Aktuální bibliografické informace

Charakteristika vývoje rozhodovacích pravomocí univerzitního managementu v Nizozemsku od 60tých let 20.století. Zrušení akademického senátu podle reformy o řízení univerzit z r.1970 a zavedení univerzitních rad, jejich složení a funkce v řízení univerzit. Modernizace řízení univerzit podle reformy z r.1997 znamenala postupnou proměnu univerzitních rad v orgány poradní a administrativní, zatímco institucionální plánování a hospodářský chod univerzity převzaly výkonné výbory, orgány jmenované ministrem.

Měnící se role státu v řízení a organizaci vysokého školství v zemích kontinentální Evropy a ve Velké Británii koncem 20.století; trend vývoje od centralizace k decentralizaci a sebeřízení. S pojetím vzdělání a výzkumu jako výhodného ekonomického zboží se mění i požadavky na jeho efektivitu, kvalitu a místo na trhu zboží; přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu kontraktačním způsobem. Hledání cest manažerského personálu, jak harmonizovat autonomii univerzit s otevřeností ekonomickému prostředí.

Dvousměrnost řízení na švédských univerzitách: tradiční vedení kateder s rozsahem kompetencí a pravomocí zaměřených na realizaci výzkumných projektů, specializaci v rámci kateder, vytváření a vývoj výukových programů a špičkový management externích zástupců průmyslu, vytvářející pro univerzitu komunikační sítě v regionech. Výchova vlastního manažerského personálu na univerzitách.

Problém zachování institucionální jednoty a tradiční podoby francouzských univerzit. Zachycení procesu vytváření univerzitního kurikula od projektu univerzity po schvalovací řízení na ministerstvu školství. Akreditace nových hodnostních stupňů. Poměr mezi obsahem výuky v jednotlivých hodnostních stupních a celkovou vzdělávací strategií univerzity vyjádřenou ve čtyřletém smluvním plánu činnosti univerzity.

Ústup státu od vrchního dozoru nad univerzitami od 70.let 20.století. Rozšiřování tradičních vzdělávacích aktivit univerzit zaměřených k získání profesní kvalifikace (celoživotní učení, distanční vzdělávání, kursy). Propojenost vědeckého výzkumu na univerzitách s výrobní praxí lokální i regionální pomocí sítí databází umožňuje racionalizaci rozhodovacích procesů. Na druhé straně "komputerizace" všech oblastí řízení a organizace univerzit znamená nebezpečí pronikání zájmových komerčních skupin počítačových společností do managementu univerzit a odsouvání vlastních počítačových středisek univerzit do role servisních služeb těchto společností, ačkoliv jejich úloha při instalacích softwarového vybavení je klíčová.

Základním problémem španělských veřejných vysokoškolsky vzdělávacích zařízení je změna nabídky vzdělávacích programů tak, aby odpovídaly měnícím se potřebám společnosti. Vzhledem k tomu, že stát není schopen pro jejich inovaci zabezpečit finanční zdroje, hledají univerzity samy nové zdroje příjmů: zapojení studentů do zpracování zakázek regionální vlády, smluvní poskytování vzdělávacích programů soukromému sektoru, mobilizace veřejných zdrojů v rámci regionů.

Postupná reforma rumunského vysokého školství od r.1989. Její charakteristické znaky: technologizace vzdělávání, regionální ekonomická integrace, zavedení přenosného kreditního systému, zavádění víceoborového studia do studijních plánů vysokých škol, finanční podpora výzkumu na univerzitách z fondů mezinárodních organizací, přibližování obsahu kurikulí evropskému standardu.

Školní rady ve veřejných školách v USA existují již 200 let. Historie vzniku školních rad, jejich role, jakými prošly změnami. V současnosti se ocitají pod palbou kritiky: experti poukazují na nutnost jejich reformy vzhledem k potřebám studentů veřejných škol, zejména studentů z etnických menšin. Je nutné provést výzkum zaměřený na efektivitu struktury řízení škol v rámci místních podmínek.

Trh na poli vzdělávání a konkurence vznikají, když si rodiče mohou vybrat, do jaké školy umístí své děti. Školy soukromé a veřejné, školy v rámci bydliště versus školy v jiném okrese. Školy mezi sebou soutěží o počet žáků, o studijní výsledky, o lepší výběr učitelů. Přehled studií, zabývajících se tímto problémem.

Výklad mezioborových přístupů na univerzitách a vysokých školách v USA. Důraz na fakt, že učení nelze vytrhnout z historického, kulturního a sociálního kontextu. Výsledky autorčiny studie, zaměřené na postupy, kontexty a výsledky v mezioborovém přístupu. Výzkumu se zúčastnilo 38 respondentů. Ukázka mezioborové výuky na dvou konkrétních příkladech.

Často je tvrzeno, že audiovizuální informace jsou pro učení účinnější než informace auditivní. V předložené empirické studii byl prezentován studentům úsek z virtuální přednášky ve dvou variantách (s videozáznamem a bez něho). V testu, který následoval vzápětí, se neobjevily žádné signifikantní rozdíly ve výkonu mezi oběma skupinami. Přesto většina pokusných osob uváděla, že videovariantu považují za efektivnější podporu učení.

Zavedení skupinové vyučovací metody v osmi třídách osmi různých základních škol a srovnání s kontrolními třídami stejných škol. V ráímci této výuky byly uskutečněny dva jednotýdenní vyučovací soubory k různým tematickým oblastem. Výkonové rozdíly žáků v obou srovnávaných skupinách zůstaly neměnné, ale vědomosti žáků ve skupinově vyučovaných třídách se rychleji zvyšovaly.

V tomto roce stouply v USA studijní poplatky na státních vysokých školách o deset procent, na soukromých univerzitách o šest procent. Finanční podpora studentů se sice zvýšila, ale je poskytována převážně formou půjček místo příspěvků na studium. Poskytování této pomoci je často vázáno na prospěch studenta a ne na jeho sociální situaci.

V současnosti diskutovaná krize učitelského vzdělávání na univerzitách. Povolání učitele patří k nejdůležitějším a nejzodpovědnějším povoláním v naší společnosti. Složky učitelského vzdělání - oborová didaktika a orientace v základech pedagogiky a psychologie. Významná součást učitelského vzdělání jsou praktika. Mnohostranné úkoly učitele (výuka, výchova, porada, inovace, organizace, správa) vyžadují i znalosti různých vědeckých disciplín.

Děti dnes vyrůstají v mnohostrannosti multikulturní společnosti. Jazyková a kulturní pluralita vytváří novou výchovnou skutečnost a patří k aktuálním výzvám v pedagogice. Žádosti pedagogů o koncepce pro rozvoj interkulturních kompetencí. Interkulturní výchova jako změna postojů k "cizincům", včetně antirasistické výchovy. Interkulturní schopnost jako nutná klíčová kvalifikace dnešních pedagogů.

Shrnutí zkušeností a výsledků nové (státní) maturitní zkoušky. Autoři uvádějí, že školská reforma v tomto bodě vůbec nenaplnila očekávání svých tvůrců a kritizují zvláště různý přístup k hodnocení zkoušky na školách a z toho vznikající problémy uchazečů o další vzdělávání, k němuž tato zkouška měla otevřít cestu. Ti totiž nevědí, jak se vyrovnat s odlišnými požadavky na jednotlivých školách. Dalším problémem je chování učitelů, kteří chtějí, abych jejich žáci dosáhli nejlepších výsledků. Nový systém nepřinesl rovnost možností pro městské a venkovské žáky. Ukazuje se, že žáci mají největší zájem o vyšší všeobecně vzdělávací školy. Potřeba dalších systémových změn.

Výsledky výzkumu institutu Světové banky zaměřeného na stav školství v Albánii, Bulharsku, České republice, Maďarsku, Polsku a Rumunsku. Problémy jsou v různých zemích různé (nejsložitější je situace v Albánii). Lze říci, že je třeba všude zvýšit všeobecnou úroveň školství. Hotový recept na obsah a rozsah školské reformy však neexistuje.

Výsledky výzkumu zaměřeného na zjištění postojů učitelů vůči probíhající školské reformě. Autorka příspěvku zjišťovala, jak se učitelé staví k jejímu programu, jaké jsou příčiny tohoto jejich chování, jaká je úroveň jejich znalostí o reformě a jak jejich chování a postoje ovlivňuje jejich pracovní zařazení. Závažné je v této souvislosti zjištění nedostatku finančních prostředků ve školství a nedostatečné změny v sociálním postavení učitelů.