Aktuální bibliografické informace

Analýza rozvoje vysokoškolské vzdělávací politiky v Severní Americe. V porovnání s vývojem v Evropě je činnost amerických univerzit zaměřena více na výzkum. Neujasněná koncepce vysokoškolského vzdělávacího systému implantující různé vzory a modely vzdělávání podle vývoje současné neoliberalistické politiky a diktátu trhu se vzdělávacím zbožím; vývoj směrem k referenčnímu statusu univerzit. Lobování řídících orgánů univerzity ve vládě za účelem získání finančních prostředků pro univerzitu. Liberální koncepce vzdělávání - atomizace společnosti na skupiny konzumentů, klientů a trhů. Základní rysy učící se společnosti.

Snadný přístup do amerických kolejí a univerzit je považován za nejdůležitější přednost ve vysokoškolském vzdělávacím systému v USA. Charakteristika postsekundárních vzdělávacích zařízení. Vzdělávací cíle založené na výkonu a uplatnění v meritokratické společnosti. Pojem mobility ve vzdělávání; zahrnuje i diverzitu vzdělávacích zařízení v poměru ke vzdělávací, sociální a ekonomické diverzitě obyvatel multikulturní populace.

Transformace univerzit, vysokých škol a kolejí v USA v poslední dekádě. Změny ve společnosti vyžadují změnu koncepce vzdělávacích zařízení: kolektivní přístup ke všem jejím aktivitám, racionalizaci vzdělávacích cílů a výuky, spolupráci pracovních týmů v rámci větších správních celků, prezentaci vzdělávacího zařízení veřejnosti, vytváření pracovních příležitostí pro akademický sbor, účast na národních projektech. Organizace vzdělávacích institucí jako autonomních vzdělávacích jednotek po- dle toho, jak se mění ekonomická a sociální situace ve společ- nosti (výše státní podpory, narůstání sociálních problémů, problémy s přistěhovalci); snaha o širší pojetí než je "byznys se vzděláním". Sedm kritérií optimalizace výchovně vzdělávacího zařízení.

V posledním století se v USA dramaticky změnily funkce a aktivity sektoru vysokoškolského vzdělávání. Se sílícími požadavky na omezování státních zásahů rostou požadavky vzdělávacích institucí na výši podpory ze státního rozpočtu. Úřednící pověření řízením vysokých škol obviňují tvůrce státní legislativy z nedostatku fondů pro rozvoj vysokého školství a jeho destabilizaci; závislost na státní podpoře je pro některé instituce determinující. Vzor nového receptu pro tvůrce školské politiky, který by znamenal omezení byrokratických předpisů znemožňujících univerzitám využít alokovaných fondů.

Optimistické a pesimistické názory na uplatnění informačních a komunikačních technologií (ICT) ve vzdělávání objevující se v diskusích v oblasti školské politiky. Obsah a přínos jednotlivých příspěvků do čísla věnovaného tématu ICT ve vzdělávání. Porovnání názorů politiků, pedagogů a žáků na roli ICT ve vzdělávání.

Informační a komunikační technologie (ICT) jako časté téma prohlášení a pokusů britské vlády o transformaci vzdělávání dospělých a budování učící se společnosti. Poukázání na nedostatečnou podloženost těchto prohlášení výsledky solidních výzkumů. Jejich porovnání s výsledky analýzy dat z průzkumu realizovaného Národním institutem pro celoživotní vzdělávání dospělých, který ukázal, že samotné ICT nepřitáhnou lidi k celoživotnímu vzdělávání. Vyvození závěrů pro pedagogy a politiky.

Autor porovnává vzdělávací systémy v Rusku, Polsku, Maďarsku a České republice po politických změnách v roce 1989. Přestože mají mnoho společných rysů, jsou velmi rozmanité. Článek zkoumá financování a privatizaci škol, strukturální reformy, reformy v kurikulu, způsob hodnocení a systém zkoušek na školách v těchto zemích.

Historie vzdělávacího systému SSSR v dobách komunismu. Autor píše, že první kroky k reformě školství byly učiněny již koncem 80.let v době perestrojky. Provedl výzkum reforem na všech stupních škol v Irkutské oblasti a v Chabarovském kraji na Dálném východě Ruska, kde žije mnoho etnických menšin. Přehled škol a mimoškolních zařízení v tabulce.

Na konci 40.let 20.stol. byly statistiky týkající se povinné školní docházky a dalších ukazatelů rozvoje v Číně a Indii na přibližně stejné úrovni. O půl století později Čína Indii daleko předběhla jak počtem žáků na základních školách, tak i efektivitou základního vzdělání. Autoři podávají výčet důvodů, proč tomu tak je, od rozdílných politických zřízení v obou zemích až po důvody náboženské a kulturní.

Stať informuje o ekonomickém praktiku pro budoucí učitele v rámci spolupráce mezi vysokou školou a hospodářstvím. Přínos pro studenty - vhled do hospodářských vztahů, potřebné kontakty pro školní exkurze a sponzorování, význam školního vzdělání pro přípravu na budoucí povolání.

Výsledky studie zatížení učitelů a možnosti jejich prevence. Zvládnutí zátěže předpokládá redukci angažovanosti učitele, klid a spokojenost v povolání. Rizikovými faktory jsou nedostatek odpočinku, slabá odolnost, přílišná angažovanost, nespokojenost, sklíčenost. Srovnání zátěže učitelů podle druhů škol a regionu.

Hodnocení výsledků studie IGLU v bavorských školách a návrh pro příslušné změny ve výuce. Výsledky testů - podklad pro změny, které by měly vést ke zlepšení kvality výuky.

Politici a představitelé vysokých škol v SRN se shodují v názoru, že brzy budou zavedeny studijní poplatky. Výše poplatků v rozmezí 2500-4000 eur. Zavedení poplatků by měly iniciovat vysoké školy, aby finance zůstaly jim a ne státu, kdyby školné navrhlo ministerstvo financí. Údaje o výši studijních poplatků v zahraničí (evropské země a USA).

Reformy v anglickém vysokém školství od roku 2003. Roční školné 3000 liber (4800 eur). Výši studijních poplatků si mohou určovat samy univerzity. Příspěvky a podpory pro chudé studenty. Bonusy pro univerzity za nejvyšší výkony ve výzkumné oblasti a za kvalitu výuky.

Práci přípravných tříd na středních školách, které připravují žáky ke vstupu na vysokou školu, je třeba zlepšit, zpřístupnit je skutečně pro všechny žáky a zlepšit náplň jejich výuky podle současných potřeb, zvláště zavést výuku tzv. všeobecných základů kultury (filozofie). Je to nutné zejména v sovislosti s nadcházející nezbytnou výměnou úřednických kádrů. Je však třeba zlepšit i práci vyučujících na univerzitách, zvláště v jejich prvních ročnících.

Organizace počátečního vyučování v odlehlých oblastech Mexika prostřednictvím organizace CONAFE (Consejo Nacional de Fomento Educativo - Národní rada pro podporu vzdělávání), která zaměstnává mladé lidi (od 14 let) se vzděláním na úrovni nižší střední školy. Ti učí děti ve vesnicích číst, psát, počítat a základy dalších předmětů, aby mohly jít na střední školu. Po určitém počtu odučených let dostávají tito učitelé stipendium pro své další vzdělávání. CONAFE dodává do škol učební pomůcky, ale rodiče musí školu postavit (zásada kolektivní odpovědnosti). Složité sžívání mladých učitelů s vesnickou komunitou a jejich další povinnosti v ní (lékař, písař, atd.).

Podle rozhodnutí Rady Evropské unie je rok 2003 Rokem postižených osob. Hlavní zásady pro vyrovnávání životních šancí postižených, které mají doporučující charakter a měly by být vzorem pro zákonodárství jednotlivých členských zemí.