospělých v Chorvatsku v kontextu celoživotního učení.
00007
MATACHE, Mariana - SOSNACK, Ludovic:
Regionalzentren für Erwachsenenbildung. Neue Strukturen der Erwachsenenbildung in Rumänien. /
Regionální centra pro vzdělávání dospělých. Nové struktury vzdělávání dospělých v Rumunsku.
Bildung und Erziehung, 56, 2003, č.2, s.179-192. Res. angl.
V rámci demokratizačního procesu v Rumunsku je jedním z hlavních úkolů rozšíření vzdělání, získávání nových schopností a dovedností podle požadavků moderní společnosti. V projektu decentralizace systému dalšího vzdělávání bylo vytvořeno 15 regionálních center v rumunských městech. Úkoly regionálních center a strategie vzdělávání. Oblasti vzdělávacích nabídek.
PÄDAGOGISCHE FÜHRUNG
00008
HEINRICH, Dieter:
Gestalten statt Verwalten. Führung im Grossen und Ganzen. /
Přetváření místo správy. Řízení celku.
Pädagogische Führung, 14, 2003, č.3, s.118-121. Lit.5.
Moderní teorie řízení školy; v současné době zastarává pojem i obsah managementu školy. Vývoj ukázal, že managerský personál se svými postoji natolik oddělil od vyučujícího, že přestává být funkční pro celou školu. Otázky byrokratizace administrativy ve školství. Principem řízení je motivace zaměstnanců tak, aby pasivně nepřihlíželi, ale aktivně přetvářeli. Řízení pak spočívá v usměrňování.
00009
KANSTEINER-SCHÄNZLIN, Katja:
Führen Frauen anders als Männer? Unterschiede und Übereinstimmungen in der Schulleitung /
Řídí ženy jinak než muži? Rozdíly a souhlasné prvky v řízení školy.
Pädagogische Führung, 14, 2003, č.3, s.129-133. Lit.5.
Vedení a řízení školy, nároky na dobré řízení k prosperitě celé školy v dnešní době. Omezený prostor k vedení ve škole: vymezená hierarchie a předimenzovaná komunikace. V posledních letech jsou jako vedoucí pracovníci ve školství ceněny více ženy - pro své komunikativní schopnosti. Motivace učitelů pro jejich další vzdělávání. Spolupráce škol.
00010
SEIDL, Berthold:
Mitarbeitergespräche als Führungsinstrument. /
Rozhovory se spolupracovníky jako nástroj vedení.
Pädagogische Führung, 14, 2003, č.3, s.134-137. 1 obr., lit.15.
Výpověď vedoucího odboru sekundárních škol v rámci Svobodné evangelické školy v Brémách o postoji učitelů k seznámení se se systémem řízení školy. Jak mohou učitelé přispět k rozvoji školy; v dnešních podmínkách to není možné; jsou přetíženi a nemají čas pro rozvoj vlastní kvalifikace. Koncepce rozvoje instituce školy: stanovit priority v práci každého zaměstnance na základě rozhovoru vedoucího pracovníka a výměny informací mezi kolegy navzájem.
00011
LOHMANN, Armin:
Leiten braucht Zeit. /
Vedení potřebuje čas.
Pädagogische Führung, 14, 2003, č.3, s.155.
Pojem kvality ve škole. Závislost kvality ve škole na kvalitě vedení školy. Hledání nových zdrojů pro rozvoj kvality: zbytečné přetěžování učitelů školskou administrativou a byrokratické řízení připravuje učitele o čas na vlastní práci. Vedení školy a správa školy; praktický rozdíl mezi nimi.
00012
Zaudern statt Zaubern. /
Váhání místo čarování.
Pädagogische Führung, 14, 2003, č.3, s.158.
Motivace učení se cizím jazykům - okruhy povolání, v nichž je znalost cizích jazyků nezbytná. Přetěžování dětí ve škole výukou angličtiny; nátlak na psychiku dítěte různými komerčními metodami. Výuka angličtiny jako zboží, které se dobře prodává. Protežování mluveného slova jakéhokoli obsahu učiteli na úkor mluvnické a syntaktické správnosti a celkové kultury vyjadřování. Vulgarizace mateřského jazyka.
MONDE DE L ÉDUCATION
00013
TRUONG, Nicolas:
L'enfant a changé, l'éducation aussi. /
Dítě se změnilo, výchova také.
Monde de l'éducation, 2003, č.317, s.30-33. 1 obr., lit.4.
Hlavním tématem tohoto čísla časopisu (8 článků) je proměna dětské mentality ve vztahu ke škole, rodičům a jakékoliv společenské autoritě v posledním dvacetiletí. Mezi její příčiny patří např. rychlejší dospívání dětí, stále stoupající vliv masových komunikačních prostředků a jejich reklamy a stále vyšší počet neúplných rodin (děti vychovává jen matka). Bez viny není ani škola: učitelé často přistupují na hru "něco za něco" a děti se nechávají odměnit dobrými známkami. Je třeba změnit zákon z r.1989, který postavil dítě do středu pedagogického úsilí. Musí být znovu nastolen princip autority, zatím se však neví, jakými prostředky.
00014
CHUPIN, Julie:
Etre et savoir. /
Být a znát.
Monde de l'éducation, 2003, č.317, s.34-35. 1 obr.
Učitelé na středních školách hodnotí změny, k nimž došlo v posledních letech v postojích žáků ke škole a k výuce i v jejich chování (nejen o přestávkách, ale i při vyučování), vesměs záporně. Vadí jim hlavně absolutní nezájem většiny z nich o výuku, neschopnost delší dobu se soustředit a nedostatek pravidelného denního režimu. Lepší je situace snad jen ve výuce přírodních věd a biologie. Hledají se nejrůznější cesty, jak stav zlepšit, ale nikdo nemá kouzelný proutek. Za hlavního viníka je považován zákon z r.1989, který postavil žáka na nejvyšší příčku systému.
00015
BAUMARD, Maryline:
L'éleve apprend-il aujourd'hui comme il apprenait hier? /
Má být žák dnes vychováván stejně jako včera?
Monde de l'éducation, 2003, č.317, s.43-44. 1 obr., lit.2.
Vědci zjistili, že v posledních třiceti pěti letech se stále zvyšuje inteligenční kvocient žáků, že děti jsou "inteligentnější", než byli v jejich věku jejich rodiče. Jde o to, jak tyto děti vychovávat. Nikdo totiž neví, co vlastně budou v dospělosti potřebovat (budou dospělé v letech 2020-2030). Američtí badatelé zjistili, že děti, které pracují s videem, mají značně vyšší schopnost vizuální analýzy než srovnatelná skupina, která video nepoužívala. Výzkumy jsou však zatím jen v počátcích. A výuka ve francouzských školách je "na stupni medicíny v 19.století".
NOWA SZKOLA
00016
JERUSZKA, Urszula:
Szkola zawodowa - kwalifikacja - rynek pracy. /
Odborná škola - kvalifikace - pracovní trh
Nowa szkola, 59, 2003, č.5, s.8-17. 6 tab., lit.15.
Problematika úrovně odborného školství v Polsku a jejího vztahu k požadavkům pracovního trhu. Stálé zvyšování nezaměstnanosti, přesun zaměstnanců mezi státním a soukromým sektorem a z průmyslu (a zemědělství) do sektoru služeb. Diplom z odborné nebo vysoké školy jako svědectví stupně dosaženého vzdělání, ale nikoliv kvalifikace (praxe). Potřeba lepšího propojení teorie a praxe a nutnost celoživotního vzdělávání. Dva absolventi stejného oboru a jejich situace po pěti letech praxe v odlišném zaměstnání. Zaměstnávání absolventům s vyšším vzděláním na místech, kde se toto vzdělání nevyžaduje.
00017
GESICKI, Janusz:
Meandry polityki edukacyjnej III Rzeczpospolitej. /
Zákruty školské politiky ve 3.Polské republice.
Nowa szkola, 59, 2003, č.5, s.23-24.
Autor tvrdí, že v současném Polsku neexistují jednotné zásady školské politiky, které by měly delší platnost, než je období působnosti jedné vlády. Jako příklady uvádí problematiku převodu správy základních škol na obce, nejednotnost v oblasti odideologizování školy (výuka náboženství a sexuální výchova) a problematika nastolení rovnosti vzdělávacích možností a přístupu ke vzdělání.
00018
GORISZOWSKI, Wlodzimierz:
Problemy rozwoju szkolnictwa niepublicznego w Polsce. /
Problémy nestátního školství v Polsku.
Nowa szkola, 59, 2003, č.5, s.29-31.
Stručný přehled vzniku a činnosti nestátního školství v Polsku od 1.třetiny 19.století do konce druhé světové války. Změny po r.1989. Stav nestátních škol z hlediska charakteristiky programu, stupně a typu školy, pohlaví žáků, způsobu výuky a zakladatele. Potřeba zvýšení péče o jakost výuky na těchto školách, které by měly být určitou alternativou ke státnímu školství. Podmínky konkurenceschopnosti nestátních škol.
00019
SZCZURKOWSKA, Stefania:
Zarzadzanie oświeta - z doświadczen szkól amerykanskich. /
Řízení osvěty - ze zkušeností amerických škol.
Nowa szkola, 59, 2003, č.5, s.48-52. Lit.6.
Problematika řízení školství v USA. Lavírování mezi lokálním a centralistickým řízením. Řízení na místní úrovni má hluboce zakořeněné tradice, ale v 90.letech 20.století se začalo ukazovat, že školní úspěšnost žáků je ve srovnání s Jižní Koreou, Japonskem nebo i Maďarskem velmi špatná. To vyvolalo tendence převést řízení, správu a financování školství do působnosti centrálních orgánů. Ukazuje se však, že ani toto řešení není všemocné. Diskuse na dané téma stále pokračuje.
