Aktuální bibliografické informace
Řada ABI, rok 2002 číslo 2 .
z nejnovější pedagogické literatury, která došla do Státní pedagogické knihovny Komenského. Publikace zde uvedené je možno vypůjčit nebo kopie článků objednat na adrese Mikulandská 5, Praha 1, telefon 249 300 88 nebo 249 300 91 l.310 nebo e-mail lida@spkk.cz.
DEUTSCHE UNIVERSITÄTS-ZEITUNG
00001KÖHLER, Gerd: Die Zukunft der Akkreditierung. / Budoucnost akreditace. / Deutsche Universitäts-Zeitung, 57, 2001, č.24, s.7. 1 fot. Akreditační rada byla zřízena v SRN před 2 lety, aby podporovala zavedení bakalářských a magisterských studijních programů na německých vysokých školách. Akreditační rada je ústřední - pro všechny vysoké školy v SRN (původně chtěly vysoké školy mít svou vlastní akreditační komisi). Snahy o vytvoření diferencovaných studijních programů podle potřeb společnosti a trhu práce.
HOCHSCHULWESEN
00002SCHWERES, Manfred: Differenzierte Ingenieurausbildung. / Diferencované vzdělávání inženýrů. / Hochschulwesen, 49, 2001, č.6, s.182-183. Res. angl., 1 fot., lit.5. Ve stati je charakterizován model inženýrského vzdělávání v bývalé NDR. V současnosti existují dvě roviny inženýrského vzdělávání - na univerzitách a na technických vysokých školách. Studijní program je orientován na vzdělání pro odbornou činnost v zaměstnání, případně na další výzkumnou činnost absolventů.
00003
OMMERBORN, Rainer - SCHUEMER, Rudolf: "Neue Medien" und Internet - Chance oder Risiko für behinderte Studierende? / "Nová média" a internet - šance nebo riziko pro postižené studenty? / Hochschulwesen, 49, 2001, č.6, s.184-192. Res. angl., 2 fot., 4 tab., lit.45. Studie se zabývá výsledky průzkumu postižených VŠ studentů týkajícího se jejich vyjádření k výhodám, resp. nevýhodám internetu a virtuálního studia. Celkový počet postižených studentů je 12,7 procent ze všech VŠ studentů. Při dotazech byl rozlišován stupeň a druh postižení studentů (tělesné, psychické). Převažoval názor, že využívání internetu a PC je pro postižené studenty spíše výhodou než nevýhodou. Návrhy dalšího zlepšení využití výpočetní techniky pro postižené studenty.
PSYCHOLOGIE IN ERZIEHUNG UND UNTERRICHT
00004KESSELS, Ursula - HANNOVER, Bettina - JANETZKE, Hanna: Einstellungen von Schülerinnen und Schülern zur Monoedukation im naturwissenschaftlichen Anfangsunterricht. / Postoje žákyň a žáků k monoedukaci v počátečním přírodovědném vyučování. / Psychologie in Erziehung und Unterricht, 49, 2002, č.1, s.17-30. Res. angl., 2 tab., lit.26. Ve školských zákonech některých německých spolkových zemí je zakotvena možnost nabídky výuky přírodovědných a technických předmětů v monoedukativních třídách. Reprezentativní část německého obyvatelstva je proti oddělenému vyučování. Dotazem dívek z koedukativní školy bylo zjištěno, že pozitivně hodnotily oddělenou výuku fyziky a chemie, která proběhla v 8.ročníku. Negativní postoj chlapců k monoedukativní výuce.
00005
DUMKE, Dieter - EBERL, Doris: Bereitschaft von Grundschullehrern zum gemeinsamen Unterricht. / Připravenost učitelů základní školy ke společnému vyučování postižených a zdravých žáků. / Psychologie in Erziehung und Unterricht, 49, 2002, č.1, s.71-83. Res. angl., 3 tab., lit.23. Společná výuka postižených a zdravých dětí je dnes častěji praktikována a je tedy novou výzvou pro základní školu. Práce se zabývá otázkou připravenosti učitelů pro společnou výuku. Výzkumná data o 329 učitelích ze 41 základních škol a jejich významných rozdílech v připravenosti na integrovanou výuku.
PÄDAGOGIK
00006GUDJONS, Herbert: In Gruppen lernen - warum nicht? / Učit se ve skupinách - proč ne? / Pädagogik, 54, 2002, č.1, s.6-10. 1 fot., lit.18. Skupinové vyučování je ve školách poměrně málo rozšířeno (podle výzkumů je pouze 2-11 % vyučovací doby věnováno práci ve skupinách). Jen 7% učitelů uskutečňuje pravidelně skupinovou výuku, 26% učitelů častěji a většina učitelů zřídka nebo vůbec ne. Obavy učitelů z kázeňských problémů při skupinovém vyučování nebo z toho, že se někteří žáci budou vyhýbat práci ve skupině.
PROFIL
00007KLITZING, Horst Günther: Allgemeinbildung durch Naturwissenschaften stärken! / Posílit všeobecné vzdělání přírodními vědami! / Profil, 2002, č.1/2, s.29-33. 1 fot. Vzdělávací komise Společnosti německých přírodovědců a lékařů se vyslovila pro posílení všeobecného vzdělání v oblasti přírodních věd. Vzdělání učitelů není v současnosti takové, aby mohlo poskytnout žákům adekvátní obraz našeho porozumění přírodě. Cíl komise - další rozvoj přírodovědných předmětů a zlepšení kvality přírodovědného vzdělání. Potřebné změny ve vzdělávání učitelů.
MONDE DE L ÉDUCATION
00008DUPUIS, Marc: Unesco: l'éducation, quatrieme pilier de l'aide d'urgence. / Unesco: čtvrtý pilíř rychlé pomoci. / Monde de l'éducation, 2002, č.299, s.28-30. 1 obr., lit.1. Roku 2000 stanovilo UNESCO za tzv. "čtvrtý pilíř rychlé pomoci" (kromě potravin, ubytování a zdravotní péče) také výchovu. Celý program se teprve rozjíždí, zvláště v Africe (Burundi, Rwanda, Tanzánie, Angola) a nyní také v Afganistánu. Spočívá v zajištění základního materiálního vybavení (didaktické soupravy) v hodnotě 20-30 dolarů pro 40 žáků na jeden školní rok. Problematika pomoci z hlediska jejího rozdělování: nerovnoměrnost, politické zájmy a preference jednotlivých států, které program financují. UNESCO může pomoc pouze iniciovat, ale nemůže zajistit její účinnost.
00009
CÉDELLE, Luc: L'internationale enseignante. / Internacionála vyučujících. / Monde de l'éducation, 2002, č.299, s.33-34. 1 obr. Zpráva o historii a současném stavu a činnosti jednotlivých sdružení učitelů ve Francii působících v oblasti výchovy přesahující hranice jednotlivých států. Různé typy a způsoby tohoto působení (např. individuální "kmotrovství", kdy jednotlivec nebo rodina z Francie podporují studium konkrétního dítěte v Asii nebo v Africe, spolupráce francouzských učitelů s kolegy na Haiti, apod.).
00010
BAUMARD, Maryline: 2010: une France sans cadres? / 2010: Francie bez kádrů? / Monde de l'éducation, 2002, č.299, s.40-42. 1 fot., lit.3. Všechny rozvinuté státy západní Evropy pociťují napětí mezi nabídkou a poptávkou na trhu kvalifikovaných pracovních sil. Ve Francii není zatím situace katastrofální, přesto však podle některých prognóz hrozí, že v r.2010 nebude mít dostatek středoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Alarmující je, že hrozí nedostatek učitelů. Problematická situace zřejmě nastane i v tzv. třetím sektoru (péče o staré občany, různé služby). Některé státy (Německo, USA) řeší tuto situaci dovozem odborníků ze střední a východní Evropy a z Asie, ale pro Francii je tato cesta prozatím nepřijatelná.
00011
CHALVRON DE, Léa: Finlande: un "miracle" somme toute logique. / Finsko: "zázrak" je zcela logický./ Monde de l'éducation, 2002, č.299, s.47-49. 1 fot., lit.1. Pokus o vysvětlení skvělých výsledků, kterých dosáhli žáci finských škol ve věku patnácti let ve výzkumu uskutečněném organizací OECD zvláště ve čtení a psaní. Podle autorky je to dáno jednak tradicí, podle níž členové protestantské církve museli umět číst a rozumět Bibli (znalost čtení podmiňovala v 17.století uzavření manželství), jednak přístupem ke kurikulu, které si vytváří samostatně každá škola. Velký důraz se klade na výuku cizích jazyků (každý žák se během školní docházky učí tři živé cizí jazyky).
00012
POPE, Nicole: Turquie: une école a l'abandon. / Turecko: opuštěná škola. / Monde de l'éducation, 2002, č.299, s.66-68. 1 fot., 1 mapa, 1 graf. Situace v tureckém školství je alarmující, vláda vydává dvakrát více na obranu než na školství. Základní školství je podle zákona bezplatné, ale rodiče musí za děti platit, protože stát financuje jen platy učitelů. Na venkově ve školách často chybí základní vybavení (židle), učitelé kupují žákům sešity ze svého. Ve školství bují korupce. Bohaté rodiny posílají děti do soukromých škol, státní školy tak přicházejí o peníze. Zcela neudržitelná je situace ve vzdělávání kurdské menšiny. Obsah výuky ve školách je zastaralý, rasistický a nacionalistický. Školství funguje jen díky obětavosti učitelů.
00013
PROST, Antoine: Les CFA ont trente ans. / CFA je třicet let. / Monde de l'éducation, 2002, č.299, s.70-71. 1 fot. Před třiceti lety (podle zákona z 16.7.1971) vznikla ve Francii střediska výchovy učňů (Centre de formation d'apprentis, CFA). Jejich historie však začíná už r.1919. V článku jsou stručně nastíněny osudy a proměny této instituce v průběhu téměř celého 20.století a její dnešní postavení v systému francouzského odborného školství.
00014
BAUMARD, Maryline: La France se paye de mots. / Francie si dopřává slova. / Monde de l'éducation, 2002, č.300, s.22-24. 1 obr. Hlavním tématem tohoto čísla časopisu (celkem osm článků) je stav výuky cizích jazyků ve Francii. Současný ministr školství si přeje, aby každý žák zvládl během školní docházky dva cizí jazyky, ale i když je jejich výuce věnována soustavnější pozornost už od r.1989, současný stav není vůbec uspokojivý. Výuka většinou uvázne na začátku a je nekvalitní. Situaci komplikuje také značná různorodost jednotlivých tříd, do nichž zdaleka nepřicházejí jen děti s mateřským jazykem francouzským.
00015
BAUMARD, Maryline: L'anglais: le choix obligatoire. / Angličtina: povinný výběr. / Monde de l'éducation, 2002, č.300, s.25. 1 obr., lit.1. Nejvíce žáků i jejich rodičů ve Francii si z nabídky výuky cizích jazyků vybírá angličtinu. V Evropské unii je situace stejná: na prvním místě angličtina, pak francouzština a němčina. To souvisí se snahami po ekonomickém sjednocení, Evropané potřebují společný jazyk. Ve Francii s jejími regionálními jazyky (baskičtina, bretonština atd.) a s množstvím nefrancouzských přistěhovalců je situace značně složitá. Ukazuje se, že širší nabídka výuky jazyků nevede nutně k větší šíři výběru. Tuto situaci by mohla řešit nabídka studia druhého méně obvyklého jazyka. Protože angličtina má zřejmě svá nejlepší léta ještě před sebou.
00016
KHOURI-DAGHER, Nadia: A l'école: des idées mais peu d'argent. / Ve škole: snahy, ale málo peněz. / Monde de l'éducation, 2002, č.300, s.97. 1 fot. Školství v Mali, jednom z nejchudších států na světě, se rychle rozvíjí díky vládní politice (prezident je učitel, syn učitele). Stát vydává na školství 24 % národního důchodu a pro jeho rozvoj využívá i zahraniční pomoc. V základní škole se žáci vzdělávají v národních jazycích, na střední škole se vyučuje francouzština. Důraz je kladen na technickou výuku a praktické vědomosti. Zvláštní pozornost je věnována vzdělávání a odměňování učitelů. Situace je však nadále komplikovaná vzhledem k politické situaci a častým stávkám.
AUSTRIAN EDUCATION NEWS
00017Grundsatzerlass zum Projektunterricht. / Základní výnos k projektovému vyučování. / Austrian Education News, 2001, č.29, s.1-5. Výnos rakouského spolkového ministerstva pro vzdělávání, vědu a kulturu o projektovém vyučování. Materiál pro praktické využití ve škole a pro další vzdělávání učitelů spíše obecného než instruktážního charakteru. Možnosti projektové metody:integrace témat, kooperativní učení, řešení praktických problémů ze životní reality nebo praktická činnost. Didaktické principy a výchovné cíle projektového vyučování. Podíl projektového vyučování na rozvíjení osobnosti žáka a úloha učitele při něm.
00018
KOELBL, Doris: Internationaler Erfolg für österreichische Jungforscher: "Jugend Innovativ" - Sieger gewinnen Europa-Wettbewerb. / Mezinárodní úspěch mladých rakouských výzkumníků: "Mládež ponovu" - Vítězové vyhrávají evropskou soutěž. / Austrian Education News, č.29, s.5-6. Studentská vědecká odborná činnost na rakouských středních školách. Soutěžní projekt Mládež ponovu podporuje domácí vědecký dorost a umožňuje účast na Soutěži Evropské unie pro mladé vědce (65 inovačních vědeckých projektů z 35 států) a účast na Mezinárodním fóru mladých vědců v Londýně. Možnosti rakouských studentů podílet se v rámci vyučování na výzkumných inovačních projektech.
NOWA SZKOLA
00019KWAPISZ, Jacek: Ksztalcenie integracyjne uczniów niepelnosprawnych. / Integrovaná výuka postižených žáků. / Nowa szkola, 58, 2002, č.1, s.4-6. 2 tab. Polská školská politika v oblasti integrované výuky postižených dětí. Odpovědní pracovníci si uvědomují, že integraci není možné nařídit, že rozhodnutí o ní musí vycházet zdola, ze škol a z obcí. Ministerstvo školství však stanovuje finanční příspěvky na integraci podle stupně postižení žáka.
00020
KRAWCZYK, Bogdan J.: Uczen niepelnosprawny w szkole masowej. / Postižený žák v běžné škole. / Nowa szkola, 58, 2002, č.1, s.9-11. 1 fot. Integrace postiženého žáka do běžné školní třídy z hlediska učitele. Tito učitelé nesmějí při řešení problémů, které s sebou rozhodnutí o začlenění postiženého dítěte (autor má na mysli lehké smyslové postižení) do běžné třídy přináší, zůstat bez pomoci. Je třeba, aby měli odpovídající odborné vzdělání a aby ve třídě působil i asistent. Rozhodnutí o integraci postiženého dítěte musí být dobře uvážené a dobrovolné.
00021
GRYGIER, Urszula: Program wspólpracy nauczycieli w klasach integracyjnych. / Program spolupráce učitelů v integračních třídách. / Nowa szkola, 58, 2002, č.1, s.12-16. 1 fot. Podrobný popis programu spolupráce učitele a speciálního pedagoga v integrační třídě na základní škole.
00022
MATERKA, Ewa: Nauczyciel i pedagog specjalny w klasie integracyjnej. / Učitel a speciální pedagog v integrační třídě. / Nowa szkola, 58, 2002, č.1, s.19-22. 1 fot. Předpoklady spolupráce učitele-didaktika a speciálního pedagoga v integrační třídě z hlediska profesního, intelektuálního a psychologického. Důležitost vyvážených mezilidských vztahů.
Zpracovaly: E.Berndorffová, L.Kubelková a Z.Mařánková. 5. 3. 2002 #