Aktuální bibliografické informace

Studie mapuje pracovní podmínky při doktorandském studiu na univerzitě ve švédském Umea a zájem studentů a studentek o vědeckou práci na univerzitě a možnost specializace v oboru po obdržení titulu. Ačkoliv přitažlivost vědecké kariéry po ukončení studia je pro obě pohlaví stejná (formou dotazníku odpovídalo 278 respondentů a respondentek), podstatně méně žen ji skutečně zahájilo. Jako důvod rezignace uvádějí ženy finanční nejistotu, pocit intelektuální nedostačivosti, neslučitelnost náročné práce s péčí o rodinu a obavu z workoholismu a stresu.

Úloha Mezinárodního úřadu pro vzdělávání v Ženevě (IBE) při organizaci přípravných studií (sociálně politických, historických a náboženských) k reformám kurikulí v zemích ohrožených chronickými válečnými konflikty. Studie připravované členskými státy UNESCO budou sloužit jako podklad k tvorbě kurikulárních projektů. Reformy kurikulí mají přispět k sociální kohezi mezi národnostními, etnickými a náboženskými menšinami. Zajišťování koordinujících institucí z hlediska organizačního, jazykového a finančního.

Akademická svoboda vysoké školy je určována jednak stupněm její ekonomické nezávislosti, jednak podílem rozhodovacích pravomocí orgánů fakulty, akademického sboru a studentského senátu. V Africe jsou univerzity integrální součástí veřejných služeb, ovlivňovaných nejen státem, ale také náboženskými autoritami a průmyslovým sektorem, který preferuje své soukromé zájmy. Prosazování politiky nezávislosti univerzit Sdružením afrických univerzit, jehož deklarace byla přijata v Nairobi v r.2001.

Historická úloha Sdružení univerzit a kolejí Kanady (AUCC; založeno zač.20.stol.) při ochraně akademické svobody a nezávislosti řízení institucí poskytujících vysokoškolské vzdělávání. Práva, která toto sdružení svým členským univerzitám zajišťuje (př. práva univerzit na manipulaci s výsledky jejich výzkumu při uzavírání smluv se sponzory výzkumu, ochrana členů akademického sboru vůči propuštění kvůli členství v politické straně). V Kanadě je akademická svoboda spojována také s privilegiem definitivy pro členy akademického sboru.

Hledání efektivních modelů výuky ve vysokoškolském vzdělávání v Mexiku při extrémně nízkých finančních zdrojích ve společnosti. Vytváření flexibilních studijních programů a programů distančního vzdělávání spojených s možností zaměstnatelnosti. Spolupráce s malými obchodními firmami při vytváření studijních programů v oblasti obchodu, administrativy a služeb. Systém studentských půjček a placení školného v bakalářském studiu.

Školská reforma v USA má ve školách změnit téměř vše - učební osnovy, organizaci, profesionální růst i angažovanost rodičů. Autorka odpovídá na otázku, proč je takováto reforma vlastně potřebná. Je uváděna do praxe různými způsoby - rozdíly jsou mezi jednotlivými školami, ale i v rámci jedné školy. Je důležité. aby reforma probíhala pomalejším tempem, které spíše zajistí její stabilitu.

Autor se zabývá otázkou sebehodnocení učitelů, jak vidí sami sebe a svou roli ve škole. Zdůrazňuje fakt, že organizace - a tedy i školy - jsou emocionálními arénami, kde jsou důležité sociální vztahy mezi pracovníky. Každý učitel je osobnost s vlastní koncepcí práce. Dává do své práce ve škole maximum svých sil i emocí. Jeho motivace závisí z velké části na "výzvě" školy, na tom, jak pestrá je jeho práce se studenty.

Problém zaměření výchovných cílů v občanské výchově v regionech s různými kulturami při zachování obecných etických principů tolerance a demokratičnosti. Jako východisko se nabízí komunitární politika "indiferentní koexistence kultur"; princip identifikace občana s regionem, v němž žije, aniž by ztrácel pocit identity se svým národem. Podoba "ideálního" občana v moderních liberálně demokratických společnostech.

Studie seznamující se stavem občanské a politické výchovy v Evropě podle výzkumu prováděného Mezinárodním sdružením pro hodnocení výsledků vzdělávání (IEA) v letech 1994-2002. Odraz ekonomických a politických změn (zejména sociální mobility obyvatelstva a vytvářejícího se evropského společného trhu) v přístupu k výchově občana v národních kurikulích evropských zemí. Rozvoj školské politiky zajišťující imigrantům a minoritním skupinám (etnickým, jazykovým i náboženským) stejný přístup ke vzdělávání a tím i na trh práce.

Ve stati autor uvádí některá fakta o výsledcích výzkumu PISA, která jsou ve veřejných diskusích často přehlížena: PISA nedovoluje historické srovnávání, tzn. konstatování, že dnes jsou žáci horší než dříve. Alarmující je zjištění, že v žádné jiné zemi OECD nejsou školní výsledky tak silně ovlivněny socioekonomickým statutem rodiny žáka jako v SRN, rozdíl výkonů mezi žáky rodilými a dětmi imigrantů je zvláště velký, a téměř čtvrtina německých žáků dokáže na konci 8.ročníku číst jen na elementární úrovni a těžko rozumí textům.

Zpráva o způsobu výuky na experimentální škole v Bielefeldu. Skupina žáků tělesně postižených a s poruchami učení v 5.ročníku dosahuje velmi dobrých výsledků. Žáci nejsou hodnoceni známkami a přesto jsou jejich výsledky lepší než v jiných školách. Písemné práce žáků na různá témata vykazují vysoký stupeň jazykového vývoje.

Stoupající počet dětí se syndromem ADHS (porucha pozornosti - hyperaktivita) ve školách. S tím souvisejí otázky, zda je to choroba nebo porucha a jak je léčitelná. Výčet symptomů hyperaktivity a impulsivity u dítěte. Problém hyperaktivních dětí by neměl být řešen na psychiatrii nebo podáváním psychofarmak, ale sami učitelé by měli provést určitá pedagogická opatření, která mohou být ještě doplněna zdravou výživou nebo jinými přírodními alternativami.

Již pět let nabízí soukromá odborná vysoká škola v Göttingen (SRN) svým studentům "záruku zaměstnání". Absolventi, kteří do šesti měsíců od ukončení studia nenajdou přiměřené pracovní místo, dostanou studijní poplatky za 1 rok nazpět (7200 eur). Dosud nemusela škola zaplatit nic (v současnosti tam studuje 241 studentů). Podle vedení školy dostávají studenti již dva až tři semestry před ukončením studia nabídky práce.

Ve Švýcarsku se má rozpočet pro vzdělání, výzkum a technologie od roku 2004 do roku 2007 ročně zvyšovat o šest procent. To bude přínosem zejména pro univerzity a financování jejich výuky i výzkumu. Možnost lepšího přístrojového vybavení a účasti v mezinárodních vědeckých soutěžích.

Informace o konferenci konané 5.10.2002 ve Varšavě. Jejím tématem byla školní zralost dětí (děti začínají v Polsku chodit do školy v 7 letech). Jednotlivé přednesené příspěvky se zaměřily na definici pojmu školní zralost (a na historii výzkumu tohoto pojmu), na společenský dopad školní zralosti dítěte, jejích podmínek z hlediska nabídky výchovných možností a připravenosti dítěte a jeho okolí na požadavky školy, problematiku počátečnívo vyučování matematiky, čtení a psaní. Pozornost byla věnována i dyslexii a novému projektu ministerstva školství k zajištění školní zralosti dětí.

Výsledky ankety, v níž se 83 učitelek nižšího stupně základní školy (ročník 1-3) vyslovilo k některým klíčovým otázkám polské školské reformy: délka vyučovací hodiny podle potřeb dětí, subjektivní hodnocení připravenosti učitelek na nové úkoly, problematika integrace kurikula (matematika, tělesná výchova, umělecká výchova), klasické a slovní hodnocení žáků. Ukazuje se, že téměř polovina vyučujících má s naplňováním programu reformy obtíže.