Aktuální bibliografické informace

V Portugalsku je poměrně nově zavedena praxe, že i učitelé na základních školách musejí být absolventy univerzity. V mnoha kurzech pro starší učitele však převládá spíše akademická než profesionální logika. Studenti pedagogiky si většinou musejí spojit teorii s praxí svým vlastním úsilím. V Brazílii by měli mít všichni učitelé vysokoškolské vzdělání v r.2006. Zároveň však brazilská vláda krátí výdaje na školství. Učitelé by měli být více motivováni, např. rozdílnými platy podle svého výkonu a podle výsledků svých studentů.

V r.2000 byly v JAR vydány "Normy a standardy pro pedagogy", které daly rámec vzdělávání učitelů a vytýčily 7 rolí učitele - např. jako odborníka ve svém oboru, ale také manažera či autora vyučovacích programů. Učitelé vyučují novou, "post-apartheidovou" generaci žáků, proto stojí tváří v tvář novým úkolům a výzvám. Výsledky rozhovorů s šesti "učiteli učitelů."

Američané mají tendenci z negativních vlivů ve společnosti vinit školu, a proto neustále roste tlak na lepší vzdělávání učitelů. Americké školy jsou v západním světě nejčastěji předmětem výzkumů. Národní rada pro akreditaci učitelů vydala 6 standardů, které by měl každý učitel splňovat. Bližší pohled na Brigham Young University, jedno z největších středisek pro vzdělávání učitelů. Celkem jich je v USA 1300.

Autoři prováděli výzkum na skotských vysokých školách mezi budoucími učiteli matematiky na prvním stupni základních škol. Studenti vybírali z otázek v dotaznících tak, aby co nejlépe vyjádřili své postoje k matematice a její výuce. Výsledky prokázaly, že postoje studentů se během studia mění, že se od "romantizmu" dostali k "byrokracii". Většina studentů důvěřovala ve své znalosti z matematiky, a vyučovat ji na základní škole jim nepřipadalo obtížné.

Výzkum názoru učitelů na výhody a nevýhody povýšení do středního managementu školy. Výzkum byl prováděn v r.1999 na šesti školách ve Velké Británii: dvou základních, dvou středních a dvou speciálních. Ukázal, že mladé učitelky stojí o povýšení pouze pokud budou dále moci pracovat ve třídě, mnohé váhaly, mají-li dát přednost rodině. Žádná neuvedla, že stojí o povýšení jako takové, ale proto, aby "byla příkladem pro ostatní", mohla "uvést do praxe své vlastní nápady" či "změnit praktiky vyučování" ve své škole.

Autor prováděl výzkum na skupině deseti vysokoškolských učitelů matematiky o tom, jak zlepšit výuku matematiky na jejich univerzitě. Učitelé se účastnili online diskuzí, které jim pomohly vyřešit a sjednotit mnohé problémy. Analýzu dat autor soustředil do tří okruhů: fobie z matematiky, spravedlivé hodnocení všech žáků a využití nových technologií při výuce matematiky.

25 členů učitelského sboru na univerzitě Emory na jihovýchodě USA se zúčastnilo interdisciplinárních seminářů, ve kterých se vedly diskuze z humanistických oborů, sociálních a přírodních věd, z medicíny, práv, teologie a obchodu. Článek přináší komentáře účastníků po skončení semináře, který všichni hodnotili jako důležitý přínos do svých vlastních oborů i jako přínos k lepšímu pochopení práce kolegů.

Expanze vysokoškolského vzdělávání v Evropě v posledních dekádách 20.stol.; zatímco v 80.letech se v průměru 5% absolventů středních škol zúčastnilo jedné z forem terciárního vzdělávání, v současné době činí podíl vysokoškoláků v Evropě kolem 40%. Převládající trendy v evropském vysokém školství; institucionální diferenciace, flexibilita studijních programů z hlediska potřeb trhu práce a věkových kategorií studujících (celoživotní učení) a také jejich konvergence a harmonizace vlivem Evropské unie, koncentrace a společné řešení výzkumných úkolů, zásahy státu a regionálních podniků do školské politiky (přelévání finančních prostředků do ekonomicky nevýnosných oblastí).

Formy sociálního partnerství škol ve Spojeném království a Irské republice na úrovni místní, regionální a úrovni EU (s podniky a zastupitelskými a společenskými organizacemi, které spoluvytvářejí politiku decentralizace vysokých škol). Podíl sociálních partnerů na aktivitách vysokých škol (organizace letních škol, doplňkových vzdělávacích kurzů pro dospělé, kurzů pro nezaměstnané, formy sponzorování vysokých škol). Tzv. "třetí úroveň" vzdělávání je zaměřena na inkluzi sociálně slabých vrstev obyvatelstva; odstraňování bariér ve vzdělávání.

Školská politika sekundárního a terciárního vzdělávání ve Skotksu je v současné době určována požadavkem nového tisíciletí: nutností celoživotního vzdělávání. Organizace flexibilních vzdělávacích systémů umožňujících studium ve zkráceném časovém rozsahu. Otevřené vzdělávání, modularizace kurikulí, přenos kreditů mezi vzdělávacími institucemi. Problémy naváznosti kurikulí při získávání dalšího vzdělávání odlišného typu (univerzita a technické školy) vynuceného potřebami trhu práce.

Rozšíření přístupu k vysokoškolskému vzdělávání ve Finsku umožňují určité charakteristické rysy jeho vzdělávacího systému: vysoký počet vzdělávacích institucí (51 na 5,2 mil. obyv.), trend využívat studijní a pracovní předpoklady lidí bez ohledu na věk, všechny univerzity a polytechnické vysoké školy jsou majetkem státu a studium na nich je bezplatné a další. Vývoj finských univerzit od r. 1640 do současnosti. Vzdělávací politika ve Finsku; otevřená univerzita a celoživotní vzdělávání.

Problémy spojené s uznáním a akreditací různých forem informálního a neformálního vzdělávání v rámci vysokoškolských vzdělávácích institucí v Evropě v posledních letech a možnosti jak získat na jejich základě vzdělání vysokoškolské. Srovnávací studie skotského Centra pro výzkum celoživotního vzdělávání analyzuje vývoj metodologie a standardů pro hodnocení informálního a neformálního vzdělávání ve Francii a ve Skotsku.

Úloha škol v cloživotním vzdělávání v zemích OECD. Srovnávací analýza Centra pro výzkum vzdělávání a inovace ve vzdělávání OECD sleduje: 1) jak systém škol v zemích OECD vybavuje žáky a studenty kompetencemi a dovednostmi potřebnými pro celoživotní aktivní učení, 2) jak školy motivují své žáky k učení, 3) jak se školy vyrovnávají s flexibilitou kurikulí, 4) jak se v posledních 30 letech změnily příležitosti ke vzdělávání. K výzkumu bylo použito výsledků PISA.

Podle výzkumů uskutečněných v posledních letech se ukazuje, že žáci vzdělávající se ve školách zařazených do prioritních zón výchovy mají, zvláště v nižších ročnících, horší výsledky než žáci v běžných školách. Mnozí učitelé také výuku i hodnocení přizpůsobují tomuto typu školy. Lépe situovaní rodiče se proto těmto školám vyhýbají. Zkoumání bylo dosud pouze kvantitativní, aby bylo možné soudit spravedlivě, je třeba provést i výzkum kvalitativní.

Anglická verze prioritních zón výchovy (Education Action Zones - EAZ), které vznikají po r.1997 z iniciativy vlády T.Blaira v místech, kde probíhá restrukturalizace průmyslu. Financování těchto škol, kterých je v současnosti asi 1200 (školy základní i střední). Jejich řízení, spolupráce s rodiči a radou školy. Celý systém je značně centralizovaný. Vyučovací metody.

V současnosti jsou francouzští učitelé středních škol stále častěji konfrontováni s agresí ze strany žáků (autor článku uvádí několik čerstvých příkladů ze začátku tohoto roku). Zákoník práce jim umožňuje, aby v případě, že se cítí ohroženi na zdraví a považují své zaměstnání za extrémně nebezpečné, požádali o důchod. Mnozí o této žádosti uvažují, někteří dokonce přerušili práci (stávkovali). Ministerstvo školství prozatím nezaujalo jednoznačný postoj. Studenti protestují proti institucím, ale zasaženi jsou lidé.

Měřítka hodnocení kvality práce školy. Kvalita školní výuky a výchovy nespočívá jen v práci pedagogů; je ovlivňována i prací ministerstev, školských úřadů a mimoškolními faktory; počtem žáků ve třídě, nedostatkem kvalifikovaných učitelů, nedostatečným vybavením škol. Kritika škol za uvádění inovačních projektů bez určitých koncepčních záměrů. Různé metody a průběh hodnocení učitelů; sebehodnocení, hospitace kolegů, hodnocení pomocí externích expertů a školních inspekcí. Aspekty hodnocení škol podle standardizovaných kritérií (kvalita výuky, sociální klima, spolupráce se školami, rodiči a mimoškolními partnery, jednání učitelů).

Mezinárodní výměna zkušeností mezi školami z Německa, Kanady, Nizozemska, Norska, Skotska, Švýcarska a Maďarska v projektu hodnocení zlepšování učebního klimatu (INIS). Na základě škály hodnoticích nástrojů měřilo 40 pedagogických pracovních týmů zahraničních škol a úředníků ministerstev školství úspěšnost spolupráce škol v oblasti kooperativního učení, vytváření rámcových školních programů, kvality výuky, spolupráce s regionálními podniky při vyhledávání míst pro absolventy škol, kvality řízení a managementu škol, vytváření atmosféry škol a školní kultury. Hodnocení přínosu mezinárodní výměny zkušeností pro další rozvoj škol.

Od poloviny 90.let došlo v německém školství k posílení vnějších hodnoticích prvků. Rozšířil se typ hodnocení "širokou škálou" ("large scale"), ačkoliv ani pro odbornou veřejnost není tento termín jednoznačný. Mezinárodní tendencí je standardizované měření výkonu žáků i celých škol v regionu. Hodnocení "širokou škálou" umožňuje sledovat vývoj odlišných vzdělávacích soustav. Používá se i v mezinárodních srovnávacích výzkumech (TIMSS, PISA, FIMS, FISS). Zpracovateli testů jsou školské úřady, výzkumné skupiny při nich nebo komerční firmy.

Gymnázium Ottobrunn v Bavorsku patří k malé skupině škol v Německu, které jsou prostřednictvím sítě INIS spojeny s různými školami v zahraničí. V příspěvku podává tým učitelů tohoto gymnázia zprávu o výměně zkušeností a systematické spolupráci na všestranném rozvoji školy. Spolupráce se týká těchto oblastí: aktivní a samostatné učení žáků, systematická integrace médií do práce školy, zvládání konfliktů a agresivity žáků, aktivizace žáků se slabším výkonem. Názory učitelů a žáků na různé metody výuky (pomocí počítače, práce ve skupinách, užívání učebních modulů); znázornění pomocí grafické škály.

Stanovisko nizozemského školského dozoru (školní inspekce) k posuzování kvality škol a vzdělávacích zařízení). Jaké požadavky musí dle nizozemských kritérií škola splnit, aby byla hodnocena jako dobrá: mít kurikulum obsahující národně stanovené vzdělávací cíle, dodržovat přiměřenou časovou dotaci učiva, vytvořit příznivou učební atmosféru. Dále inspekce požaduje odbornost a didaktické jednání učitelů, individuální přístup k žákům, uspokojivé výsledky učení žáků, kvalitu kontaktů s rodiči, zabezpečení chodu školy managementem a dodržování školské legislativy.

Projekt spolupráce školního dozoru v Severním Porýní Vestfálsku se školní inspekcí v Nizozemsku. Jeho účelem je zlepšit školní výsledky německých žáků rozborem školních programů a jejich inovací podle nizozemského vzoru (nizozemští žáci se umístili ve výzkumu TIMSS na výrazně lepším místě). Vzájemná výměna učitelů a žáků obou zemí. Postup a nástroje při zpracování projektu.

Vzdělávací standardy - znalosti, dovednosti a schopnosti, které mají žáci získat ve škole do určitého časového termínu. Jsou to vlastně pracovní požadavky školy. Standardy mohou být využity také jako nástroje výběru učiva. Názory na vzdělávací standardy v současném úsilí o autonomii škol. Výkonové standardy jako téma mezinárodní srovnávací studie OECD.

Zamyšlení nad situací dětí, jejichž inteligence je sice v normě, ale inteligenční kvocient se pohybuje mezi 70-90. Tyto děti obvykle nezvládají požadavky běžné školy, ale do pomocné školy nepatří. Současný polský školský systém pro ně nemá žádnou nabídku a odsuzuje je tak do role obětních beránků, kteří často raději chodí za školu, stávají se členy různých part, páchají trestnou činnost, užívají drogy nebo mají psychické obtíže. Rady, jak je možné situaci řešit.

Zkušená učitelka vzpomíná na začátky své práce ve vyrovnávací třídě a uvádí své zkušenosti. Je přesvědčena, že vyrovnávací třídy měly své opodstatnění. Dnešní škola se naopak spíše věnuje nejlepším žákům. Autorka připomíná, že všichni žáci by měli mít možnost rozvinout své schopnosti na dostupné úrovni a varuje před neuváženými experimenty.

Výzkum zaměřený na zjištění podmínek pro výchovu nadaných a tvořivých žáků v nižších třídách základní školy. Autorka zjišťovala, jaký dopad mají na tvůrčí činnost žáků metody a formy práce učitelů a jejich osobní vliv na žáky, infrastruktura školy (vybavenost, početnost tříd) a spolupráce s rodiči.